Krakatit

Ze začátku to je pomalu noirová detektivka. Hra světla a stínu je perfektní a zápletka napínavá. Poté nastoupí idylická část na vesnici, proti které též nemám výtky. Jenže jakmile přijde zajetí, vše začne být zbytečně rozvláčné a nudné. Chvílemi jsem u toho opravdu usínal. Závěr s tajnou radarovou stanicí je roztomile naivní, ale zpracování se mi líbilo. Vizuálně to není ničemu nic dlužno. Poselství je taky dobré, i když by mohlo být podáno malinko méně polopatě. Drhly mi tam občas jen některé otravné postavy (teroristi, všichni co ho věznily kromě princezny) a občasná rozvláčnost. (07.09.2009)

Čapkovu klasiku jsem četl - vynikajicí. Vávra se věrně drží knihy, ale je až moc polopaticky popisný ( asi by to chtělo příklad - "záleží na tom, komu se Krakatit dostane do ruky" - následuje pomalý nájezd na ruce Karla Högera, podpořený dramatickou hudbou ). Herci natolik patetičtí a afektovaní, až to zaráží ( to, co předvádí Höger, mi nejednou polechtalo bránici a spolužákům z FV jakbysmet ) a jeho režie občas naivní. Ale pozor! Přesto jsem se ani chvilinku nenudil, právě naopak. Jednak kvůli zmíněné úsměvnosti a pak proto, že film uhání rychle kupředu, dekorace jsou povedené a díky veskrze záporným postavám ( z nichhž jedna neodolatelně cynická je roztomilým kontrapunktem Högerově patosu ) na vás dýchne ta správná atmosféra beznaděje... (03.03.2006)

Literární i filmové zpracování patří již ke klasice. Navíc je ohromné, že i po šedesáti letech má film stále co říci o reálné hrozbě zbraní, které lidstvo stále vyvíjí a přitom právě tyto nové a stále strašnější zbraně vedou k lidstvo do záhuby. Oproti literární předloze je film sice slabší, neboť Karel Čapek velmi důkladně a krásně vyjádřil vnitřní rozervanost hlavního hrdiny, což se na plátno přenést podařilo jen z části, ale i tak jde o kvalitní podívanou. Karel Höger excelentně zahrál roli Ing. Prokopa. (17.11.2008)

Na začátku film nastaví docela svižné tempo, které potom rozvolňuje. Snažil jsem si v tom najít nějaké hezké věci, ale od třetiny jsem taky koukal na hodinky, jak to bylo popisné a zdlouhavé. Líbí se mi, že se Prokopův svět postupně rozpadá do série halucinogenních výjevů, ale bohužel se tak děje velmi, velmi, velmi pomalu. (29.12.2011)

Kdyby existovala kategorie "čapkovský hrdina", inžených Prokop v podání skvělého Karla Herega by tam určitě spadal. Stejně jako třeba Hugo Haas a jeho doktor Galén z Bílé Nemoci. Marný boj jednotlivce proti celému lidstvu a jeho touze po boji, moci a penězích, o něž ve většině válkách jde je tentokrát ilustrován na příběhu geniálního vynálezce, kterému příliš pozdě dochází, jaké následky jeho "dílo" přinese. Narozdíl od Galéna je však on sám strůjcem vražedného nástroje a jeho hrdost ho vhání do mnohých nebezpečných situací. A přitom nakonec se ukazuje, že nejvíc rozumu má obyčejný starý pán, který do vědy ani politiky nevidí. Není to hodně přesný obraz života v jakékoliv společnosti? (11.06.2011)