Společnost mrtvých básníků

Co je Společnost mrtvých básníků ? Pánové, umíte mlčet ?..... Jestli si vás R.Williams nezíská tímto filmem, tak již nikdy ! TRADICE TVRDÉHO ŠKOLSTVÍ versus SAMOSTATNÉ MYŠLENÍ.… Při jeho hodinách mě bylo tak krásně blaženě na duši. VZPOURA PROTI NALINKOVANÉMU ŽIVOTU zahalená do zdánlivě maličkých revolt, které zde mají příchuť ,,zakázaného ovoce". E.Hawke, jehož výkon lze směle srovnávat s Williamsovým. Snad proto se daří probudit ten klukovský zápal pro věc nejen ve studentech, ale i ve mne. NECHAT SLOVA KYNOUT JAKO MED, ŽENY OMDLÉVAJÍ.... A NAKONEC SPASENÍ. SPASENÍ SAMA SEBE.... Děkuji chlapci, děkuji Weire, děkuji Robine... Nechtěl bych ZJISTIT, AŽ BUDU UMÍRAT, ŽE JSEM VLASTNĚ NEŽIL !! (06.01.2008)

Peter Weir překvapil, a to velmi. Ne že by to byl snad špatný režisér, to ani náhodou, ale spíše mě překvapil celkovým zpracováním tohoto snímku. Robin Williams předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Kromě něj zde můžeme vidět také začínající Ethana Hawka a Laru Flynn Boyleovou (současná žena Jacka Nicholsona). (30.07.2002)

Je to o tom vymočit se konformitě do obličeje. Je to o tom najít odvahu a rozvázat ty provazy co škrtí, jen aby člověk následně udělal krok do neznáma. Je to o přirozenosti, která zdaleka nemusí být nejlepší a bezpečná, ale rozhodně krásně voní a osvobozuje. Náhubkujeme se navzájem námi vytvářenou společností již od narození. Bez kultury bychom sice byli rychle vymírající banda sebevražedných a zranitelných sólo zvířat, člověk si ale v tom soukolí musí snažit ponechat co největší povědomí o sobě samém. Masa nemá ráda barvy, já miluju barvy. Masa je nudná a já mám rád když z lidí tečou emoce a cítím alespoň náznak nepromyšlené a upřímné odlišnosti. Je důležité být výjimečný. Film byl naivní a svou k pousmání vysněnou realitou romanticky v jiném světě zasazený. Ve světě kde je až moc jednoduché vše černobíle oddělit ( snad až na časem trpké carpe diem) a tradice smrdí. Ale to k tomu jednoduše patří. Takový svět tohoto společenství byl a hodnocením jeho reálií se pasujeme na úroveň toho politováníhodného vězně s řetězem obmotaným okolo duše, jehož tíhu už ani nevnímá. Je těžké nebýt zabedněný a slepý srab. ___ Robin Williams mi připomněl, jak výborný je herec. Študenti byli přecijen na můj styl až moc velcí přizdisráči. Ta do poslední chvíle natahovaná rezignovanost mi málem mou pěstí zničila monitor. (19.03.2011)

Vůbec nechápu, čim si tenhle film zasloužil tak vysoký hodnocení. To mam věřit tomu, že pro 17-letý kluky "carpe diem" znamená, že po nocích si s kamarádama recitujou básničky? Mam pocit, že autor scénáře se asi musel praštit do hlavy. Když poprvé utekli v noci ze školy, tak jsem myslel, že ty kecy o poezii jsou jenom taková záminka a oni si opravdu půjdou někam užívat. Ale oni fakt šli do jeskyně a četli si tam básničky. To jsem teda vážně nečekal. Spíš bych to nazval společnost totálních zoufalců. Námět by byl dobrej možná tak pro nějakou parodii typu Bulšit, ale tohle se opravdu nedá brát vážně. Abych vysvětlil, proč dávám aspoň ty 2 hvězdičky, tak jedna je to za posledních cca 30 minut, kdy se konečně něco děje a druhá za Robina Williamse, kterej svou roli (i když taky trochu debilní) zahrál opravdu dobře. (30.12.2009)

Napoprvé, kdysi na prahu dospělosti, mě tenhle film naprosto uchvátil... Ovšem zopakování po pár letech mě přesvědčilo, že plný počet hvězdiček by z mé strany bylo přeceňování. Najednou mi to nepřišlo až tak hluboké, spíše patetické, a chvílemi jsem se nudila. Jsem zvědavá, co řeknu napotřetí :-). Zatím slušných 80%. EDIT 2019: Napotřetí jsem nedokoukala, míra a intenzita patosu pro mě byla ekvivalentem prostředníku vraženého hluboko do krku. (29.01.2009)