Oldřich a Božena

V případě černobílého zpracováni a pojetí ve stylu Vláčil, bych snímek ohodnotil plným počtem. Nicméně i filmový historik Vávra dostává ze zúčastněných herců maximum. Ať již jde o dvojici Oldřich a Juta, či Adamírův našeptávající služebník boží. Pohanská, bratrovražedná doba o moci, ale také o její ztrátě, o hříchu a údělu žen z těchto časů. (29.01.2014)

Pěkně natočená freska zobrazuje jednu z etap zrodu raného českého státu. Soupeření křesťanství s původními pohanskými zvyky a kulty; potýkání v přemyslovské dynastii - Oldřich (Jiří Bartoška) nechá oslepit svého bratra Jaromíra (Ladislav Frej), který byl již předtím na příkaz jejich staršího bratra Boleslava III. vykleštěn. Otakaru Vávrovi se neoddiskutovatelně daří zpracování historických látek. Za zmínku určitě stojí i herecké výkony hlavních protagonistů. (24.11.2009)

"Čo sa môže zrodiť z takej hrôzy?" Keby to len bola Juta vedela, že sa z nej zrodil záchranca a zjednotiteľ národa - český Achilles. Určite by bola poriadne prekvapená. Břetislav, výborný vojnový stratég, ktorý sa s nikým nemaznal (hlavne nie s Poliakmi) a ktorému svojim významom z Přemyslovcov mohol konkurovať hádam už len kráľ železný a zlatý. Vo filme sú veľmi pekne načrtnuté reálie dobového života, zvyky a obyčaje pospolitého ľudu ako aj šľachty okolo kniežaťa. Páčilo sa mi, ako sa nezabudlo na mnohé dôležité body okolo Oldřicha ako aj jeho brata Jaromíra. Niečo z toho tu však časovo nesedelo, myslím tým hlavne oslepenie Jaromíra, ktoré sa udialo až v čase Břetislavovej dospelosti. Ale vcelku som s Vávrovou filmovou verziou spracovania tohto najdivokejšieho a najťažšieho obdobia českých dejín celkom spokojný. Škoda, že podobných filmov nie je viac. Obdobie anarchie českých krajín za čias Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha ako aj samotné zjednocovanie pod Břetislavovým vedením, má v sebe toľko prebohatých námetov, žeby z toho bolo ešte mnoho filmov. A nemuselo by sa nič vymýšľať a upravovať, život týchto štyroch kniežat je dostatočne pútavý aj bez toho. To napísal život sám. 75/100 (04.02.2016)

Inu, pohané si tady žili docela spokojeně a kromě občasných orgií se jim nedalo nic vytknout. Pak ale přišli militantní křesťané a tekla krev. Přemyslovec, kníže Oldřich vládl zemi kolem roku 1012. Jeho druhou ženou byla vesničanka a pohanka Božena. Zplození potomka se tuze nelíbilo neplodné první ženě Jutě, šlechtě ani církevním hodnostářům. Ani jejímu manželovi, protože byla vdaná. Vávrův film se mi docela líbil a překvapila mě otevřenost scén, vzhledem k době, kdy byl natočen. (23.02.2014)

"Co se to může zrodit z takové hrůzy" Pominu-li značnou ahistoričnost tohoto Vávrova snímku (scénář spojuje událost narození Oldřichova syna Břetislava, které se odehrálo cca 1002-04 s oslepením Oldřichova staršího bratra a spoluvládce  Jaromíra, což se však odehrálo až o třicet let později), jedná o poměrně vydařené historické drama. Vávrovi se zde podařilo ztvárnit onu syrovou dobu ranného středověku, kdy se v Čechách ještě stále mísilo křesťanství s pohanstvím opravdu sugestivně (viz už třeba úvodní scéna pohanské slavnosti plodnosti u plápolajícího ohně). Je tu i hodně nahoty a to včetně naznačené nahoty mužské (viz koupající se Bartoška v potoce, kdy v proudu potoka lze tušit jeho mužské přirození). Možná ta scéna má vyjádřit kontrast Oldřichovi mužnosti vůči nemohoucností kleštěnce Jaromíra. Z hereckých výkonů zaujme zcela bez debaty Jiří Adamíra v roli podlého kněze/našeptávače.          (29.12.2023)