Růžoví plameňáci

Stěžejní dílo "mistra nevkusu" Johna Waterse. Jeho dílo bohužel trpí jistou nevyrovnaností, ale obsahuje několik orginálních scén, kvůli kterým se film určitě vyplatí vidět. Už jen samotný děj: Dvě rodiny sopeří o titul Nejodpornější lidi na světě. Vyzyvatelé- unášejí a oplodňují stopařky jejichž děti pak prodávají na černém trhu. Divine a její rodinka( obltloustlá babička "bydlící" v dětské přistýlce a požívající jen vajíčka..) mají zase jiné speciality. Film nemá nějaký hlubší smysl, jde pouze o snahu šokovat, šokovat za každou cenu ( film byl zakázán v Norsku, Austrálii a Kanadě) . Pink Flamingos končí "slavným" záběrem ve kterém Divine sní opravdový psí výkal. John Waters chtěl natočit nejodpornější film a proto ve filmu nepřekvapuje scénu soulože i tu však dokázal vyšperkovat-aktéři jsou při tom klofáni slepicemi ,Divine nakupuje v obchodě, kde si koupí flák masa, který si strčí do své trouby ( mezi nohy) a chodí s tím po městě a k tomu hraje písen "Proč se za ní všichni otáčejí ?"...) Moji nejoblíbenější scénu však zůstává moment, kdy se Divine se synem dostanou do bytu svých konkurentů a všechno jim tam omakávají ( sundali si ponožky a olizují jim kusy nábytku) (22.10.2005)

Zda je to opravdu lepší než Šepoty a výkřiky, jak tvrdil divák v jednom z rozhovorů na konci filmu, posoudit nedokážu, ale zato můžu říct, že u sledování obou těchto svébytných „uměleckých“ děl jsem trpěl podobně. Poměr scén, které si chci pamatovat (vtipné hlášky typu: „Zdá se, že existují dva typy lidí...“), a těch, které si pamatovat nechci, je dost nevyrovnaný. Nic proti přehlídce oplzlostí, ono po pár minutách začne veškeré dění v kontextu snímku působit normálně, ale bohužel mi to celé nepřišlo vůbec tak zábavné, jak jsem si myslel, že bude. Zápletka je opravdu nicotná a některé scény jsou zkrátka absolutně bezobsažné a příliš dlouhé na to, aby bavily. S ranou tvorbou Johna Waterse se asi příliš přátelit nebudu. (01.11.2018)

Toto není film na romantický večer. Tedy, doufám, že pro většinu lidí ne. Nicméně jako exkurze za hranice lidské fantazie funguje perfektně. Toporné herectví, zběsilý střih a nenavazující záběry perfektně dokreslují uvřískané dialogy a celé by to mělo být na odpad, ale dává to smysl, je tu parádní hudba a po chvíli se prostě zdá, že to takhle má být. Neskutečný a veskrze neopakovatelný film. (23.08.2021)

"Hello, moviegoers. This is Mr. Jag speaking to you for Dreamland Studios. This beautiful mobile home you see before you is the current hideout of the notorious beauty Divine, the filthiest person alive. Because of this cover story in one of your sleazier national tabloids she has been forced to go underground disguising her appearance and adopting the alias of Babs Johnson. With her live her trusted traveling companion Cotton, her delinquent son Crackers and her mentally ill mother Miss Edie. Let's take a peek inside." [==] Ten film je špatný snad ve všech směrech, vysloveně amatérsky natočený, přesto nebo právě proto to lze považovat za jeho hlavní devizu. Příběh sám je ve své podstatě nesmírně prostý a konvenční, soupeření mezi dvěma nechutnými rodinnými klany je možné přirovnat k běžným sousedským sporům, jen s rozdílem vzájemného vyobrazení - zvrhlé komično, explicitnost násilností, nechutností, perverzností, sadismu a masochismu prostupuje celým filmem, určitý odklon představují paradokumentaristické vložky obohacené "vkusným" hudebním doprovodem. Sebeparodizující scény, které se občas jakoby mimoděk objeví, jsou natočeny s lehkostí hodnou talentu Johna Waterse, např. narozeninová oslava zvrhnuvší se v kanibalistický večírek odkazuje na levné céčkové horory, kterých v té době vznikalo přehršle. Suma sumárum mé první seznámení s tvorbou Johna Waterse a jeho úchylným týmem stálých spolupracovníků nedopadlo vůbec špatně. [==] "The filthiest people alive? Well, you think you know somebody filthier? Watch as Divine proves that not only is she the filthiest person in the world, she is also the filthiest actress in the world. What you are about to see is a real thing." (24.11.2007)

Snůška nechutností musí mít čím obhájit své právo na existenci, to tahle uslintanost nemá ani náhodou, ať se tak tváří sebevíc (třeba i jako sofistikovaná parodie života hippies, i když na drogy tam tuším dojde právě jednou). Scénářem, kamerou, střihem a především hereckými výkony tenhle film připomíná lepší porno pro zvrhlíky a tak skorem nejzajímavější jsou opravdu ty nejnechutnější scény (garantuji vám, že něco podobnýho jste v normálním filmu opravdu neviděli a neuvidíte). Kupodivu, v rozporu se všemi fyzikálními zákony máte poměrně často při sledování jakýsi vzdálený pocit odlesku humoru a za něj a třeba za nápad mluvícím řitním otvorem tedy nakonec dám dvě hvězdičky. Ale dobrý svědomí z toho nemám. (29.03.2008)