Rok nebezpečného života

V zajímavém snímku Petera Weira exceluje vedle hlavní dvojice Mel Gibson a Sigourney Weaverová maličká Linda Huntová v roli fotografa Billyho. Za svou přeměnu získal zcela poprávu Oscara v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli. Scénář : David Williamson, C.J. Koch. Kamera : Russell Boyd Hudba : Maurice Jarre. (25.04.2011)

Je to zvláštní - film o diktatuře a začínající občanské válce, kde se vlastně skoro vůbec nestřílí a vůbec je tu krutost režimu spíš cítit než vidět. Weir umí udělat atmosféru a podařilo se mu to i tady,. Úplně je fyzicky cítit to vedro, bída, pot, gin tonic (bez ledu) a přitažlivost Sigerney Weaver. Když už jsme u herců, všichni tři v hlavních rolích jsou skvělí - zvlášť v mužské roli obsazená Linda Hunt jako javánský trpaslík. Celkově: je to dobrý film, který zaujme hlavně atmosférou. Mohl být o kousek kratší, ale je je to zvladatelné (byť pro milovníky rychlé akce to může být nuda). Gallipoli mně asi bavilo víc, ale i tak se mi to líbilo. (09.07.2011)

Kruci, takový potenciál - nádherné lokace, výběr herců na jedničku, hudba (Jarre, Vangelis), téma...jenže jako celek to prostě nefunguje. Některé scény nezapomenutelné, ale jako kdyby se Weir nedokázal rozhodnout, jak bude film vypadat; výsledkem je politicko-romantický slepenec, v němž ani jedna linie nefachčí naplno (což je vzhledem k délce stopáže velké mínus). Romantická linka se měla dostat víc do popředí (fakt jsem to řekla?:); jednak to Weaver s Gibsonem dohromady sekne a zadruhé nepřesnost politických faktů sráží význam politické části. Dere se mi na mysl místní zprofanované: bylo to dobrý, ale mohlo to být i lepší. (04.03.2012)

Režijní kvality Peter Weir má, o tom žádná. Tentokrát nabízí příběh o bídě, strachu a zoufalství slamů, propocených košilích a nefunkčních klimatizací a hlavně nepokojných dnech uprostřed jedné revoluce. Plíživé vyprávění představuje drzouna Mela Gibsona coby zahraničního dopisovatele Guye. Ten stojí před rozhodnutím, zda zveřejnit zásadní zprávu, ačkoliv by informace ukázala na jeho zdroj. Rok nebezpečného života ztroskotává na tom, co jinak zdobí Weirovy filmy – na příběhu. Ten je až překvapivě jednoduchý. Drama hledá napětí zejména v mezilidských vztazích nebo v davech rozbouřených lidí. Významný představitel australské nové vlny tak nabízí jen minimum scén, které by byly samostatně napínavé nebo jakkoli vyhrocené. Několik orosených čel a párů vyděšených očí možná napínavou scénu může podpořit, emoce ale na plátně scházejí. Ani vztah mezi Billym a Guyem není cítit osudovostí, stejně se dá uvažovat také nad milostným vzplanutím mezi Jill a Guyem. Nic na tom nemění ani výborný herecký výkon Lindy Hunt (Billy), která si jako první herečka, která ztvárnila mužskou roli, odnesla Oscara v kategorii herečka ve vedlejší roli. (26.09.2012)

"Je zlé byť komunistom? Čo je zlé na tom, že chcem niečo zmeniť?"...Na filmoch je fajn, že sú určitou výpoveďou v danom čase, ktoré už nezostarnú. Roky ubehli, ale Mel Gibson je tu tak mladý, až to prekvapuje. Vždy bol a je sympaťák a svoju rolu zvládol s prehľadom. U Sigourney Weaver som zvyknutý skôr na súboje s mimozemšťanmi než na zvodné pohľady, ale uveril som jej. Príbeh novinára, ktorý hľadá story a článok svojho života tu už bol mnohokrát, ale P. Weir to napriek tomu dokázal divákovi solídne predať. Chyby sa nájdu, ale nudným by som ho nenazval, možno málo dramatickým. Škoda, že režisér trochu v závere nepritlačil. Hudba Jarreho splnila účel, ale až použitá Vangelisova skladba ma dvihla zo sedačky. Nádherne tam sadla. Možno to bude práve tou použitou skladbou, kvôli ktorej som sa rozhodol prikloniť k slabším štyrom hviezdam. 70%. (29.09.2013)