Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Recenze (963)
Ve filmovém průmyslu ČSR přinesla normalizace zábavu a uvolnění, šedesátá léta mrazivou realitu. Přesně naopak od reálného života. Kladivo na čarodějnice je jeden z nejdrsnějších filmů, které jsem kdy viděl. Nesmyslnost počínání inkvizice, nemožnost odporu proti systému, nemilosrdná logika (přežije mučení -> čarodějnice -> poprava; nepřežije mučení -> nevinná -> rovnou do nebe, tak jako tak 100% smrt). "Nádherně" vykreslený příběh největšího vraha v dějinách, církve. Tohle prostě musí vidět každý pánbíčkář a uvědomit si, co bylo až do doby Marie Terezie prováděno nevinným lidem a trošku se zamyslet, jestli náhodou celá víra není úplná píčovina. 100% ()
Nemůžu si pomoct, ale film na to, že byl natočen během začínající normalizace, hodně připomíná dění v něm procesy v 50. letech. Asi jsem teď neučinil nějaký převratný objev, ale už jenom proto, si ode mě zaslouží největší hodnocení. Protože na druhé straně se pouští do církve. Je tak krásně vidět, že režim musel být na pochybách, co s ním. Na rozdíl třeba od Ucha není jednoznačný důvod ho zakázat. ()
Když jsem byl předevčírem znovu ve Velkých Losinách, sáhnout po tomto klasickém díle, které se tu odehrává, zní jako logická věc. Vizuálně perfektní a drsné zobrazení skutečných událostí zde však trochu sklouzává i k obsahové přepjaté černobílosti, takové moderní pohádkovosti (až karikatuře), na které je však velice depresivní fakt, že tu panuje pouze zlo a chybí výraznější katarze. Podobnost z 50. léty zjevná a nezastíraná, ve své temnosti drásající. ()
Skutocna perla... ()
K plnému hodnoteniu sa prikláňam ani nie z dôvodu filmového spracovania alebo hereckých výkonov (osobne si myslím, že sa v oboch prípadoch dalo spraviť viac), ale hlavne kvôli odkazu, ktorý má tento film pre budúce generácie. Aby sa "tam nahore" už nikdy neusadili takýto inkvizítori, ako sa to už veľakrát v histórii stalo. ()
Brutální svědectví o tom, co dokáže nekontrolovatelná moc. ()
Výborný film popisující období české inkvizice. Výborně hrající herci, jak už u klenotů české kinematografie je zvykem, hudební doprovod se zde musí vypíchnout taktéž (titulní melodie je v dobrém slova smyslu nakažlivá). Kvůli krvavým scénám - např. když se používá palečník - lituji, že film byl natočen černobíle. Vysoce působivé, hlavně při Lohniského monolozích (neuvěřitelná herecká proměna z Chocholouška a Hujera), byť ve srovnání se Spalovačem - taktéž hororový žánr - film celkem prohrává, tam ta atmosféra byla mrazivá hlavně díky Hrušínskému, tady přes již zmíněné výkony nenacházím podobně výrazné postavy. Též soudím, že film postrádá dost akce (nicméně závěr je úžasný). Na druhou stranu se povedlo vyvolat v divákovi myšlenku na paralelu doby natočení filmu. Hodnotím sice za pět, ale je to v tomto případě mírné, ale v porovnání s dnešní tvorbou nelze hodnotit jinak, jelikož nenabývám dojmu, že by se o něco takového někdo dnes pokusil. ()
Česká klasika, která ve velmi dobré atmosféře zobrazuje největší zhoubu lidstva. Myslím tím křesťanství, díky němuž spousta pomatených lidí udělala hrozivé skutky a mnoho nevinných lidí za to zaplatilo životem. Vávrovo mistrovství se zde projevu na sto procent. ()
Skvělé výkony všech zúčastněných. Šmeral i Romančík excelují. Škoda, že je to podle skutečných událostí a končí to tedy tak, jak to končí. ()
Ne a ne se obrátit proti zlovůli vykonavatele - s pohárem krve. ()
Málokedy ma tak zasiahne horor ako je tento. So svojimi koreňmi založenými na historickej skutočnosti je skutočné zlo ľudstva určite oveľa diabolskejšie než akékoľvek vyčarované monštrá alebo sériový vrah. Je to celkom zážitok pozerať sa na film, ktorý je zároveň, tak krásny a predsa taký trýznivý. 9/10 ()
Je zajímavé, že i v roce 1969 měla česká kinematografie ostřejší kameru než nynější. A to ke všemu černobílou... ne, dělám si srandu, i když to je vcelku výstižné. - Kladivo na čarodějnice je bezesporu jeden z nejdůležitějších bodů české kinematografie. A mě doposud unikal (i když to asi nevadilo, ale cítil jsem povinost to vidět). Inu, nyní jsem to zhlédl... a je to magické. Filmařsky. Jinak to je vcelku děsivé. Vcelku skvěle natočený film, který v té době byl dozajista kulturním šokem (jak mám potvrzeno), který ale teď bohužel lehce na šokovosti ubral. I když scény s popravami a mučením jsou neuvěřitelně temné a v tuzemské kinematografii téměř nevídané (lehce mi připomínají tím pocitem co se mi dostavil film Čarodějnice, který byl na tuto atmosféru vskutku mistrem (ale je též mnohem mladší)). Otakar Vávra se skvělým anstáblem natočil vskutku pokrokový film, který rozhodně zaslouží jen a jen obdiv. Smekám ()
Čtyři hvězdičky jsou za filmové zpracování a tu pátou přidávám za to, že se jedná o skutečné události. ()
Zvěrstva a ponižování pod záminkou církve. "Každý se přizná"! 10/10 ()
Všechny náboženství.. tfuj plyvu na ně. Hamba. Když si představím, že něco takového se odehrávalo i v 50 letech. Temná doba to byla. ()
Mrazení v zádech, stékající kapky potu, naprosté znechucení či naopak fascinace nad činy, které se děly v době relativně minulé. I když je otázka, zda 300 let je tak dlouho či nikoliv. Fanatismus vede lidi k zoufalým činům, které jim většinou bohužel vycházejí. S jídlem roste chuť a snímek je toho pravým důkazem. Lidé zaslepeni některou vírou (v tomto případě křesťanstvím) jsou schopni naprosto bezhlavě důvěřovat těm, které adorují. Pokud lidé někoho takovýmto způsobem uznávají, nastává problém, bezmezně mu věří a dotyčný má úplně volnou ruku při svých činech, které ostatní paradoxně pak podporují. Kolik má toto chování obětí už ostatní neřeší nebo bohužel až zpětně. Kladivo na čarodějnice působí v některých okamžicích výjimečně, vzrůstající napětí a znechucení nad nespravedlností stoupá každým okamžikem a v závěru naprosto graduje. Kdo film neviděl, neměl by jej jistě vynechat, už v prvních vteřinách, kdy hraje hudba, jej připoutá k pohovce a až do konce nepustí. ()
Pocity, které jsem při zhlédnutí měla se nemůžou vůbec rovnat tomu, jaké bylo čtení knihy. Kaplický bravurně popsal charaktery, atmosféru, všemožné detaily a příběhy, což se filmu povedlo jen z části. Herci své role odehráli úctyhodně, ovšem nedovedli tak skvěle zapůsobit jak bych očekávala (zajímalo by mě, jestli někdo z nich vůbec četl knižní předlohu nebo jim stačil jen ten předělaný divný scénář). Možná jsem ovlivněná knihou nebo tou slepou pověrčivostí, čarodějnickými procesy či snad celkově tou dobou (to vše mě totiž zaujalo a znechutilo zároveň), protože film celkově je opravdu kvalitní (a že já zrovna nejsem na českou kinematografii, takže obzvlášť jsem překvapená). Musím poznamenat, že jsem hodně zklamaná tím, že Bobligův pomocník Ignác nebyl ošklivý, slizký hrbáč, kterého Kaplický tak skvěle v knize vystihl - a taktéž Boblig nebyl tak odporný jako v knize, už při první zmíňce bych ho nechala upálit na hranici! Navíc jisté části byly takové trochu popletené a ještě navíc chybělo dost zajímavých maličkostí, což mě mrzelo - ovšem neodpustili si směšně ubohou poznámku navíc, jak si děkan Lautner se svatou hostií vytíral zadek na Petrových kamenech, pche! ()
České království na konci 17. století nebyla žádná teokracie, církev zde neměla nikdy absolutní moc třeba jako ve Španělsku. To, co se stalo v Losinách, je prokazatelně chybou vrchnosti. Mladý Žerotín byl nezletilý a vládla za něj jeho teta. Ta byla neschopna v záležitosti cokoliv podniknout. Navíc po Bílé hoře byli Žerotínové rádi, že zachovali majetky, což asi také hrálo roli v jejich vztahu k Církvi svaté. Za vším hledej prachy a i zde o nic jiného nešlo. Rozplést síť čarodějnic a dostat se v jejich přiznání k majetnějším vrstvám. Pod tíhou mnohých svědectví vypovězených na právu útrpném pak lze odsoudit i příslušníky bohatších stavů, zbavit je majetku, přičemž profituje inkvizitor a vrchnost. Průběh akce ale závisí vždy od majitele panství, který hrdelního práva užívá. Pan inkvizitor si namastil kapsu, řádil deset let a až po zásahu mezitím dospělého Žerotína a panovníka Leopolda I., byly procesy zastaveny. Dokonalý příklad toho, jak Zlo nikdy nespí, a že Peklo si nejlépe dokáže zařídit člověk sám. 90% ()
Třebaže je to celé psychologicky vypjaté, třebaže jsem se dost věrohodným způsobem dozvěděl o drsné tváři inkvizice i třebaže Kladivo na čarodějnice chápu jako legendární filmařský počin v našem národním šuplíku, tak jsem se nad všechna očekávání opakovaně ztrácel v ději, v tom obecném kdo s kým co provedl, proč je vlastně prohlášen za čaroděje a proč je nezbytné, aby byl zprovozen ze světa. Pokud nevíte nic o inkvizici, pusťte si tenhle film. Pokud nevíte nic o inkvizici, nikdy si nepouštějte tenhle film. Ano, přesně takový nesmyslný kontrast se vám po puštění tohoto filmu zobrazí v hlavě. ()
Opravdu těžko hodnotit. Šílený příběh. ()