Osvobození Prahy

Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější. (30.12.2009)

Tento dvoudílný film Otakara Vávry je teda řádná kopa hnoje, je to dílo doslova a do písmene falešné jak pětikoruna. To by člověk nevěřil, jak odporným způsobem lze navádět k lásce k našim exzkurvybratrům Sovětům a překrucovat a ponižovat tak lásku k vlasti, lásku ke svobodě. Čekal jsem tu daleko větší hodnocení a jsem rád, že zdejší uživatelé mají vesměs celkem rozum. Jediné, co nemůžu pochopit, je to kvantum předních českých herců a proč to udělali, že vzali ty prašivé role. Jestliže takový starý pes Jiří Kodet v Pelíškách vykřikuje "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel" a tady podporuje sovětskou propagandu, tak to mně teda poser kotník. Dát si tento film mezi oblíbené filmy je jako zapíchnout tam rudý prapor. Nic, spálit to, zavčas, protože tento film nejen, že nestojí ani za děravý groš, ale navíc je ostudou pro český lid. odpad! (11.11.2011)

"My nekšeftujeme. Ani s cigaretama, ani s národem." Hoho, teď jsi to fakt vystihl, soudruhu, asi jako Jiří Krampol v rozhovoru, jakožto bonusovém materiálu DVD, ten člověk musí být fakt mimo... Takže: pokud se jedná o Hitlera nebo sovětský štáb, je cítit určitá autenticita, ale jakmile má jít o nějaký děj, jde všechno do hajzlu. Film nemá postavy, jen sousoší normalizací tvořená, dav si pod palbou lehá asi podle toho, jak je unaven a dojatí Pražané nosí osvoboditelům koláče, které buď za pět minut napekli, anebo týden schovávali na barikádách. Nejzajímavější je hudba Zdeňka Lišky, která, jako vždycky neortodoxní, zpětně vystihuje bizarnost obrazu. Chápu, že Otakar Vávra je bard, natočil dobré snímky a učil na FAMU, ale tyhle zhůvěřilosti jeho kladnou stránku s přehledem potápí. Ble. (19.04.2010)

Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... (11.03.2007)

A do třetice uvědomělý hraný rádobydokument, který je poplatný své době. Největšími hrdiny jsou komunisté, kteří jako jediný organizují a vykonávají odboj proti Německým okupantům a se Sovětským Svazem na věčné časy. Dialogy jsou zase spíše komunistickými uvědomělými hesly než normální mluva. Film se zabývá posledními dny dubna a prvními dny května roku 1945. Takže nám ukazuje pád Berlína a přípravu Adolfa (Gunnar Möller) k sebevraždě, když konečně pochopil, že je vše ztraceno. Rozpoutání povstání v Praze za režie hrdiných komunistických funkcionářů. Zvlášť vyniká doktor Vacek (Vladimír Šmeral), který "vše" vymyslel a rozhlasový moderátor (Vladimír Brabec), který stále vysílal prosbu k záchraně rozhlasu, i když už to měli Češi obsazené. Němci se samozřejmě chovali jako ta největší zvěř, i když generál Schömer (Günter Naumann) měl největší starost, jak ze země co nejrychleji a nejtišeji zmizet z dosahu Rudé armády. Zase se ukazuje, že vše mohlo být mnohem rychlejší, ale díky mocenským ambicím Sovětského Svazu a následného překroucení událostí a heroizování komunistů, se tak nestalo. Ale alespoň komunisté mohli "začít" s povstáním proti zbytkům Němců, na dohled museli být Rusové pod vedením dua Koněv (Sergej Poležajev) - Rybalko (Dmitrij Franko), co kdyby se Němci chtěli moc bránit. O povstání, ke kterému se přidávali snad všichni a s takovým nadšením, když předtím většinou pochlebovali, považuji za pokrytectví. Navíc pokud se vyzdvihuje jeho hrdinnost poté, co už Berlín padl. Česká exilová vláda a buržoazie v Čechách je samozřejmě ztvárněna v nelichotivých barvách, kteří touží jen po majetku a po moci. Po tom samém toužili i komunisté a proto rozehráli tuto šílenou hru, na jejímž konci konečně vylezl ze skrýše Klement Gottwald (Bohuš Pastorek), aby všchnu hrdinnou slávu strhl na stranu svojí a jeho strany. Je uzavřen cyklus rodiny Horáků, kdy Karel (Jiří Krampol) říká svým rodičům, že Standa (Vítězslav Jandák) se vrátí jako hrdina, i když se jen poflakoval po Praze s flintou, kterou ani neuměl nabýt. Jen nechápu jednu věc, když je komunismus tak skvělý pro lidi a komunisté jsou samí správní chlapi, proč není komunismus stále? (17.03.2010)