Sokolovo

Další rádoby hraný dokument, který ukazoval jací jsou komunisté správní a odvážní chlapíci, kteří jedinní myslí na blaho obsazeného Československa a Sověti, jako jediný a bezištný přítel. Herecké výkony ustupují do pozadí před správňáckou mluvou slušných komunistů a provoláváním prázdných hesel k uctění jejich velikosti. Popisuje roky 1942 a 1943, kdy se lámala válka v neprospěch Německa a jejich megalomanskému plánu na ovládnutí celého světa. Začíná se atentátem na bestii Heydricha (Hannjo Hasse) a následném vypálením Lidic. V Lidicích zřejmě všichni velmi rádi zemřeli s provoláváním slávy hrdinské komunistické strany a za její větší slávu. Vypadá to, že i ten atentát se připravoval v Rusku a ne v Anglii. A co na to Ležáky? Ty komunisty zřejmě vůbec nezajímali. No a pak je to formování prvního československého vojenského praporu v Rusku u Buzuluku. Protože jen do Ruska odcházeli hrdinní Čechoslováci, aby se zde mohli zformovat a bojovat proti nepříteli po boku slavné Rudé armády. A když je navíc válečný agitátor Gottwald (Bohumil Patorek) stále burcoval k boji, nemohli se dočkat, až konečně vyrazí do válečné vřavy. Museli to lišácky udělat, aby do nich nešťourala československá vláda v londýnském exilu v čele s antikomunistou Benešem (Jiří Pleskot), kteří je nechtěli nechat bojovat. Ale protože komunisté získali na svoji stranu plukovníka Ludvíka Svobodu (Ladislav Chudík), velitele tohoto praporu, šlo se na věc. No a tak mohli ukázat nezměrné hrdinství při obraně vesničky Sokolovo, které srdnatě velel nadporučík Jaroš (Martin Štěpánek), který skákal radostí už po zničení prvních třech tanků, než pochopil, že to nebyl hlavní útok. Zkrátka je to film, který zdůrazňuje velké hrdinství komunistů, který zdůrazňuje, že komunismus je jediná správná cesta a že Sovětský Svaz se svojí Rudou armádou jsou nejlepší přátelé, kteří ale nikdy nechtějí jít domů. Místo normální mluvy převládá správňácká řeč chabrých komunistických bojovníků a jakési pronášení těch správných hesel. (16.03.2010)

Až jsem si z toho musel jít zaběhat. Ukous jsem si šíleně velký sousto. Na jedný straně propaganda jako prase, na straně druhý precizně zfilmovanej válečňák z naších luhů a hájů. Co na plat, hlavně že u Sokolova projeli všecko co mohli a stejně se Čechoslováci a Rusové stali bratři na život a na smrt. Nechápu logiku komunisty, co se týče tohodle filmu. Tvrdí v něm totiž, že by se mělo bojovat za svou zem a být hrdý na to že jsem Čech. Jenže pak jsou vycákaný z toho, že Stalin jim pošle telegram a pějou ódy na Sovětský Svaz. Kam pak jde všecka ta hrdost? Komoušovi do prdele? Tuhle hrdost prosím nechci a mrzí mě, že kvalitní válečné filmy vznikaly v době, kdy se to nejmíň hodilo. Pravda je, že jinak by asi ani vzniknout nemohly a můžeme za ně být víceméně rádi. Nebýt té propagandy, která Vám do ksichtu vlepí takovou facku, že se od země jen tak neodtrhnete, je to především neskutečně kvalitní válečňák, na kterej se dobře kouká. Možná ne první hodinu, ale ta druhá uteče prakticky sama. ono se není čemu divit. Režisér by špatný nebyl a komunista pro slávu vlasti do toho tenkrát narval neskutečný prachy. Jenom aby se před Rusákem vyšvich. Jediný se tomuhle filmu ale upřít nedá. Je zpracováním daleko kvalitnější, než samotné ruské filmy plné propagandy z té doby. I když ti tu propagandu kupodivu zase tolik neměly. Zřejmě jsme se nějak zalíbit holt museli a líp to snad jít ani nemohlo. Rozhodoval jsem se dokonce mezi třema až čtyřma hvězdama. Ale ta propaganda to srazila. To svinstvo totiž přehlídnout nešlo. I tak si ale tenhle film 50 procent nezaslouží. Ta druhá půlka plná skutečný války to neskutečně zvedla a nebejt úplně poslední scény, čtyři tomu s klidem frknu. Ta poslední scéna totiž byl komunistickej vrchol a bylo těžký se jen tak udržet a nezačít nadávat. (09.03.2010)

Ach jaj...Film je dosť poplatný dobe svojho vzniku a propaganda je tu cítiť takmer v každej vete. Nemal som ani tušenia, že tu dostane priestor atentát na Heydricha a likvidácia Lidíc a už vôbec nie, že tak veľký (asi 20 minút). Propaganda sa vkradla i tu, kde jeden z popravených tesne pred výstrelom vykríkne: "Ať žije komunistická strana..." Pochybujem, že by niekto v tej dobe kričal takéto drísty, ale dajme tomu. Problém je, že toho súdruhovania a pchanie sa do zadku súdruhom zo Sovietskeho zväzu je tu až-až. Aj súdruh, pardon, vtedy ešte poslanec Gottwald dostal priestor. Škoda, že tak pozoruhodná udalosť je spackaná takýmto nie veľmi vydareným filmom. Bojové scény - nič moc, to som ani nečakal, ale príbeh okolo týchto udalostí mohol byť pútavejší. Nakoniec snáď podá aspoň pár základných informácií tomu, kto o tej téme chce vedieť niečo viac, no strhujúci príbeh či filmový zážitok tu nehľadajte. Slabé tri. 50%. (01.03.2013)

Historicky nepřesný, přesto kvalitně natočený válečný film z dílny pana Otakara Vávry. To, že je snímek těžce poplatný době svého vzniku a odpovídá tomu i upravený děj, je snad očekávaná věc, jinak by to soudruzi vůbec nepustili ven. Propaganda se projeví zejména ze začátku a v první polovině filmu, kdy jsou to až do očí bijící komunistické srance. Nicméně pak se vše rozjede do opravdového válečného filmu se vším všudy. Škoda jen, že mě děj místy trochu nudil. Kdyby se celková délka zkrátila o půl hodinky, byla by to úplně jiná liga a snímek by měl patřičný drive. Atmosféra i herecké výkony ujdou, kulisy a lokace taktéž parádní. Nebýt všudypřítomné propagandy a množství nepřesností, bylo by celkové hodnocení daleko lepší. 4/10. (17.03.2020)

Zhruba půlku filmu tvoří rudé šrouby do hlavy a uspávací dovádění hrdinných česko-slovenských komunistů čele s Kanyzou a Krampolem se sovětskými děvčaty někde v ukrajinské slévárně, ale ten zbytek fakt stojí za to. Lidice jsou zpracovány daleko lépe než ve filmu, atentát na Heydricha se taky povedl a naprostým vrcholem je závěrečná půlhodinová řež u Sokolova. Tady se s tím Vávra už vůbec nemazlil a rozjel v našich podmínkách už asi nepřekonatelné válečné peklo se spoustou tanků, autentické vojenské techniky a komparzistů. A je v tom minimum patosu; všichni chcípaj jako mouchy (možná jen to chcípání je trochu teatrální, ale budiž), a kdo byl před minutou hrdina, je už v příštím okamžiku tuhej jak sovětská zima. A konečně taky vím, po kom se jmenuje Nábřeží kapitána Jaroše. (23.05.2021)