Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (137)

ghatos 

všechny recenze uživatele

Vávra naznačil nejednotnost husitského hnutí. Šimon „Ohnivec" zábavně reprezentoval sektářskou část kališníků. Žižka byl jedinečná postava. Konečně v roce 2016 by měl být znovuzrozen v českém filmu. Celá trilogie černobíle reprezentuje pozitivní obraz/odkaz husitské revoluce, což je s ohledem na rok vzniku pochopitelné. 73%. ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

celá ta husitská historie za moc nestojí - jsou v tom tuny balastu, patosu, sraček, v kerejch se dá jen těžko najít nějaká skutečná hodnota, je to v podstatě povinná četba, nikoho to nebaví, ale všichni tak nějak pokyvujou hlavama a říkaj, ano ano, je to velkolepé...já říkám ne ne, je to příšerné. Ale nejspíš za to ani nemůže Vávra, ale ta doba, v tý době to nejspíš nešlo natočit jinak než takto. ()

Reklama

Djoker 

všechny recenze uživatele

Proti všem aneb Návrat krále českého socialismu. Žižka se v první třetině filmu neobjevuje a vše tak stojí na zástupu vedlejších postav, které však kvůli nedostatečné stopáži nemají prostor se představit, natož aby pořádně zaujali. Naštěstí v závěru přichází vrchol celé trilogie. Pokud Vávra něco uměl, tak to byly davové scény, které jsou na bitevním poli v doprovodu chorálů o to působivější. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

No myslím, že nám moderním lidem připadá předmět hádky mezi husity a katolíky malicherný a hlavně maximálně nechutný. Neboť pokud křesťané doopravdy věří v transubstancianci, tj. že se se z oplatky a vína při svatém přijímání stává ve všech směrech skutečné a pravé Kristovo tělo a krev, jedná se vlastně o hádku mezi dvěma skupinami lidojedů (a zároveň bohojedů), jestli jako dlabat jen lidské maso, anebo onu chutnou krmi zapíjet i krví. Dobrou chuť, pokud právě obědváte! Přesto mi ale husité přijdou o chlup sympatičtější, páč to mysleli upřímněji, chtěli spravedlnost pro širší vrstvy obyvatelstva a katolická církev v těch letech byla doopravdy skrz naskrz prohnilá. Nicméně i husité to ve svém svatém nadšení přeháněli, třeba s těmi adamity, já teda chápu, že dívat se na nějaké holé zadky nemusí být vždy vrcholný estetický zážitek a že né každý musí být příznivcem (homosexuálního) swingers, ale upalovat je kvůli tomu mi připadá moc, zvlášť když bylo zřejmé, že tak jako tak vzhledem k jejich preferovanému módnímu outfitu nemají šanci přežít první větší zimu. Jinak co se týče samotného filmu, co si budeme nalhávat, stará herecká škola se moc nepředvedla. Ano, všichni hráli exaltovaně, což mi přijde jako správné vystižení doby, neboť když někdo chudý a ponižovaný získá reálnou naději na krásný nebeský život, asi se moc kysele tvářit nebude. Nicméně ono vytržení bylo hráno tak ochotnicky, že to hodně kazilo dojem z celého filmu, zejména Vojta se v tomto ohledu překonával, a koneckonců Štěpánek taky, jak v dlouhých detailních záběrech ostřil do dálky, ještě že měl jen jedno oko, jinak by to bylo dvakrát horší. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

To samé, co platilo u předchozích dvou dílů - skvělá výprava, kulisy, kostýmy, plus dvě skvostné bitvy. Bohužel ty revoluční žvásty v tomto díle už přesáhly pro mě hranici únosnosti a navíc ten příběh byl takovej o ničem, takže za to strhávám dvě hvězdy. Nejlepší postavou byl pro mě asi sympaťák Zikmund. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)
  • Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí." (Raccoon.city)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama