Cena za něžnost

Hlavní role nebo vedlejší? Je to jedno - tenhle pozoruhodný herec doslova magneticky přitahuje veškerou pozornost, ať už má ve filmu jakýkoliv štěk.. Jack Nicholson je legenda, po které jednou zůstane velká díra!! Na svou dobu místy odvážné drama (pořád jsme na poli hollywoodského kousku), ve kterém sledujeme jeden komplikovanější vztah matky s dcerou, která postupně vylétává z hnízda. Poměrně klišovitý kus, který nešetří sentimentem i prudkými zvraty (které ovšem příliš nefungují), může za úspěch děkovat zejména hercům. Bez nich by se plácal v průměrných vodách. I tak do nich při vší úctě k tvůrcům víceméně patří. Role Oscarem oceněného Nicholsonem byla důležitá, ale přece jen okrajová. Znovu byl výborný, ale vynikající jako jinde (kde si cenu zasloužil spíš) nikoliv. Nicméně tenhle kritický i kasovní úspěch znamenal jeho návrat na špici. Do té doby televizní scénárista James L. Brooks poprvé režíroval vlastní celovečerní látku, shrábl rovnou tři sošky (produkce filmu, scénář a režie), ale obávám se, že jde o jeden z oněch akademických přehmatů. Napsal poměrně ploché postavy, které dostávají zajímavé obrysy až s příchodem rodinné tragédie v druhé polovině snímku. Což už je trochu pozdě. Tři až čtyři, sorry. (07.12.2005)

Ukázka špičkového melodramatu, natočeného citlivou rukou. Brooks snímku propůjčil svůj nezaměnitelný styl a přesně vyvážil misky vah mezi smutkem a radostí. Opravdovou lahůdkou je pak herecké obsazení, kde vedle sebe stojí zkušený pár MacLainová - Nicholson a celkem neznámá Debra Wingerová (výkon na úrovni jmenované dvojice!). Těžko hledat nějaké výraznější chyby... 9/10 (06.11.2009)

Podobné příběhy, které jsou rozehrané na dlouhé časové ose (až tři rodinné generace) příliš nemusím. Oproti knižním předlohám jsou značně zjednodušované a nedokáží jít do hloubky a jen ukazují jednotlivé (milostné) epizodky (vztahy) ze života v tomto případě matky a dcery. A "Terms od Endearment" je toho jasným důkazem, film, který sice nedokáže diváka pohltit propracovaným scénářem, ale dokáže upoutat zábavným stylem vyprávění a zručnou režií a tak jednotivé kapitolky ze životů "lidských" postav zahrané výbornými herci, diváka baví sledovat. Takže nakonec i to závěrečné fňuk drama dokážu odpustit, protože nespadlo do vyložené patetičnosti a rakovinotvornosti podobně laděných snímků poslední doby. Opakované projekci se nebráním, rakovinu přetočím :) A do dnešního dne, mně neznámá Debra Winger, byla k sežrání, hlavně na počátku. (20.12.2013)

Tak tohle byl opravdu zvláštní film. Chvílemi jsem měl pocit, že bych se měl nudit (ale nenudil), chvílemi jsem měl pocit, že bych měl všechny postavy nesnášet (ale dopadlo to přesně opačně), a měl jsem taky pocit, že bych si měl postěžovat na příliš rozmáchlou stopáž, ale vzhledem k tomu jakým časovým obdobím mě tvůrci provedli, musím naopak ocenit, že měla celá záležitost vcelku umírněnou zhruba dvouhodinovou délku. Vzhledem k tomu, kudy se příběh v závěru ubíral, jsem očekával prvoplánovou hru na city podkreslenou tklivými melodiemi, ale pak mi došlo, že tehdy tvůrci ještě něco uměli, takže postavy i ve chvílích nejtěžších nedeklamovaly jen tisíckrát omleté prázdné fráze, protože je scénárista nadále zásoboval smysluplnými replikami. Shirley MacLane byla zase jednou skvělá, Jack Nicholson lavíroval mezi slizkostí a démoničností (a na jeho ultrakrátký župánek hned tak nezapomenu) a veškeré herecké výkony tady rozhodně tvořily základ pro mou čtvrtou pěticípou. S příběhem jsem měl jeden větší problém; hlavně v první třetině snímku se mi zdál být poněkud chaotický a neučesaný, ale později se to nějak utřáslo. / "Před pár lety jste mě pozval na oběd. A zajímalo mě, jestli to pozvání pořád platí." / "Mám rád světla rozsvícené." "Tak jdi domů a rozsviť si tam!" / Poučení: Tím nejhorším, co jsem zatím v životě zažil byly projevy soucitu. Ať už pravého nebo falešného. (03.04.2023)

Na mimoriadny film si opäť budem musieť počkať. Cenu za nežnosť považujem za čudný film, ktorý napriek známemu režisérovi, výborným hercom, piatim Oscarom pôsobil na mňa nevyrovnane, miestami až chaoticky. Ak by som mal jedným slovom pomenovať negatíva filmu, použil by som slovo - americký. Príliš americký. Preto chápem akademikov a predpokladám, že aj u miestnych divákom mohol mať slušný úspech. Ja som ho nezaujato dosledoval a skonštatoval, že jediným výborným filmom, ktorý som od J.L. Brooksa videl ostáva Tak dobre, ako sa len dá. (05.06.2017)