Piknik na Hanging Rock

Videný Director´s Cut. Je veľmi príjemné vidieť film, ktorý je od začiatku do konca krásne premyslený, bez toho, aby sa snažil odhaliť čo i len kúsok niečoho, čo by nás v tom príbehu nasmerovalo k nejakému uspokojivému koncu. Weir mystifikuje ako blázon. A ide mu to parádne. Jeho autorská poetika je výrazná a obohatená o nejaký ten symbolizmus(mravce, labuť). Film ako taký rozpráva o jednej nevysvetliteľnej udalosti a o tom ako zasiahne najbližšie okolie. Rôzne postavy ponúkajú rôzne pohľady na celú udalosť. Či už je to mladá učiteľka, vyšetrovateľ alebo mladík so sluhom. Každá z postáv má k celej veci čo povedať a čo ukázať, bez toho, aby skutočne niečo povedala a ukázala. Ten film možno zostarol v rámci súčasných trendov, kedy sa tvorcovia snažia viac šokovať alebo byť výraznejšie nepríjemnejší, ale v rámci toho v akom roku film vznikol si stále udržiava pútavú atmosféru a niekoľko zaujímavých kameramanských nápadov. Celkovo je mi tá poetika bližšia. A čo sa vlastne stalo, nech si každý vysvetlí po svojom. Myslím, že film dáva obrovský priestor na akúkoľvek interpretáciu. Aj takú čo je ukotvená v realite a aj takú, čo je trošku nadprirodzená. (15.03.2021)

Piknik na Hanging Rock ve mně vzbudil úžas svou mimořádnou hloubkou, s níž trasuje neviditelné, zato mocně poutající oddenky, jimiž Země či Příroda obepíná připravené, tj. adekvátně disponované bytosti. Uchvacujícím symbolistickým jazykem zachycuje vhodně zvolený prostor a netušenou měrou přenáší jeho fluidum k divákovi (i já mohu dosvědčit mrazivost tohoto kontaktu). Stejně věrohodně je zobrazena i fascinace dívek nořících se do útrob otevírajících se skal. Je jejich nevysvětlitelné zmizení výrazem dokonalého splynutí (s čím?), návratu (k čemu či kam?) nebo proměny (v co?)? Významová otevřenost poskytnutého obrazu této cesty, posílená desítkami nápovědí, mnohovýznamových obrazů, (slovních, zvukových/hudebních i obrazových/výtvarných) náznaků a intertextových vazeb výtečně znázorňuje hieroglyfickou povahu světa, tedy jeho čekání na chápavého luštitele, otevřeného hledače, který bude z jeho tvarů číst a svým výkladem jej spoluutvářet. Esoterní rozměr filmu vyvažuje napínavé líčení pátrání. „Svět pátračů“ je přitom ztvárněn kontrastně k magické krajině: je to svářlivé a zkostnatělé prostředí odcizující kultury (jejímž groteskním atributem je věčný korzet), které usiluje o racionální, materialistický (o zákon zachování hmoty se opírající) výklad záhady, namísto něhož ale přicházejí jen další otázky. Jako nadbytečné bych snad filmu vytkl jen závěrečné sondy do spletité historie osiřelých sourozenců, kteří se z různých stran (a aniž by se stačili znovu setkat) blíží Tajemství (aniž by je ovšem mohli odkrýt). Tuto romantickou (a romaneskní) vsuvku chápu jen jako svedení z cesty. Ta rozhodně nekončí u truchlivého těla ve skleníku, ale pokračuje za zdánlivě neprodyšnou skalní masou. Ale jak? (14.02.2011)

Tak jsem hledal "dokonalý" horor. No, tohle úplně horor není, ale našel jsem něco, co mě fakt dostalo. Za poslední dobu to byly dva filmy - Emelie a Piknik na Hanging Rock. Tenhle film, ač má banální námět, je naprosto geniální. Dívčí internát jede na výlet k hoře, ale výlet nedopadne zrovna nejlépe. Je tu spousty věcí skvěle podáno, spousty vět, co dívky vyřknou a zní i maličko divně dostanou postupem času hlubší význam, ze kterého až mrazí. Chtěl bych vyzdvihnout i pár skvělých momentů, třeba papírkovou cestu, asi nejdokonalejší ztvárnění snu, co jsem kdy ve filmu viděl (jelikož sen tu skutečně vypadá jako sen) nebo taky "záchranou vodu" (ta scéna, ve které dívky překračují ten potůček a ta tlustá si v ní nechtěně namočí nohy - no, a jak to s ní dopadlo) a obecně tu chvíli, kdy jsou dívky úplně mimo. I když se tu nic moc nestane, celý film vás drží skvělá atmosféra a u mě se taky dostavil strach z neznáma. Nemáme vysvětlení, jelikož není. Nevíme, co se stalo, jak dopadly. Ačkoli si člověk myslí, že teď přijde ta část, ve které to začne nudit, přijde naprostý šok a posílení už tak skvěle vykreslené atmosféry. Mé milované podivnosti jsou zde taky a třeba nad rudým mrakem přemýšlím doteď. Opravdu, nečekal jsem, že se mi dostane tak skvělého filmového zážitku. Tohle po dopsání komentáře míří rovnou do mých oblíbených filmů, protože něco takového se opravdu jen tak nevidí... Btw, je to strašně intenzivní zážitek i po několika zhlédnutích, který žánr mysteriózního filmu opravdu povyšuje do nepředstavitelných výšin. Nadfilm, nepopsatelná záležitost, která se prostě musí vidět. 6* (14.01.2018)

Krásné mladé holky v nepochopitelně mysteriozním příběhu snímaném krásnou kamerou - za kterou stojí Peter Weir. Ten bude jednou ke konci své kariery točit strašné pecky, ale tady se teprve rozjížděl, a je vidět že vedení příběhu ještě moc pevně v rukách nemá, a vlastně ani neví kam přesně ho chce vést a o čem vyprávět. Můžu jen dumat nad tím jaké by bylo, kdyby se onoho mysteriozna za zmizením děvčat chopil takový David Lynch, nebo jak jinak by ty holky s podobně krásnou kamerou a podobně měkkým světlem snímal David Hamilton. Věřím že od obou by z "Hanging Rock" byl o dost zajímavější film. 6/10 (18.03.2021)

V úvodu, kde se dívky jen hihňají a ve zpomalených záběrech recitují poezii jsem myslel, že chcípnu nudnou. Ve vzduchu byla cítit jakási tajemná atmosféra, tak jsem vydržel. Po zmizení se to trochu rozjede a film mne začal bavit. Bohužel dále se už NIC nestane a my se vlastně NIC nedozvíme. Vizuálně je to moc hezké a hudba je podmanivá, toť bohužel vše. Fakt divný film. (04.10.2015)