Režie:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrají:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (více)Obsahy(1)
Hrabě Dracula na svém hradě v Karpatech děsí všechny vesničany až k smrti. Poté, co naivní realitní agent Renfield podléhá jeho vůli, vydávají se společně do Londýna, kde přes den odpočívají a v noci hledají své oběti, které by vysávali. (Bonton Home Entertainment)
Videa (1)
Recenze (228)
Bela bol príšerný herec, ktorý mal ale to šťastie byť v správnom filmovom období na správnom mieste a s tým správnym prízvukom. :) Bohužial ma jeho Dracula len nechcene pobavil ale vôbec nevystrašil. Z obdobia ked sa natočilo tolko výborných hororov ma vyzdvihovanie práve tejto nudy dosť prekvapuje. ()
Bezkrevná adaptace s nulovým tempem a spádem (zásluhou toho se i těch 75 minut zdá skoro nekonečných), statickou a nenápaditou režií a hodně nepřesvědčivými (čtěte: legračně přehrávajícími) herci (včetně Lugosiho). Absence hudby také příliš nepotěší. Zato výtvarná stránka a vůbec práce s mizanscénou je parádní (některé záběry jsou úžasné a atmosféra krásně staromilecky stylová), proto je taková škoda, že samotný děj je tak zoufale unylý a nezáživný (u filmu o Draculovi neprominutelná výtka). A co je to za upírský horor, když v něm není snad ani jeden záběr na upíří tesáky?!! 50 - 60 % ()
Po opětovném zhlédnutí jsem ještě spokojenější. Ač nejlepším Draculou je pro mne Ch.Lee, tak Bela Lugosi je zkrátka kult, kterému složila poctu nejen skupina Bauhaus svoji skladbou Bela Lugosi´s Dead. Browning vzal základní dějovou linii a předložil divákovi přesně to, co by čekal. Papundeklové Karpaty, spoustu mlhy, běsné stíny, netopýry a okřídlené zvolání: ,,Slyšíte je? Děti noci! Jaká to hudba!" Ač Lugosi nemá čtyřcentimetrové tesáky, jeho oči dokážou provrtat skrz naskrz. Atmosférické, bez scénické hudby, vyprávěné především obrazem. Draculovy éterické družky, kočáry s černými koňmi, silueta hradu, rozbouřené moře a plíživá smrt. Nestárnoucí. ()
Kousky jako Dracula s Bélou Lugosim jsou důvodem, proč většinu lidí těžko přesvědčíte, aby systematičtěji sledovali filmy starého Hollywoodu. "Povinná" chvála kanonizovaných kousků jim dělá medvědí službu. Má smysl někoho přesvědčovat, že takzvaná zlatá éra universalovských monster, začínající Draculou, je ve skutečnosti naopak odklonem studia k bezpečně konzervativním fantasy báchorkám pro masy? Že skutečnou zlatou érou horroru byla předešlá dekáda, v níž herci jako Lon Chaney nebo Conrad Veidt hráli rozmanité psychopaty, tedy "monstra", která mohla být reálná a právě proto jsou děsivá dodnes? Filmy jako Dracula a Mumie z velké části stavěly na xenofobii publika - na podvědomém strachu z jiné kultury na blízkém i dálném východě, na rozporu mezi přitažlivostí a odpudivostí čehokoli "odjinud". Béla Lugosi byl mizerný herec, jehož pro roli zjevně kvalifikoval jen maďarský původ, Todd Browning (režisér nekonečně lepších filmů Alonzo, muž bez rukou a Zrůdy) se tentokrát nejspíš řídil mantrou "Když něco nemá smysl dělat, nemá smysl dělat to dobře" a bezděčně komických míst není dostatek, aby filmu dodala novou kvalitu. 30% ()
Film, který navždy změnil můj (filmový) život. "Ajem...Drakjula." První a suverénně nejlepší drákulovské zpracování, co kdy vzniklo. Bela Lugosi září v každé scéně a nemůžou za to jenom ty úžasně nasvícené oči. Jeho východoevropský přízvuk způsobuje, že se s každým slovem mazlí, jeho úsměv je hrozivej, Frye a Van Sloan se překonávají a atmosféra je stejně hustá jako mlha vyráběná ze suchého ledu. Tímto filmem jsem se zamiloval do Draculy, do černobílých hororů, do skvělých (nejen) universalovských pokladů této éry. Této perle se mohou blížit jen její španělský klon ze stejného roku, hammerovský Horror of Dracula a několika scénami pár dalších adaptací. Horor, který si po právu zaslouží zlatou pečeť s nápisem Classic. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (65)
- Scéna, kdy Drákula cestuje na lodi do Evropy, je archivní záznam vypůjčený z němého filmu The Storm Breaker (1925). (liquido26)
- Bela Lugosi si údajne svojou postavou získal viac ženských fanúšičiek ako idol a lámač sŕdc Clark Gable. (Raccoon.city)
Reklama