Oldřich a Božena

Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca. (29.01.2014)

Ono je to takové historické okénko do našich dávných dějin, kdy bratři z rodu Přemyslovců mezi sebou sváděli krutý boj o vládu.. Přiblížení té doby a zvyklostí považuji za zdařilé, poutavě i zajímavě zpracované.. Jiří Bartoška jako Oldřich skvělý, Jana Šulcová v roli odložené manželky úžasná, Ilona Svobodová jako budoucí matka vytouženého syna nádherně živelná, no a nemohu nezmínit Jiřího Adamíru, výborný a přesvědčivý, pravdou je, že celý ten herecký ansámbl je báječný.. Z dějepisu by sice tvůrci jedničku asi nedostali, ale na slušné čtyři hvězdy mi to vychází... (29.07.2023)

Docela slušný Vávra ale ne veledílo. Bartoška tu skutečně hraje, Frej též a nejlepší je jako vždy Adamíra. Kamera je jakási zprasená, scény až zbytečně tmavé. Nutí to člověka zamyslet se nad naší historií. Nemáme být moc co pyšní. Jsou to samé kastrace, vraždy, krádeže manželek, bigamie, nenávist a zrada. Mnoho z toho trvá dodnes. (03.02.2010)

Trochu mystické spracovanie (ale u Vávru to nie je nič nečakané) jednej zo zaujímavých a dosť opomenutých častí českej histórie, ktorá by sa dala v skratke popísať. Boli traja bratia - Boleslav, Jaromír a Oldřich. Prvý si pekne vládol, ale aby ho náhodou bratia neohrozili, jedného nechal vykastrovať a druhého rovno zabiť, lenže ten ušiel. Po istom čase poľský kráľ Boleslava zajal a uvrhol do väzenia, kde prežil posledných vyše tridsať rokov svojho života. Poľský panovník dosadil do Prahy svoju bábku - Vladivoja, lenže ten s pražským biskupom toľko chlastal, že sa za 9 mesiacov uchlastal k s mrti. Potom nastupuje vyklieštený Jaromír, 3x nastúpil, 3x utekal. Bratovi Oldřichovi ale neutiekol a ten ho na 21 rokov uvrhol do žalára a nechal oslepiť, aby vládol sám. Nakoniec aj Oldřich podľahol alkoholu a umrel priamo na hostine za svojim stolom, keď sa napíjal vína. Asi preto ho nazvali "český Achilles". No a potom sa opäť vrátil Jaromír, slepý a vykastrovaný a snaží sa vládnuť, až ho jednej noci v latríne zo spodu prepichli do riti a pobral sa na večnosť. Takáto je skutočná história a keby to Vávra natočil takto popravde, určite by ten film bol lepší. (15.08.2019)

Vcelku odvážný snímek o tom, jek to tenkrát mohlo být. Vhledem k naprostému nedostatku písemných pramenů si museli filmaři skoro všechno vymyslet, hrdinové mají vlastnosti blízké naší době a našemu chápání. Myslím, že tady se to dá brát pouze jako připomenutí divokých zmatků doby, z níž náš stát nutně nemusel vyjít vítězně a stabilizován. Přesto zejména díky Oldřichovi a jeho levobočkovi se tak stalo. A o dvě generace později už Vratislav získává královský titul. Rex Bohemiae! (20.02.2010)