Cena za něžnost

Učebnicové hořkosladké rodinné (melo)drama, v podstatě dokonalý mustr pro všechny ty uslzené cajdáky z Hallmarku. :-) Podobným filmům se vyhýbám jak Miloš Zeman nealko nápojům (a to i když dostanou hromadu Oscarů), ale tenhle je opravdu dobře napsaný, s citem natočený a skvěle zahraný. Od Brookse však mám i tak (mnohem) raději Lepší už to nebude, kde navíc taky (oscarově) hraje Nicholson, ale má tam hlavní (a ještě o dost lepší) roli. 75 % (22.12.2020)

Brooks umí bravurně vykreslit lidské příběhy - kamarádství, láska, rodina. Skvěle vede herce, kteří tady předvádějí vyjmečné hereckcé výkony. Zub času se na snímku trochu podepsal a některé situační scénky nejsou tak in, jako byly před 20-30 lety, ale pořád je to velmi trefné a dostatečně komplexní. (23.03.2005)

Cena za něžnost ? Jednou je jen symbolická - tak milá, drobná a lehká - ani nepostřehnete, že platíte ... a podruhé je zatraceně krutá - a její velikost a tíha jsou nezměřitelné. Velice emotivní - a velice lidský příběh, který z vlídné a laskavé komedie poznenáhlu přeroste v drama netušených rozměrů. (26.07.2010)

Nemůžu si pomoct, ale já prostě filmy tohoto typu nemám rád. Z jednoho prostého důvodu: Mám pocit, že podobný příběh by dokázal napsat každý. Podle mě se příliš neliší od Rodinných pout, Ulic a podobných soap oper. Matka, co na stará kolena chce chlapa, dcera, co má manžela, který ji podvádí, a na konci nějaká nevyléčitelná nemoc, ať si lidi trochu popláčou... Většina lidí, co hodnotí nadprůměrně píše, že je to hlavně z toho důvodu, že je to film přirozený, realistický, přesvědčivý... Právě z tohoto důvodu já hodnotím průměrně. Shodou náhod jsem včera viděl film Mary a Max a právě ve srovnání s ním je podle mě nejlépe vidět, proč jsem z Ceny za něžnost zklamaný. Mary a Max vrší jeden skvělý nápad na druhý, nevlečou se a o smrti vypráví nepateticky, ale o to silněji. Možná i kvůli tomuto včerejšímu silnému zážitku mi připadalo, že Cena za něžnost nemá dvě, ale snad čtyři hodiny. (20.01.2012)

Manželé a manželky, matky a dcery, Jack Nicholson a Shirley MacLaine. V dobrém i zlém. Chvíle radosti i absolutního zmaru, smutku, ale i naděje. Klišé, říkáte? Možná. Především ale KRÁSNÝ film. Vážně. Jako by někdo jen pozorně koukal kolem sebe a pak to hodil na papír. Všichni ti artoví režiséři, co tak rádi točí „komediální vztahová dramata ze života“, by měli povinně brát hodiny u Jamese L. Brookse. Nebo si alespoň občas připomenout „Terms Of Endearment“. To aby viděli, jak se to dělá. P.S.: Jsem moc rád, že jsem konečně zjistil, odkud se vzala scéna s kabrioletem a „vyfoukaným“ účesem, kterou jsem si kdysi tolik oblíbil v Bridget Jones´s Diary :-) (04.05.2009)