Krakatit

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// PLUS: předloha, hlavně v závěru atmosféra filmu, s přihlédnutím na dobu vzniku triky MÍNUS: zřejmě to bude vyžadovat druhé shlédnutí, protože od začátku jsem byl poměrně zmatený a až později se více ponořil do filmu, pravdou je, že jsem se do té doby poměrně nudil./// Shrnutí: Nedostatkem určitě není celková složitost díla, která těm co četli knihu, nebo film již viděli opakovaně, bude připadat zřejmá a jasná. Já však hodnotím subjektivně a tak se přiznám, že to pro mě bylo poměrně náročné a nezáživné. Objektivněji by si film zasloužil 4*, na dobu vzniku se jedná o výborné a ve své době jistě naléhavé zpracování./// Celkem 66%/// (17.07.2016)

Film nudí až to prudí, klasika jedna vyčpělá. Proč? Důvody jsou nabíledni - příjemné napětí ze začátku vystřídá strašné přehrávání, naivita a (až nechtěně komický) patos. K tomu rozvláčnost a zmateně vyprávěný příběh. Dobře to už vystihli RobRoy, Superpero, Kulmon nebo jitrnic, jen tomu nedali patřičné 2*, ale uctivé 3*. Čili nadhodnotili, jako mnozí zde. (12.12.2010)

Spokojenost s Krakatitem do značné míry souvisí se schopností dívat se na film očima diváka 40. let minulého století. Z dnešního pohledu se dá snímku vyčíst mnohé, především herectví Karla Högera sklouzává k patosu, v době vzniku působivé scény dnes vypadají lacině. Koncem 40. let ale Vávrův film představoval nepopiratelně atmosférickou a tématicky naléhavou podívanou. Jaderné hřiby nad japonskými městy byly ještě v živé paměti. Vávra sice Čapka přizpůsobil poúnorovým poměrům, takže protiimperialistický rozměr snímku nejde přehlédnout, ale narozdíl od pozdější verze nepůsobí aktualizace násilně a směšně. Vyslanec D'Hémon v podání Jiřího Plachého je jako vedlejší postava nepřehlédnutelný a dodává dramatu náležitý kousek mysteriózna a temnoty. Celkový dojem: 75 %. (17.01.2019)

Technická stránka filmu ( kamera, výprava, hudba, triky...) na svoju dobu a na krajinu pôvodu doslova berie dych. V brilantnej réžii vyznieva snímok nie ako sci-fi, ale ako psychologická dráma o mužovi, ktorý má vo svojich rukách ( či skôr v hlave ) obrovskú moc. Jeden z vrcholov fantastického žánru v Československu. (20.11.2014)

Hutná dávka paranoie od Otakara Vávry o tom, co se může stát, když se nesprávná věc dá do nesprávných rukou. Kromě i dnes aktuálního námětu oceňuji zejména atmosféru, na tehdejší dobu vynalézavé triky a výborné herce - Karel Höger jako inženýr v nesnázích nebo např. osudově krutá Florence Marly v roli princezny. A teď už abych si sehnal knížku. (17.11.2008)