Reklama

Reklama

Osvobození Prahy

  • Východní Německo Die Befreiung Prags (více)
Československo / Východní Německo, 1976, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)
(další profese)

VOD (1)

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Není pravda, že jsme neuměli dělat velkofilmy. Osvobození Prahy je velkofilm jako poleno, jen bohužel vznikl v době, kde se u nás dějiny překrucovali o sto šest. Otakar Vávra tímto filmem dokončil trilogii o těžkých časech v dobách, kdy Evropu svíralo hitlerovské Německo a vzdal tak čest našim předkům v boji proti tomuto zlu. No, i když v tomto filmu vzdává čest jen a jen komunistům a osvobozující Rudé armádě. Obraz, kdy Prahu osvobozují a chtějí za ni položit život jen a jen komunisti, ostatní jsou jakože posraní až za ušima, to je na facku. Politicky se jedná o jeden velký blábol, který mi neskutečně pokazil celkový dojem, protože jako válečný film je to velmi povedené. Střety v ulicích Prahy, stavění barikád, příjezd Sovětů a jejich boje s okupanty, hroutící se situace Němců, to vše je vylíčeno skvěle a poutavě. Oťas dokonce splašil originál tanku Panzer IV, což věrohodnost ještě umocnilo. Prostě škoda první naprosto nezáživné části, jinak ale celkem dobrý. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější. ()

Reklama

Jello Biafra 

všechny recenze uživatele

Predstavte si že Pražské povstanie v máji 1945 zorganizovali súdruhovia z KSČ na pokyn z Moskvy. Vzali pušky a stanuli na barikádách, kde sa statočne držali pokiaľ neprišla hrdinná červená armáda. Tak túto verziu nám predkladá tento film. Tak predovšetkým je nutné povedať, že do pražského povstania sa zapojil každý kto sa dostal k zbrani a nielen ten kto bol oddaný partajník. Nad propagandou ktorej je tu neúrekom by dnešný človek znalý pravdy len mávol rukou, avšak mnohé postavy sú tu tak odporne zdiskreditované že je mi z toho až zle. Ku príkladu Generál Kutlvašr, ktorý bol v skutočnosti hlavným veliteľom povstania tu hraje len zanedbateľnú úlohu. Najväčším "kopancom" tu pre mňa bolo rozhlasové vysielanie, kde sa dozvieme že všetku moc v Plzni prebrali hrdinní súdruhovia v zbrani. Na generála Pattona akosi súdruhovia zabudli. Tie patetické scény tiež akosi na chuti nepridávajú. Ku kladom filmu však patria scény bojov. Síce tu občas zasiahnutí strelou padajú k zemi ako keby dostali infarkt, ale mnoho prestreliek fakt stojí za to. Ďalší klad je bojová technika ktorej je tu mnoho. Za nemecké tigery tu síce zaskakujú prerábky sovietských tankov ale T-34 sú tu pravé. ()

MarekT odpad!

všechny recenze uživatele

Jelikož tohle je jakési volné pokračování Sokolova, které považuji za mírně řečeno (nejen) historicky nepřesné a zmanipulované, platí pro něj stejná slova a hodnocení, které jsem použil u komentáře k Sokolovu. Ano, jistý zdejší kolega může namítnout, že oproti Ozerovovi je tento výjev přijatelnější, ale dle mého názoru je mnohem přijatelnější jeho pojetí, u kterého i naprostý laik vyprskne smíchy, než když historie je manipulována sice méně nápadně, ale o to více zákeřně (větší pravděpodobnost ovlivnění diváka). P.S. Co se týče srovnávání s americkými filmy - snímky jako Top Gun vnímám podobně a hodnotil bych je nejspíš stejně. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Němá barikáda se panu režisérovi povedla víc, však také neměla nudnou první část. První díl je skutečně k uzoufání, připomíná spíše nezdařený dokument. Ale druhá část je již oproštěna od zbytečného povídání pánů, kteří si v různých štábech hrají na vojáčky. Druhý díl je akčnější, obsahuje spoustu bojových scén a bez uzardění bych ho zařadila po bok nejlepších válečných filmů. Jenže si s sebou táhne tu kouli u nohy v podobě první hodiny. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (11)

  • Většina scén je natočena a snímána přesně podle dobových fotografií (Hitler v kancléřství, boj o rozhlas, zabití civilisté na Staroměstském náměstí, zničený tank 24). (Spinosaurus)
  • Ve filmu je příbližně v 1 hodině a 45. minutě bagatelizována kapitulace Němců v Praze 8. května, protože ta nezapadá do poválečné komunistické propagandy. Přestože i poté docházelo k přestřelkám - hlavně s příslušníky SS - většinou Němci kapitulační protokol respektovali. (Dzin01)
  • Zatímco v Sokolovu byly tanky Tiger z jedné série (namaskované T-54), zde Vávra použil napodobeniny prakticky odevšud. Jsou tu přestavěné T-54, T-34, a to dokonce v několika variantách. Od těch lepších, až po levnější (Zbraně pro Prahu, slovenské filmy). Vyskytují se zde i opravdové tanky Pz-IV a Hetzer. Hetzerů jezdilo v Praze více než je ukázáno ve filmu, ale Vávra jich tolik neměl k dispozici, a tak jsou tam místo nich ve filmu Tigeři (Staroměstské náměstí, Klárov). (Spinosaurus)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama