Nezbedný bakalář

Zábavná satira na stav měšťanstva Rakovníka zasazená do doby Rudolfa II., ale vždy stále aktuální. Ozdobou jsou písně sakrálního charakteru. Ambice a okázalost, sliby a jejich neplnění, povýšenost, lakota, pokrytectví, kverulantství, závist a z ní pramenící zloba, intrikánské pokusy, zlomyslné činy umožněné silou moci, snahy o zlomení vznešené duše, očekávání slepé poslušnosti, podlézavost, třídní rozdíly. A naproti tomu hravé rebelství proti zlomyslnosti a povýšenosti, pokusy o duchaplná vytrestání a nastavení zrcadel zapšklých lakotných duší plných záští. Rovnost není a nebyla nikdy na pořadu dne, rovnost a vznešenost ducha je situací a stavem pro mocipány a jejich přisluhovače možná ještě nebezpečnější. Navíc závist, která ze všeho pramení vyniká svou záludností a snahou pokořit a ublížit, psychicky i tělesně. Bakalář Jan (skvělý Zdeněk Štěpánek) má pozvednout učenost a školství královského města Rakovník. Vznešené sliby plné hojnosti jsou ale vystřídány rozčarováním ze skutečných nedobrých poměrů k těm, které nepovažují za sobě rovné. A tak Jan nebojácně bojuje s pokrytectvím vztahovačných závistivých maloměšťáků. Z dalších rolí: hostinská U Střípků Anna (Vlasta Matulová), žena vyvolávající svým půvabem závist u ostatních "ctihodných" žen, které pak hýbou muži, řezník Mikuláš (Otomar Korbelář), romanticky prahnoucí po Anně, dobromyslný konšel Šmarďoch (František Smolík), povýšenečtí zástupci města primas Písecký (Jaroslav Marvan), písař Žlutický (dobrý František Kreuzmann), pekař a konšel Hruška (Saša Rašilov), konšel Slach (František Roland), krejčí a konšel Máma (Vladimír Řepa), a kovář a konšel Bezprstý (Antonín Jirsa), kteří tak chtějí zlomit neposlušného bakaláře, vojenský vysloužilec a Janův kumpán Matěj (Jaroslav Vojta), úlisný školní sukcentor Zachariáš (Josef Gruss), prohnaný ve své podlosti, Mikulášova lakotná manželka Alžběta (Marie Rýdlová), a mendík Martínek (Josef Vinklář) se sladkým hlasem. (08.05.2012)

,,Předsevzal jsem si být dobrým učitelem, ale tím mohu být jenom s pomocí vaši. Ukažte sami na sobě, jakého učitele ste hodni a prosím, dobře uvažte, že na vychování naší mládeže všechna podstata spočívá... neboť jakou budeme mít mládež, takové budou i obce a církve naše." Tolik z nadčasových myšlenek nejen o profesi učitelství, ale v podstatě i o celé společnosti, ve filmu ze školského prostředí někdy na konci středověku. Ukrývá se zde krásně podaný obraz doby, s humorem i uměním, očima dětí, zásadových měšťanů i pokrokového bakaláře. Moderní názory o hledání určité logiky a spravedlnosti jsou sice krásné, ale nesou sebou většinou i úskalí odmítání a povrhování ze stran vyšších míst... S nadsázkou bych řekl, že Nezbedný bakalář je některými svými myšlenkami taková "Škola otců 18.století" :-) Osobně mi jen nesedlo, že to Otakar Vávra místy pojal tak trochu ve stylu pozdější husitské triologie a pár scén davového pokřiku, ať už dětí nebo dospělých, není zrovna nejpříjemnějších na poslech a výsledním dojem malinko zráží. Jinak atmosféra na úrovni scénáře, prostředí nebo kostýmů je dokonalá a pak nelze opomenout herectví skvělého Zdeňka Štěpánka v hlavní roli i dalších výjimečných osobností českého filmu té doby (Marvan, Korbelář, Smolík). Hodně zajímavé je i vidět Brodského a Vinkláře v prvních filmových rolích. 85% (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (04.01.2018)

Pokud si někdo myslí, že doba kráčí neustále kupředu, řítíme se k lepším zítřkům, ať se podívá na tuto fresku. Je natočena v roce 1946, zasazená do časů vlády Rudolfa II. Ne ne, lidé jsou pořád stejní v každé době. Možná vzdělanější, čistší a obklopení větším luxusem, ale pořád stejní. Film je především tvrdou kritikou měšťácké společnosti a musím přiznat, že mi z filmu bylo velmi úzko. Uvědomil jsem si totiž, že s takovými lidmi žiji i já ve svém městě a jsem samozřejmě jedním z nich. Je to velmi depresivní, ale zároveň velmi realistický snímek. O hereckém umění Štěpánkově netřeba diskutovat, ovšem ta partička z radnice je vypečená, a i ostatní okolo vůbec nezaostávají. Vávra své historické filmy prostě uměl...90% (26.08.2012)

Československý historický film s komediálními prvky, jenž je orientován na školství v 16. století na malém městě. Ústřední postavu středověkého intelektuála, který je přemluven vykutálenými pány konšely k převzetí místní školy, hraje Z. Štěpánek. Nezbedný bakalář je jeden z filmů, který dokazuje, proč je tento umělec tak oceňován a nezřídka řazen k nejlepším českým hercům všech dob. Jeho ohnivý pohled, nespoutaná energie, burácející hlas, moudré proslovy a celé jeho herectví je vskutku ojedinělé. Vedle tohoto velikána ve filmu vystupují další velmi významné herecké osobnosti, nejvýznamněji mě upoutal věčně žíznivý F. Smolík, bubák F. Kreuzmann a nečekaně půvabná V. Matulová. Po bok zkušených umělců byli postaveni dětští a začínající herci, z nichž se postupem času vyvinuly slavné herecké osobnosti (V. Brodský, J. Vinklář, J. Mareš). Dějové stránce filmu nemám také téměř co vytknout, kvalitně je vyjádřena stupňující se nesnášenlivost mezi lakomými konšely a nebojácným bakalářem. (17.07.2012)

Spisovatel Zikmund Winter (1864 - 1912) působil v letech 1874 - 1884 v Pardubicích a v Rakovníku jako středoškolský profesor historie. Ve fondech rakovnického archivu našel inspiraci pro řadu svých děl, zejména ze 16. a 17. století. A právě v Rakovníku se odehrává děj jeho povídky Nezbedný bakalář (1883), kterou v roce 1946 převedl na stříbrné plátno režisér Otakar Vávra. Příběh je zasazen do doby vlády Rudolfa II. Do rakovnické školy přichází nový bakalář, sice trochu lehkomyslný, ale beroucí své povolání jako poslání. Neváhá kriticky vystoupit proti městské radě, která o školu a děti nedbá. Proto se brzy stane konšelům trnem v oku. Ti za něj potají shání náhradu, ale bakalář nad nimi vyzraje: když se o plánech městské rady a místních měšťáků dozví, opouští město i s dětmi - svými žáky - a společně odcházejí do Prahy. Ve filmu se kromě výborného Zdeňka Štěpánka v titulní roli blýskla celá plejáda hereckých es (O. Korbelář, J. Vojta, J. Marvan, F. Smolík ad.). (27.02.2012)