Osvobození Prahy

A do třetice uvědomělý hraný rádobydokument, který je poplatný své době. Největšími hrdiny jsou komunisté, kteří jako jediný organizují a vykonávají odboj proti Německým okupantům a se Sovětským Svazem na věčné časy. Dialogy jsou zase spíše komunistickými uvědomělými hesly než normální mluva. Film se zabývá posledními dny dubna a prvními dny května roku 1945. Takže nám ukazuje pád Berlína a přípravu Adolfa (Gunnar Möller) k sebevraždě, když konečně pochopil, že je vše ztraceno. Rozpoutání povstání v Praze za režie hrdiných komunistických funkcionářů. Zvlášť vyniká doktor Vacek (Vladimír Šmeral), který "vše" vymyslel a rozhlasový moderátor (Vladimír Brabec), který stále vysílal prosbu k záchraně rozhlasu, i když už to měli Češi obsazené. Němci se samozřejmě chovali jako ta největší zvěř, i když generál Schömer (Günter Naumann) měl největší starost, jak ze země co nejrychleji a nejtišeji zmizet z dosahu Rudé armády. Zase se ukazuje, že vše mohlo být mnohem rychlejší, ale díky mocenským ambicím Sovětského Svazu a následného překroucení událostí a heroizování komunistů, se tak nestalo. Ale alespoň komunisté mohli "začít" s povstáním proti zbytkům Němců, na dohled museli být Rusové pod vedením dua Koněv (Sergej Poležajev) - Rybalko (Dmitrij Franko), co kdyby se Němci chtěli moc bránit. O povstání, ke kterému se přidávali snad všichni a s takovým nadšením, když předtím většinou pochlebovali, považuji za pokrytectví. Navíc pokud se vyzdvihuje jeho hrdinnost poté, co už Berlín padl. Česká exilová vláda a buržoazie v Čechách je samozřejmě ztvárněna v nelichotivých barvách, kteří touží jen po majetku a po moci. Po tom samém toužili i komunisté a proto rozehráli tuto šílenou hru, na jejímž konci konečně vylezl ze skrýše Klement Gottwald (Bohuš Pastorek), aby všchnu hrdinnou slávu strhl na stranu svojí a jeho strany. Je uzavřen cyklus rodiny Horáků, kdy Karel (Jiří Krampol) říká svým rodičům, že Standa (Vítězslav Jandák) se vrátí jako hrdina, i když se jen poflakoval po Praze s flintou, kterou ani neuměl nabýt. Jen nechápu jednu věc, když je komunismus tak skvělý pro lidi a komunisté jsou samí správní chlapi, proč není komunismus stále? (17.03.2010)

Na začátku mého komentáře bych chtěl především varovat lidi, kteří tento film ještě neviděli, aby nečetli komentář uživatele woody, který nejen že je výrazově nepřesný (Panther ve filmu opravdu není), ale navíc ještě překrucuje různe události, což je srovnatelné s onou komunistickou propagandou, kterou tento silně antilevicový člověk nenávidí (detaily se dozvíte v diskuzi u režiséra Otakara Vávry). A teď k filmu. Film je opět velmi kvalitní. Emoce lomcují s divákem více než v Sokolovu, ale v ději je jeden problém. Otakar Vávra totiž některé události a postavy nesměl ukazovat a tak děj působí místy poněkud zmateně. Obrovským kladem je, že Vávra kromě namaskovaných ruských tanků používá i opravdové německé, což jsem teda ve filmu v 70. letech ještě neviděl a to ani v ruských filmech (o amerických raději pomlčím). Vávra zase přesně rekonstruuje dané události, ale opět zde zasáhla komunistická strana a tentokrát tak krutě, že i Vávra téměř podlehl. Zaprvé. Film má vyznít tak, jakoby vše řídila komustická strana a všichni co bojovali byli komunisté. Tady je na každém jak si to přebere a především je nutné aby znal historii a tu komunistickou demagogii prostě ignoroval. Zadruhé. Komunistická strana nařídila spoustu dodatků k různým slavným prohlášením. Uvedu příklad: "Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!" Zde končí autentické prohlášení, ale ve filmu to ještě pokračuje takhle: "Stojíme neochvějně za československou vládou v Košicích a za jejím programem národní a lidově demokratické revoluce." Další věcí, která je ve filmu zamlčená, že Američani osvobodili Plzeň. Vávra to tady ale vychytal, protože následuje scéna s američany a generálem Bradleym, takže to každému dojde. Poslední věc, kterou bych chtěl říct je, že se zde všude vyvěšují sovětské prapory. Vávra je ale dal jen do těch záběrů, ve kterých musely být a všude jinde jsou jen české, takže i tady je potřeba Vávrovi poděkovat. Když to tak sečtu, tak nemám důvod nedát pět hvězdiček, protože historii znám a dokážu si přefiltrovat onu propagandu, takže mi z toho vychází jeden z nejlepších válečných filmů východní produkce. Ve všech třech komentářích jsem se vás snažil naučit, jak s onou propagandou naložit a jak se s ní dokázal vypořádat Otakar Vávra. Takže nesklouzněte k woodymu nenávistnému a diletantskému hodnocení a hodnoťte skutečné kvality filmu, které film opravdu má. (14.07.2008)

Predstavte si že Pražské povstanie v máji 1945 zorganizovali súdruhovia z KSČ na pokyn z Moskvy. Vzali pušky a stanuli na barikádách, kde sa statočne držali pokiaľ neprišla hrdinná červená armáda. Tak túto verziu nám predkladá tento film. Tak predovšetkým je nutné povedať, že do pražského povstania sa zapojil každý kto sa dostal k zbrani a nielen ten kto bol oddaný partajník. Nad propagandou ktorej je tu neúrekom by dnešný človek znalý pravdy len mávol rukou, avšak mnohé postavy sú tu tak odporne zdiskreditované že je mi z toho až zle. Ku príkladu Generál Kutlvašr, ktorý bol v skutočnosti hlavným veliteľom povstania tu hraje len zanedbateľnú úlohu. Najväčším "kopancom" tu pre mňa bolo rozhlasové vysielanie, kde sa dozvieme že všetku moc v Plzni prebrali hrdinní súdruhovia v zbrani. Na generála Pattona akosi súdruhovia zabudli. Tie patetické scény tiež akosi na chuti nepridávajú. Ku kladom filmu však patria scény bojov. Síce tu občas zasiahnutí strelou padajú k zemi ako keby dostali infarkt, ale mnoho prestreliek fakt stojí za to. Ďalší klad je bojová technika ktorej je tu mnoho. Za nemecké tigery tu síce zaskakujú prerábky sovietských tankov ale T-34 sú tu pravé. (30.10.2012)

Když už se v Praze bojuje...když už se ve filmu střílí na takových místech kde se dneska točit jen tak nedá a nebude, tak by se to mělo využít pořádně.Neříkám že scény nejsou dobře natočené...naopak...ale řekněte sami...můžete mít z bitevních scén zážitek když vidíte jen ty široké kolektivní záběry a plno čoudu?Co máte z haldy komparzistů co do sebe střílej (ale jenom jako...což je vidět a otravuje to) a pak padaj jak mouchy?Musím uznat že závěrečný film s Vávrovy trilogie bavil zcela nejmíň...předchozí filmy jsem s klidem dokoukal...od tohoto však konec neznám...jen z doslechu...a Gottwaldovo cancy se mi poslouchat zatím nezachtělo.Zatracený komunisti...nenechaj režizéra v klidu pracovat a vychutnat si tu vřavu. (18.07.2008)

První část filmu byla doslova odporná. Z filmu jsem měl pocit, že jediný kdo bojoval proti fašounům byli komunisti, ostatní se buď báli a nebo pro autory zřejmě neexistovali. Je to naprostá neúcta ke všem lidem kdo v Praze při povstání padli a neměli stranickou legitku. Ve Dnech zrady a Sokolovu se Vávra i přes jasný nádech propagandy alespoň snažil držil tématu, ale Osvobození Prahy nakonec propaganda z velké míry bohužel pohltila. Samozřejmě i tady najdeme velmi kvalitní filmařské momenty, boj v pražských uliích nemá chybu, tanky v Pařízský, na Vinohradský, přestřelky taky dobrý, to všechno jo, jen je opravdu škoda, že tohle všechno semlela tehdejší doba dohromady spolu s rudým vnímaním historických událostí. (26.04.2010)