Dracula

Z dnešního hlediska zcela směšné a nezvládnuté, s ohledem na dobu leda průměrné. Pominu, že Lugosi prostě není děsivý - samotná stavba filmu, nulová gradace, trapný střih a naprosto nuzný závěr z toho dělají nekoukatelný mišmaš.Když je v obraze Dracula, stojí kvalita za diskusi - když ne, je to zoufalství. I ty tři hvězdy dávám jen s velkou úctou. Frankenstein nebo i starší Nosferatu jsou zcela jiná liga. (20.06.2012)

Úcta k charismatickému Lugosimu a vyšilujícímu Fryeovi velí nejít pod 4 hvězdy, ale vzhledem k celkové odhrkanosti, výrazným ztrátám tempa (prakticky vždy, kdy není Dracula na scéně) a přímo zoufalému finiši (tohle má jako být vyřízení vrchního ozubence?) není zbytí. Je třeba klesnout o kus níž a jít si pustit dokonalou Coppolovu verzi. Uznávám historický status, ale dnešnímu publiku řekne utahaný Dracula máloco. (31.10.2010)

Je to len pár dní, čo som si opäť pozrel skvelú filmovú adaptáciu Stokerovho románu "Dracula" od režiséra F.F.Coppolu z roku 1992. Možno aj preto na mňa táto o poznanie staršia čiernobiela verzia z roku 1931 moc nezapôsobila. Ani toľko ospevovaný Bela Lugosi v titulnej úlohe grófa Drakulu sa mi nezdal až taký výnimočný. Celé to vidím ako trojhviezdičkový klasický vamp-horror. *** (10.11.2008)

Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Coppolova verze je filmařsky mnohem dokonalejší. (22.12.2005)

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)