Režie:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrají:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (více)Obsahy(1)
Hrabě Dracula na svém hradě v Karpatech děsí všechny vesničany až k smrti. Poté, co naivní realitní agent Renfield podléhá jeho vůli, vydávají se společně do Londýna, kde přes den odpočívají a v noci hledají své oběti, které by vysávali. (Bonton Home Entertainment)
Videa (1)
Recenze (227)
Uhrančivý Bela Lugosi, to je hlavní pilíř. Bez něj by tento jinak nedokonalý film podstatně klesl na oblibě. I když by se nejspíš našel jiný povedený Draculův představitel, Lugosi je prostě pro hraběte narozen. Co se týká zbytku, nepřišel mi moc záživný a nápaditý - v tomhle ohledu je pozdější hammerovská verze o třídu lepší. ()
Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Coppolova verze je filmařsky mnohem dokonalejší. ()
Dracula vyniká predovšetkým mimoriadnymi hereckými výkonmi (a to nemám na mysli len Lugosiho famóznu exhibíciu). Svoje krásy dokázal prezentovať aj vďaka (na rok 1931) realisticky pôsobiacim interiérom štúdia a.. tam všetka chvála bohužiaľ finišuje. Belom sa to začína, Belom sa to končí. Bez ohľadu na to aký je vo stvárnení svojej prelomovej role fantastický, jeho "mladší nemecký bratranec" Nosferatu (atmosfericky i prezentáciou dejstva) stál za viac a preto skrátka nemôžem ísť s hodnotením vyššie. ()
3,5*/5...Ťažko hodnotiť filmy, ktoré sa považujú za kultové a vznikli pred 80timi rokmi...Z dnešného pohľadu miestami dosť úsmevné (niekedy som si myslel, že Belu režíruje Ed Wood jr.:), ale dostatočne atmosferické a temné na druhej strane... Škoda, že herecké výkony sú skôr z kategórie "vidiecky komparz", pretože celkovo je to stále klasika hodná pozretia, tak aby ju divák nebral len ako historický kinematografický artefakt, ale plnohodnotný film. ()
Je to len pár dní, čo som si opäť pozrel skvelú filmovú adaptáciu Stokerovho románu "Dracula" od režiséra F.F.Coppolu z roku 1992. Možno aj preto na mňa táto o poznanie staršia čiernobiela verzia z roku 1931 moc nezapôsobila. Ani toľko ospevovaný Bela Lugosi v titulnej úlohe grófa Drakulu sa mi nezdal až taký výnimočný. Celé to vidím ako trojhviezdičkový klasický vamp-horror. *** ()
Galerie (80)
Zajímavosti (64)
- Stejně jako ve snímku Frankenstein, začínala původní verze Drákuly úvodem, který namluvil herec Edward Van Sloan, Tento prolog byl roku 1936 odstraněn a nyní je považován za ztracený. (liquido26)
- David Manners, který hrál Johna Harkera, nikdy film neviděl, přestože zemřel 67 let po jeho uvedení do kin ve věku 97 let. (Kulmon)
- Když Bela Lugosi v roce 1956 zemřel, byl pohřben ve svém oblíbeném černém hábitu hraběte Draculy. (Kulmon)
Reklama