Jan Hus

Tak konečně došlo i na mě a já roztočil tuto legendární Vávrovu trilogii. A musím se přiznat, že na datum vzniku se opravdu jedná o obrovský filmařský zážitek. Škoda, že v některých scénách je cejtit ten zatracenej socialismus (až komunismus), ale bez toho by to v té době asi ani nešlo. Celkově vzato je Jan Hus přecizní historický velkofilm, který se tenkrát na rozdíl od dneška nebáli natočit. A hlavně ho natočit uměli. Kulisy, herecké výkony, masové scény, scénář...nic moc složitého (co také vymejšlet) a přesto to skvěle funguje. Film mi v podstatě neřekl nic moc víc, než mi řekla škola, ale Otakar Vávra to dokázal natočit tak poutavě, že se právem může označovat za otce historického velkofilmu v Československu. (28.12.2018)

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)

Historický výpravný film, který je aktuální v každé době. Otakar Vávra byl řemeslník nejvyšší úrovně a v každém režimu dokázal točit kvalitní látku a filmy, co si budeme povídat. Jan Hus je první částí Vávrovy trilogie o českých dějinách a historicky je zpracován velmi věrohodně, i když dobová ideologie se trošku podepsala. Krásné kostýmy, kulisy a veškeré miniatury navrhl Jiří Trnka podle přesných dobových reálií. Herecky vedle Zdeňka Štěpánka exceluje Bedřich Karen (kardinál), Vladimír Řepa (výběrčí odpustků), František Smolík (papežský legát), František Kreuzmann (papežský komisař) nebo Karel Hoger (Václav IV). (19.06.2018)

Podle dobových svědectví byl Jan Hus malý a obtloustlý mužík, který nijak neohromil vzhledem a na první pohled ani charismatem. Tento film tedy beru jako že není tak úplně o Janu Husovi, ale o době, ve které žil a její atmosféře. Hodnocení dávám za skvělé zpracování. Film o Husovi v jeho skutečné podobě by mě velmi zajímal. Ne revoluční, jaderná agitka, ale psychologické drama o knězi, který měl všechno ke spokojenému životu a přece to chtěl obětovat. Jaké měl důvody, v čem byla jeho skutečná síla a proč se ho všichni tak báli, když ho mohli zlikvidovat mnohem méně monstrózním způsobem. Snad se někdy dočkám. (22.06.2011)

Kde jsou ty časy, kdy Jan Hus, coby zatvrzelý arcikomunista, vzdoroval té kapitalistické chamradi před koncilem kostnickým!? Jistě se v oku nejednoho soudruha při té nespravedlnosti zaleskla slza a skanula, provázena tichým vzdechem, po tváři do rudého šátku. Ano, pan Vávra umí a umí opravdu tak dobře, že je tato propagandistická komedie dávána tradičně v den vzpomínky upálení Jana Husa, ale není to spíše ostuda!? (06.02.2007)