Piknik na Hanging Rock

Dúfal som, že mi Piknik na Hanging Rock sadne, ale nestalo sa. Je to vizuálna ekvilibristika bez opodstatnenia v príbehu. Dievčatá z internátnej školy bez stopy zmiznú - to je celá informačná hodnota aj kostra príbehu tohto filmu. Kochať sa esteticky vycibrenými pohľadmi do austrálskej divočiny, tak to som mohol radšej zvoliť prírodopisný film. Weirovi sa do chvíle zmiznutia žiačok darí budovať mysterióznu atmosféru, ktorá vyvoláva pocit blížiaceho sa konca. Potom v horúcom letnom opare dievčatá len v spodnom prádle vojdu do skál, ale nechcem spoilerovať, už takto som prezradil veľmi veľa... Ďalej sa už film nemá kam pohnúť, nikto nič nevie, a bohužiaľ ani režisér nedokáže prebudiť zvedavosť. (08.09.2011)

Opravdu hodně zajímavý film, Peter Weir tady dokázal vtáhnout diváka do místa i času, ve kterém se fillm odehrává. Za pozornost stojí podmanivá režie, povedený soundtrack a hlavně nádherná kamera. Přesto má film trochu, vlastně hodně, nevyvážené tempo - první půlhodinu nuda a čekání, co přijde, druhou půlhodinu strhující tempo a mrazení v zádech, a pak už film jen tak dojíždí. Ale povedené drama to rozhodně je, hypnotické, tajemné a zvláštní. Nevím, jestli to je nebo není spoiler, každopádně následující radím přečíst až po shlédnutí filmu..................Ve skutečnosti se nic takového nikdy nestalo, film (i kniha, podle které byl natočen) je čirá mystifikace. Ale krásná. (03.02.2005)

Poetický příběh vyprávěný čarovnými obrazy s precizními kompozicemi je plný slunce, a přesto z něj čiší chlad. Tajemnou atmosféru podtrhává hudba (Bruce Smeaton) a především dva hudební nástroje - klavír a Panova flétna (Gheorge Zamfir). V temných pasážích střídá hudbu táhlý ruch v podobě jakéhosi hukotu. Symboly jsou buď v obraze (letící hejna papoušků, labuť, potok, barva oděvů a doplňků) nebo se o nich mluví(rudý mrak nad hlavou, ohnivá koule letící směrem od skal). Kam během výletu pod skálu zmizely dívky i vychovatelka? Propadly se do skal? Byly uneseny? Nemají v tom prsty mimozemšťané? Nebo vkročily branou do jiného světa? Pátrání po nich je zoufalé a zdá se beznadějné. Lambertová v roli Mirandy byla krásná a tajuplná, z Robertsové v roli ředitelky školy vyzařovala ledová hrůza. Pomalý film, pomalé záběry, hypnotická hudba. Nic pro milovníky akce. Věděl jsem, do čeho jdu, a tak jsem spokojený. (17.03.2020)

Vidět tohle v roce 1975, tak bych to asi považoval za špičku, ale dneska už to podle mě tak skvělej filmovej zážitek neni.. první polovina vypadala spíš jako romantickej film plnej hočičích dialogů, ale pak se to naštěstí už rozjelo ikdyž s hororem to nemá ani pramálo společnýho a celý to umocňuje fakt, že to je podle skutečný události.. na australskejch filmech vždycky obdivuju jejich krásnou přírodu a ani tady to nebyla vyjímka.. (05.02.2018)

Tenhle obávaný kus skály má za sebou bohatou historii. Skalní masiv přitahuje i dívky z nedalekého internátu, které se spolu s jednou učitelkou ze skal už nevrátí. Uznávaný režisér Peter Weir je nicméně ještě ve své domovině vůči divákovi tak trochu egoistický. Nechává ho v nejistotě, leccos nechává na atmosféře, která i mně imponovala, nicméně onen magicko-melancholický feeling mě do kolen nedostával. Oceňuji, že se australský film po letech i díky Weirovu vlivu oprostil od toho amerického, ale osobně příliš nevyhledávám snímky, kde se vlastně „vůbec nic neděje“. (31.07.2015)