Režie:
Jiří WeissScénář:
Jan OtčenášekKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík, Blanka Bohdanová, Eva Mrázová, Karla Chadimová, Vladimír Ráž, Miloš Nedbal, Anna Melíšková (více)Obsahy(1)
Filmový přepis stejnojmenné novely spisovatele Jana Otčenáška realizoval režisér Jiří Weiss v roce 1959. Jde o příběh krátké a tragické lásky dvou mladých lidí, kteří se setkali v těžkých dnech heydrichiády. Hanka, která byla pro svůj „neárijský původ“ odsouzena k živoření v terezínském ghettu, se vzepřela a utekla před transportem. Pavel se jí ujal a přes všechna výstražná hlášení, přes všechny trpké zkušenosti ze svého okolí a přes ustavičná varování své matky ji ukryl v malé komůrce na půdě domu. Denně ji navštěvoval, bratrsky se s ní dělil o příděly, učili se spolu a snili o tom, až bude po válce. Pomalu poznali, že se jejich přátelství změnilo v lásku. Ale sousedka Kubiasová, kolaborantka, Hanku vyslídila a prozradila… (Česká televize)
(více)Recenze (118)
KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY. Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné novely J. Otčenáška, který spolu s J. Weissem napsal k tomuto filmu i scénář. Otčenáškův text je čítanková klasika s prostinkým dějem: maturant Pavel se v parku setká s židovskou dívkou Ester, která nenastoupila na transport, a poskytne ji azyl, riskujíce tak vlastní život. Oba se do sebe zamilují, aby se jejich životy v závěru opět rozdělily. Novela má silně lyrizující charakter a text postihuje v první řadě tísnivou atmosféru období heydrichiády a jemnou psychologii ústřední milenecké dvojice. Weissův snímek pracuje s předlohou velmi volně a drží se jen hlavního motivu s nelegálním ukrýváním židovky. Ta se oproti literární předloze jmenuje Hanka a herecky ji obdivuhodným způsobem ztvárnila Dana Smutná, typologicky pro tuto roli jako stavěná. Její vztah s Pavlem, v obsazení vynikajícího Ivana Mistríka, je ve filmu oproti novele pozoruhodně prost jakékoli erotiky - zatímco v novele dojde i na jejich sexuální sblížení (které je pro oba první milostnou zkušeností), ve filmu vyjma pár polibků k ničemu jinému nedojde a Pavel s Hankou si po celou stopáž vykají (!). Film se od literární předlohy dále liší přítomností řady epizodních postav (za zmínku určitě stojí postava železničáře v geniálním podání Václava Lohniského, či Pavlova spolužáka, kterého si zahrál mladičký Jiří Kodet; nejvíc mě překvapilo a pobavilo morče, které si herci v pár scénách přehazují jak horký brambor, a které v novele nebylo) a rozšířením děje o různé vedlejší linie, včetně rozdílu v samotném závěru. Zatímco konec novely je v podstatě otevřený - Ester opouští úkryt, vzápětí je chycena německými vojáky, a čtenář se o jejích dalších osudech nic nedozví (ač lze domýšlet, že s velkou pravděpodobností neušla tragickému osudu), ve filmu umírá pod kulkami na ulici, byť kamera zabírá jiný obraz a divák si pouze na základě zvuku výstřelů domyslí neviděný děj. Pavel, v obou případech zlomený žalem, zůstává osamocen. Otčenášek se tak odchýlil od závěru Shakespearovy nejslavnější tragédie (k jejímuž titulu přidal slůvko "tma" odkazující na povinné protektorátní zatemnění) a ponechal mužskou postavu naživu, což přispívá ke katarznímu účinku novely i filmu - závěr konfrontuje mladický idealismus se zbabělostí dospělých a evokuje lítost nad zmařenou láskou árijce a židovky, která si nezadá s osudy dvou Shakespearových milenců z Verony. Výtečný film, který ani po letech neztrácí na své působivosti. ()
Na film na motivy jedné z mých nejoblíbenějších knih jsem se opravdu těšila a jsem moc ráda, že mě nezklamal :) Příběh byl dokonalý, o tom se vzhledem k tomu, že je to převážně dílem Jana Otčenáška, asi vyjadřovat nemusím.. Ovšem i hudba a celkové zpracování byly skvělé.. Ani hereckému obsazení a výkonům nemám absolutně co vytknout.. Přesně takhle jsem si všechny ty postavy představovala! Dana Smutná byla ve filmu nádherná a skvělá.. Knihu snímek sice nepředčil (ale to se povede jen málokdy), přesto jsem od něj dostala víc, než bych čekala.. :) ()
Tragický příběh z doby heydrichiády. Už od první chvíle je jasné, kam bude film směřovat a jak bude končit. Když jsem četl knížku, skoro jsem nedýchal, stejná situace i při sledování tohoto filmu. Tady jsou navíc takové herecké výkony všech zúčastněných (nemá cenu je vypisovat, tady opravdu všichni hrají geniálně) a na takové úrovni, že jsem doslova hltal každou postavu, která zde hraje. A hlavně jsou přesně popsány jako v knize. Aby ne, když scénář napsal sám autor předlohy Jan Otčenášek. Závěrečná část je hotové peklo! Ukázkové dílo naší kinematografie. Tíživé, vypjaté, depresivní, kruté a přitom i křehké a lyrické. ()
Vyborny film snad po vsech strankach. Zaujme puvodni scenar, rezie a kamera. Vyjimecne jsou i herecke vykony snad vsech zucastnenych (nejvice zaujal Frantisek Smolik). Weissovi se podarilo zachytit i hutnou atmosferu po atentatu na risskeho protektora. Pro me jeste lepsi film nez Vyssi princip. Jen nechapu, proc snad ve vsech starych filmech musi hrat maturanty 25-ti leti herci. ()
V poslednom čase som videl niekoľko filmov, ktoré zachycujú obdobie Heydrichiády (Vyšší princip, Atentát), no Romeo, Julie a tma ma z nich dostal najviac. Vynikajúci Ivan Mistrík napriek svojej mladosti predvádza herecký koncert emócií. Jeho postava, ukrývajúca pekné židovské dievča v podkroví, v sebe mieša mladícku naivitu, hrdinstvo v ťažkej dobe absolútnej životnej neistoty, ale najmä zdrvujúci príval citov prvej lásky. Trojica Šejbalová - Smolík - Bohdanová nezaostáva a dokresľuje dokonalú atmosféru, ktorá stojí najmä na vykreslení emócií prirodzených pre všetky tri postavy, postupne buduje väčšiu a väčšiu úzkosť prameniacu vo faktickej bezvýchodiskovosti situácie až do takého bodu, kedy som nemohol ani vydychovať v predtuche prichádzajúceho záveru. Ten nesklamal a priniesol zdrvujúce vyvrcholenie dovtedajších konfliktov. Skvelý zážitok prinášajúci prvé znaky nastupujúcej Novej Vlny. ()
Galerie (7)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (5)
- V roce 1960 na MFF v San Sebastianu (Španělsko) získla film Hlavní cenu - Zlatou mušli a cenu za Nejlepší režii (J Weiss). (M.B)
- Ve filmu je zmíněna hvězda Proxima Centauri. Ta ovšem není z Evropy viditelná, natož tak z Prahy. Nachází se na jižní obloze. Pouhým okem je ale nepozorovatelná. (ČSFD)
- V San Francisu (USA) získal film ocenění za Nejlepší scénář (J.Otčenášek a J.Weiss) a za Nejlepší scénář. (M.B)
Reklama