Kladivo na čarodějnice

Jestliže se dokážete soustředit na tento film, necháte k sobě prostoupit atmosféru, již Vávra do snímku mistrně vtisknul, pak se vám Kladivo na čarodějnice odmění a můžete zažít pocit beznaděje a nicotnosti, jako jsem to během oněch 103 minut prožíval já. Jeden z nejlepších českých (československých) snímků. (26.02.2010)

Na to, ze je to Ceskoslovensky film je natoceny velmi kvalitne. V tom obdobi by sa dala kludne porovnat aj s francuzskou produkciou, ci uz po scenaristickej, kostymovej alebo aj vypravnej stranke. Neludske mucenie pod velkou mocou inkvizicie ma nenechalo chladnym a preto musim dat plne hodnotenie. Je to az neuveritelne, ako dokazali sudcovia ludi mucit, len aby im povedali to, co chcu pocut a na skutocnej pravde akoby im ani nezalezalo. U mna je tento film zaradeny medzi najlepsie ceskoslovenske filmy... 26.04.2009 ________ Elo Romančík - (Lautner) +++ Soňa Valentová - (Zuzana) +++ Vladimír Šmeral - (Boblig) +++ Josef Kemr - (Ignác) +++ Jiří Holý - (Farář König) +++ Eduard Cupak - (Farář Schmidt) +++ Martin Růžek - (Biskup) +++ Josef Bláha - (Hrabě Šternberk) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (05.07.2008)

Kladivo na čarodějnice je v mnoha ohledech vyjímečný snímek, který má několik "nej"- jde o nejlepší film Otakara Vávry, nejbezvýchodnější a nejdepresivnější snímek československé kinematografie a zároveň jeden z jejích absolutních vrcholů. Hned několik herců v něm dostalo skvělou roli, která znamenala vrchol jejich herecké kariéry - v první řadě pak Vladimír Šmeral. Pro úspěch filmu byla klíčová právě osoba režiséra Vávry a doba vzniku filmu. Vávra je jednou z nejrozporuplnějších postav naší filmové historie. Talentovaný, znalý řemesla a s citem pro kompozici ale na druhé straně vrcholně pragmatický, přizpůsobivý a prospěchářský. Rok 1969 byl patrně posledním, kdy šlo svobodně natáčet a Vávra si jako znalý člověk o budoucím vývoji nedělal žádné iluze. Chopil se tedy příležitosti natočit film o tom, co ho zajímalo a co důvěrně znal - o povaze moci a technologii mocenské zvůle. Politické moci převážnou část života oddaně sloužil a tak disponoval spoustou postřehů tak říkajíc z první ruky. Ve snímku se najde řada dialogů, které jdou až " na kost " a řada scén, ze kterých mrazí. Nejedná se v pravém smyslu slova o film historického žánru - čarodějnické procesy sloužily jen jako východisko pro uměleckou výpověď. Není to vyprávění o inkvizici a konkrétní době. Je to film o odvaze a zbabělosti, o manipulaci a zastrašování. Není příjemný a jeho cílem není bavit. Nevzbuzuje hrůzu, nýbrž tíseň a znechucení. Protože v době natáčení začalo být jasné, že " tato noc nebude krátká", nemá ani film žádné nadějné vyústění a depresivní atmosféra je navozena hned úvodní žoldnéřskou písní : "A černý host už ohlodává bílou kost...nám je už hej, už s námi táhne zubatej..." i následujícím monologem fanatického kněze. Výborné ( ale to je u Vávry téměř samozřejmé ) je využití hudebních motivů. Vávra odčinil tento úlet v 70. letech hned několika vylhanými angažovanými snímky, snad nejslabší bylo pozdější Temné slunce. Celkový dojem 95 % (22.05.2007)

Já osobně nedokážu mlčet tam, kde je jakkoliv útočeno na církev, a to třeba i po právu. Tady ale nechápu, v čem by film měl být proticírkevní nebo dokonce protináboženský! Hlavní hrdina kněz, který se setká se státní zvůlí (a že se tady jednalo o státní instituci, ví každý, kdo měl z dějepisu na základce alespoň čtyřku), postava, která projde přerodem k "dobrému" další kněz, všichni věřící - až na hlavního záporáka, který jediný se považuje za něco víc, něco nahoře. Paralela s komunistickými procesy je neskutečně hrozivá - "ano, přiznávám se, poníženě děkuju, počkejte, ať to řeknu všechno správně". Podívejte se na Costa-Gavrasovo Doznání, a budete mít jasno. Takové nebezpečí nám hrozí, když se k moci dostane nedostudovaný právník toužící po penězích - no, v případech komunistických mocipánů šlo leckdy i o nedoučené krejčí, ale lidstvo holt postupem času neskutečně blbne. Kupa odkazů by se dala najít i na obecně existencionalistické pojetí osudu člověka ve společnosti nebo i v životě - např. kafkovská spravedlnost a právo. Gemini:Ty se nejdřív nauč česky, než začneš pindat! (Ledaže bys zdravil jenom ty ženy.) (05.03.2006)

Velmi temné a depresivní dílo a rozhodně nejlepší film Otakara Vávry. Kemr se Šmeralem jsou nádherně hnusní a zejména Šmeral tu herecky exceluje a předvádí svůj životní výkon. Dílo tak nadčasové a plné metafor (nepřímo připomínající i politické monstrprocesy v 50.letech), že je div, že se nestalo trezorovým filmem.___Vzkaz pro igi B.: Ale když já to viděl za bolševika v kině a nebyl to filmový klub :o) (16.09.2002)