Cindy

Film, který jsem v dětství viděla nespočetněkrát. A strašně jsem ho žrala :D Klasický popelkovský příběh zasazený do USA/Itálie osmdesátých let. Cindy je drzý spratek a dělá jen samé problémy, princ rebeluje a nezná se ke své rodině. Ale nakonec stejně jako ve všech ostatních Popelkách to dopadne dobře a všechn hlouposti jsou zřejmě odpuštěny. Ve filmu jsou skvělé písničky, sympatičtí hrdinové a všichni jsou od rány :D Český dabing je příjemný. (07.07.2009)

Byla jsem znechucená, když tento film přinesly moje spolužačky na hodinu hudební výchovy, a já se na něj musela povinně dívat. A i když jsem ho nesledovala s velkým nadšením, musím uznat že hudba byla velice dobrá. A i když byl příběh hloupoučký až hrůza, není hloupější než většina soudobých muzikálových výtvorů tohoto typu, spíše naopak. Přesto můj šálek kávy to tedy není. (31.10.2008)

Skvělé písničky, koupil jsem si i kazetu Bonnie Bianco - Lory Bonnie Bianco "True Love" z roku 1988, poslouchatelný pop, občas si ji pustím. Příběh je vystavěný na popelkovském scénáři, povyšuje ho hlavně hudba. A protože mám slabost pro podobné oddechové muzikály, tak stejně jako Flashdance hodnotím ještě za 5. Souhlasím s Pohrobkem, že hraní je u Bonnie až na třetím místě. Pamatuji si, jak jsme na začátku 90. let písníčky z filmu nahrávali na audiokazety... Teď k podívání na http://www.youtube.com/watch?v=BR8NAyfTnsw&feature=related. (28.08.2008)

Myslím, že jsem ten film viděl někdy ve dvanácti (osmdesátá léta) a můj divácký charakter coby prakticky dětského diváka ještě nebyl narušen mnohými filmy, které pro mě v tom věku byly absolutně nemyslitelné. Takže si myslím, že tento kvalitní romantický film bude pro dnešního puberťáka znamenat něco úplně jiného než pro mě v době reálného komunismu. Tehdy jsme byli rádi za každý zahraniční film. A jako dvanáctiletému klukovi mi toto ke štěstí stačilo. I když jsem u známého na videu viděl např. "Commando" nebo nějaké karate filmy. Ale na druhé straně nebyla doba internetu a počítačů, a tak jsme většinu času trávili blbnutím venku. A sem tam nějaký takový film byl alespoň pro mě příjemným osvěžením a v mých telecích letech potvrzením toho, že láska je mocná. (05.10.2011)

Přidávám se ke skupině nadšených fanoušků/fanynek, kteří jako sotva náctiletí sledovali příběh hubaté zpívající Popelky a toužili zpívat jako ona, vypadat jako ona a zažít to co ona. Jeden z filmů s velkou citovou vazbou a krásnými asociacemi na dětství, u kterého je úplně jedno, že třebas hlavní hrdinka neumí vůbec hrát. (10.11.2008)