Zelená karta

Tak trochu nestandardní romantická story :) Depardieu byl ve své roli sympaťák, naopak postava Andie MacDowell mě svým přístupem chvílemi dost štvala a skoro jsem se divila, že on jí to pořád trpí. Závěrečný obrat v jejich vztahu byl možná trochu "hrrr", ale rozhodně to byl zajímavý konec, který zkrátka utkví v hlavě. Stejně tak film jako celek, protože jednoduše působí neobyčejným dojmem (zaujal mě i začátek, který uvrhne diváka okamžitě do už hotové situace). ~(3,9★)~ (27.07.2019)

Nejsem vůbec, ale fakt vůbec fanda romantických komedií. Protože jsou to většinou prvoplánový nesmysly, kde hrajou mizerný herci a celý je to od začátku úplně jasný. Ono je to vlastně docela schématický i tady, jenom to prostě celý funguje. Andie McDowell vypadá tak, že by se do ní musel zamilovat úplně každej (včetně mne, po asi 30 sekundách filmu). A stejně tak by každýho soudnýho člověka musela štvát ta její káva bez kofeinu a zrní k snídani a nesmysly s lesem v ghettu. No a oproti ní je živelnej, obtloustlej a zábavnej Depardieau. Je to strašně dobře napsané a zrežírované (Peter Weir), když se ti dva baví, nešustí to papírem. A když z jejího bytu vyhazoval pana mrkvičku, fandil jsem mu totálně. Prostě jestli má smysl koukat na nějakou vztahovou komedii, tak na tuhle. /// UPDATE 2021: Všiml jsem si pár věcí, které mi dlouho unikaly. Třeba že Andie McD je prakticky celý film (s výjimkou scény na střeše v županu) oblečená jako hastroš. Nevím, jestli je to nevkus 90. let nebo záměr tvůrců, ale čistě pocitově působí tlustý Depardieu v nepadnoucím saku o dost elegantněji než ona. Druhá věc je trochu alogismus s panem Mrkvičkou. Podle fotek s ním Bronte chodí už dlouho... a přitom s ním nechce spát? Ani ho nepozve doma po večeři dál? To je divné. (24.02.2019)

To už bude skoro 30 let, co jsem na tom byl v letním kině? No teda. Ale pořád jsem si pamatoval parádní klavírní scénu (kterou si pak podobně Depardieu zopakoval v Táta nebo milenec). Taková milá romantická komedie, ne přímo k zasmání, ale k nemizícímu úsměvu na tváři, z doby, kdy se osmdesátky lámaly do devadesátek. A k tomu výborná Enya jako hudební podkres. Kdo by si nepamatoval Monticello? (16.10.2019)

Andie McDowell sice je k sežrání a antipatií k velkému Francouzovi taky netrpím, ale pro mě je Zelená Karta jen další z řady romantických komedií. I když ten skleník (nebo zahrada?) by se mi líbil...kdybych se o něj nemusel starat:) Ale zas na druhou stranu vím o někom, komu by se líbil taky a kdo by se o něj staral, a s kým bych v jednom bytě klidně i bydlel;) Jednou to přijde a bude to ještě větší komedie než Zelená Karta:) (31.10.2006)

Jako komedie mi to moc nepřišlo, protože tam vážně nebyla chvíle, kdy jsem se smála, nebo která mi připadala opravdu vtipná. Přesto to nebyl film, u kterého bych se musela nudit. Nechala jsem se provázet Depardieuem a MacDowellovou za získáním Zelené karty. A za to, jak to dopadlo, dávám o hvězdičku navíc, jinak bych dala "jen" lepší tři :-) protože to mělo opravdu inteligentní scénář. (08.02.2010)