Obsahy(1)
Čeští filmaři na německou okupaci téměř okamžitě filmově zareagovali: už pouhý rok po válce vznikli Nadlidé, stvrzující mýtus o všeobecném hrdinství obyčejných českých lidí. Odehrávají se na malém městečku, kde samozřejmě působí odbojová skupina, ale vinou zlovolného udání je odhalena. Napínavé pronásledování si vyžádá i lidské oběti, ale většině odbojářů, kteří vesměs pocházejí z vojenských kruhů, se podaří prchnout. V časovém ohlédnutí je to sice film přece jen zastaralý vypravěčsky i tematicky, avšak prozrazuje, jak nedávný traumatizující zážitek vnímali umělci záhy po jeho odeznění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Takové vyprávění školáků na základce o okupaci. Film nepostrádá napětí a hereckých výkonů. Postrádá inteligenci. Vše je černobílé: Krejza je zmetek, jeho žena zlá němka, jeho syn zmrd. (Jak mohl vědět Krejza, že ta krásná žena, kterou si bere bude jednou okupantka?) Vojáci wehrmachtu jsou zlí a hloupí a strašně se přežírají, no prostě svině. Plukovník je statečný, ale už je naznačováno, že po roce 48 veleben nebude, spíš oběšen. Dědci dělaj odboj v hospodě a vožralí vyžvaněj kde co. No a tak dál. ()
Obdivuhodné, film vznikol tesne po vojne a nenávisť voči Nemcom z neho priam syčí. Za všetko utrpenie sú slová prievozníkovej ženy, keď posiela mladých preč tam kde nie je násilie a nabáda ich aby sa vrátili až v tejto republike bude kľud. Ale každopádne má tento film v sebe odkaz aby sa vrahovia plazili v prachu a aby nikdy sa nezabudlo na nich ani na zradcov. Film nemal úlohu rozoberať odvahu ľudí v odboji, ale ani útočiť na jednotlivých zradcov. Jeho snahou bolo ukázať, že nie vždy postoj politikov sa stretne so súhlasom u normálnych ľudí. Národ neklesol na duchu, nepokoril sa ale naopak začal sa aktívne zapájať do odbojovej činnosti a nezľakol sa ani drobných ale aj väčších hrdinných obetí.Ale memento nezabúdajte, ľudia ostalo. ()
Taková hodinová sonda do poměrů v ČSR v době okupace. Tady je to v obraze malé vesničky, ve které se prostě občané přizpůsobují stávající situaci. Každý po svém. Každopádně tento film má v sobě odkaz, který by se měl zvlášť dnes znovu a znovu opakovat. Je to jednoduché. Nezapomeneme ani my ani naše děti. ()
Na tomto poválečném snímku o hrůzách války jak je prožívali civilisté se tvůrci nijak zvlášť nenadřeli. Do hodinové stopáže natlačili vše podstatné, ale bohužel o plynulosti vyprávění nelze ani uvažovat. Hlavní důraz na celém příběhu je však kladen převážně na postavu obchodníka s krámkem Krejzy mající německou ženu, ze kterého se stal lstivý kolaborant. Ano, na takovéto češství by se nemělo zapomínat a tom vlastně celý tento snímek je. Poválečná nálada se na atmosféře velmi podepsala a není divu. Snímek dnes zapomenutý a je to škoda. Byť je natočen poněkud zbrkle, jistou myšlenku má a to ještě bez jakéhokoliv ideologického zásahu. A aby toho nebylo málo, snímek je hodně podobný snímku americkému ´Hranice temnoty´ (1943) odehrávající se v norské vesničce. Inspirace nebo odcizení námětu? ()
Spoléhal jsem, že filmy natočené před „Vítězným únorem“ nebudou prohlodány bolševickým vlivem. Nemýlil jsem se, a snímek Nadlidé (1946) je toho důkazem. Je to jeden z pilotních filmů, ve kterém se filmaři vyřádili na lidské krutosti, a utrpení. Žádný prvorepublikový „cajdák“ prostě snaha o zachycení situace pod nadvládou Třetí říše, s kapkou tehdejší nenávisti. Než psychologický, je film spíše poselstvím pro další (demokratickou) generaci, a pro ucelení jejich představy o tehdejších poměrech. Na celém snímku je potěšující, že se zde mluví pouze o spojencích, Benešovi, a pouze okrajově o Rudé armádě. ()
Zajímavosti (1)
- Ve filmu jsou použity dokumentární záběry pražských ulic z 15. března 1939. (lausik)
Reklama