Maskovaná milenka

Štěstí že si mladá šlechtična pro svůj ďábelský plán zvolila vojáčka, vybrat si prosťáčka z lidu, tulili by se k sobě už po pětadvaceti minutách a divák by se pak neměl čím bavit (i když…), ano, vskutku, filmaři na to bezděky kápli, jen „zelené mozky“ jsou natolik odstřihnuty od reality, že je možno je ošálit škraboškou! Ale zase nemůžu říct, že jsem v závěru nebyl dojat. Byl. Asi stárnu. 70% (04.12.2016)

Z literární předlohy Vávra - mohl ovlivnit její výběr nebo mu byl dán filmovou společností - maximum. Naznačuje to i Marthův komentář citující dobovou reakci kritiky. Bez ohledu na dílčí slabiny patří MILENKA ve Vávrově tvorbě jednoznačně do nadprůměru a nadprůměrem je i v dobové produkci nejen české, ale i evropské. Poněkud divadelní ráz natáčení viditelně omezuje prostor pro projevení se protagonistů hereckého obsazení. Nejvíce na sebe upozorňují Ladislav Pešek a Jiřina Šejbalová; v nadprůměru se pohybuje - nikoliv náhodou, Vávra (29letý) z ní dostává maximum - i Lída Baarová. Jakkoliv MILENKA zůstává úrovní za DÍVKOU V MODRÉM, zachovává si svůj nezaměnitelný ráz a z poněkud unylého syžetu dostává maximum. Na juvenílii v každém případě je to až překvapivě dobrý zážitek. (31.01.2014)

Na Otakara Vávru dost povrchní film, ale vzhledem k době vzniku to chápu. Lidé tehdy potřebovali spíše rozptýlení než nějaké hluboké filozofické úvahy. Tato romantická komedie je naivní, průměrná a k jejímu sledování mě přiměla jen vzpomínka na Lídu Baarovou. Kdo má filmy pro pamětníky rád a s naivitou počítá, ten nebude sledování litovat. (15.03.2017)

Já jsem volná! Chci zůstat vždycky docela volná. Nikdy se žádnému muži nepodaří, aby mě spoutal, říká v jedné z úvodních scén baronka Lenka alias Lída Baarová. Jak výsměšně znějí ta slova v souvislosti s osudovým vztahem Baarové k nacistickému ministru Goebbelsovi, jak podivuhodnou cestu ke svému nitru tu prostřednictvím podobných dialogů musela Baarová absolvovat. Buď jak buď, zůstává Maskovaná milenka fascinujícím příběhem velké lásky, efektním velkofilmem, v němž ambiciózní Otakar Vávra, tehdy již renomovaný režisér a scénárista, realizoval jeden ze svých uměleckých pokusů o historické téma. Zakázku na výpravnou podívanou s radostí přijal Havlův Lucernafilm, poskytujíc tím útočiště i pro nenáviděnou Lídu Baarovou, která se mezitím s opatrností smiřovala se svým neradostným postavením ve společenských kruzích. Film vzbudil nečekaný zájem, přepychové kostýmy pro hlavní představitelku dodala mimo salon Hany Podolské i vídeňská firma Lamberta Hofera a novináři tehdy na stránkách svých deníků psali cosi o pravé knížecí nádheře na Barrandově. Palác Lucerna a barrandovské ateliéry se v těžkých časech nacistické okupace staly centrem činorodosti a důkazem, že český film nechce a neumí kapitulovat. Cožpak taková aktivita a nemalé finanční náklady znamenaly v té době málo? Jaké jiné důkazy měl položit na oltář vlasti filmový podnikatel Miloš Havel? Maskovaná milenka nebyla jen pompézním filmem, jemným rozptýlením v pochmurné době, ale odvážným pokusem, velkou touhou oslavit chybějící radost ze života a složit hold vznešenosti a kráse. (19.07.2009)

Výpravná pamětnická romance s krásnými efektními kostýmy, sentimentálním příběhem a dobrým hereckým obsazením. I když je Lída Baarová spíše krásná žena než dobrá herečka, tak role v tomto filmu ji sedla a Gustav Nezval se v roli fešného důstojníka taky neztratil. Oddechový film s krásnou výpravou, škoda, že jen černobílý, ale celkově velmi příjemná pohodová podívaná. V době premiéry si dámy určitě braly do kina kapesníčky. (12.01.2013)