Společnost mrtvých básníků

Jak jen to ten Peter Weir dělá? Kolik pravdivých slov a emocí dokáže dostat do jednoho dvouhodinového filmu? A vlastně do každého svého filmu. Ať vypráví o škole chlapecké či dívčí, vždy mě dokáže jeho příběh pohltit a podivně „nalomit“. K mému setkání se Společností mrtvých básníků došlo sice poměrně pozdě, nicméně toho dlouhého čekání nelituji – viděla jsem film v ten pravý čas. Viděla... a pochopila. Tváře, jenž neznám, ale jejichž myšlenky mi rozhodně nejsou cizí. Skupina mladých lidí, třída jako každá jiná. Je zde frajírek, obrýlený kluk v první lavici, nadějný herec i zasněný mladík s duší básníka. A také učitel, který je probudí. „Carpe Diem. Seize the day.“ Jsem ráda probuzená. A tenhle film mi to znovu připomenul. "I went into the woods because I wanted to live deliberately. I wanted to live deep and suck out all the marrow of life... to put to rout all that was not life; and not, when I came to die, discover that I had not lived. " (17.11.2007)

Chvilkami nudny, ale aj zaujimavy pribeh studentov a hlavne sympatickeho ucitela Johna Keatinga v podani Robina Williamsa, ktory vyvrcholi az v zavere filmu. Zaver bol dost emotivny a z toho vyplyvalo hlavne to, ze pokial dieta tuzi v zivote nieco robit, tak ho v tom rodicia maju podporovat a nie naopak hadzat polena pod nohy. Film bol nominovany na Oscara za najlepsi film roka, avsak zvitazila drama od rezisera Bruce Beresforda SOFER SLECNY DAISY (1989). Aj reziser Peter Weir bol nominovany za najlepsieho rezisera, avsak Oscara si prevzal Oliver Stone za vojnovu dramu NARODENY 4. JULA / 4. CERVENCE (1989) a taktiez aj Robin Williams mal nominaciu za najlepsieho herca v hlavnej ulohe, avsak Oscara ziskal Daniel Day-Lewis za dramu MOJA LAVA NOHA (1989). Spolok mrtvych basnikov mal stastie na Oscara len v jednej kategorii a to za najlepsi scenar. Reziser Peter Weir natocil napriklad tieto filmy: GALLIPOLI (1981), ROK NEBEZPECNEHO ZIVOTA (1982), SVEDEK (1985), ZELENA KARTA (1990), BEZE STRACHU (1993), TRUMAN SHOW (1998), MASTER & COMMANDER: ODVRACENA STRANA SVETA (2003) alebo UTEK ZE SIBIRE (2010). _________ Robin Williams - (John Keating) +++ Robert Sean Leonard - (Neil Perry) +++ Kurtwood Smith - (Pán Perry) +++ Ethan Hawke - (Todd Anderson) +++ Josh Charles - (Knox Overstreet) +++ Gale Hansen - (Charlie Dalton) +++ Dylan Kussman - (Richard Cameron) +++ Allelon Ruggiero - (Steven Meeks) +++ James Waterston - (Gerard Pitts) +++ Produkcia: Steven Haft, Tony Thomas +++ (28.03.2013)

Co je Společnost mrtvých básníků ? Pánové, umíte mlčet ?..... Jestli si vás R.Williams nezíská tímto filmem, tak již nikdy ! TRADICE TVRDÉHO ŠKOLSTVÍ versus SAMOSTATNÉ MYŠLENÍ.… Při jeho hodinách mě bylo tak krásně blaženě na duši. VZPOURA PROTI NALINKOVANÉMU ŽIVOTU zahalená do zdánlivě maličkých revolt, které zde mají příchuť ,,zakázaného ovoce". E.Hawke, jehož výkon lze směle srovnávat s Williamsovým. Snad proto se daří probudit ten klukovský zápal pro věc nejen ve studentech, ale i ve mne. NECHAT SLOVA KYNOUT JAKO MED, ŽENY OMDLÉVAJÍ.... A NAKONEC SPASENÍ. SPASENÍ SAMA SEBE.... Děkuji chlapci, děkuji Weire, děkuji Robine... Nechtěl bych ZJISTIT, AŽ BUDU UMÍRAT, ŽE JSEM VLASTNĚ NEŽIL !! (06.01.2008)

Mezi nejsilnější momenty v průběhu jinak až moc poklidně plynoucího snímku patří bezesporu ony neobyčejné hodiny vyučování, vedené Robinem Williamsem. Tyto filmové okamžiky jsou zcela jedinečné a cítil jsem se u nich nadmíru spokojený, schopný docenit bezvadný příběh a perfektní režii. Další příběhy školáků sice neměly takovou sílu udržet moji pusu zavřenou od zívání (plejáda mladých herců potěší nejedno zkušené filmové oko), ale i tak je Společnost mrtvých básníků na první pohled profesionálním a lze říci i důležitým kusem americké kinematografie. Obří zásluhu na tom má zejména posledních dvacet minut, a závěrečná scéna samotná. To slzičky jen tekly. (30.12.2009)

Carpe diem! Některé filmy je dobré si jednou za pár let připomenou... a znovu podle nich začít žít. Víc než jenom Přelet nad kukaččím hnízdem pro teenagery. Plnohodnotný autorský počin Petera Weira, který zde opět (jako v Pikniku na Hanging Rock) proniká do světa uzavřené, přísnými pravidly sešněrované společnosti, a zkoumá, k čemu dojde po překročení neviditelných hranic racionálna. Scény nočních výprav do tajuplné přírody, během nichž se recitace vznešených veršů spontánně prolíná se sestupem k divošským pudům uvnitř člověka, jsou stejně magické jako v Pikniku. Jenom civilizační nadstavba kolem nich je tentokrát důmyslněji vystavěná a promyšleněji nasnímána (symetrické kompozice scén ve velké hale, přechod od teplých k chladným barvám, točení se ve víru básnické inspirace, význam každé výměny pohledu mezi učitelem a žákem). Robin Williams hraje učitele, kterého většina z nás nikdy neměla a mít nebude, ale pro radu si za ním díky Weirovu nestárnoucímu filmu můžeme zajít kdykoli. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Dale, Aidan, Cimr, cure (04.04.2009)