Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (93)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Uloupené hranici škodí krátký odstup od zobrazovaných událostí a v hlavách stále ještě nevychladla emocionální vášeň z všeobecného pocitu zrady na národu. Je znát přesvědčený a částečně zaslepený levicový příklon a občas z toho i zabolí. Předností je dynamičnost děje, rozvětveného do všech možných směrů. Vlastenecký není nejvhodnější přívlastek, slovo nacionalistický je příhodnější k charakterizování filmového díla. Je to pochopitelné, ale i tendenční ve snaze po národním zadostiučinění. Klasická hlavní postava v příběhu schází. Prototypem statečného prostého Čecha se zdravým selským rozumem je dřevorubec Srbek (zajímavý Ladislav Herbert Struna). Odhodlaným hrdinou s hlubokou bolševickou zkušeností a přesvědčením je vojenský četař Vrba (Rudolf Deyl ml.). Lokálním rekem, snažící se udržet státní celistvost a pořádek, je vrchní strážmistr Prýmek (zajímavý Rudolf Široký). Nejrozporuplnější postavou je mladý snaživec Hans Langer (pozoruhodný Josef Maršálek). Své schizofrenní postavení smíšené rodiny řeší invenčním přístupem v souladu s děsivě blízkou budoucností strachu. Rozkošnou postavou je německý starosta Czapan (velmi dobrý Eduard Linkers) v nadsazené karikatuře přistiženého intrikána. Hlavní ženskou postavou je Hansova dobrosrdečná sestra Anna-Marie (zajímavá Milica Kolofíková), odmítající narůstající podněcování národnostní nenávisti. Nejrozpolcenější postavou je německý dřevorubec Langer (dobrý J. O. Martin) v neporozumění přicházející agrese. Nejnebezpečnější postavou je německý poštmistr Zeisler (dobrý Miloslav Holub), který svou slabost mávnutím kouzelného proutku mění v nebývalou krutost a odhodlání. Z dalších rolí: důvěřivý vrchní finanční strážce Antonín Brož (příjemný Saša Rašilov st.), bezstarostný četnický závodčí (sympatický Karel Effa), ochotný strážmistr Sychra (příjemný Vilém Pfeiffer), k smrti vystrašená Langerova česká manželka (velmi zajímavá Marie Nademlejnská), stará a nechápající Srbkova maminka (příjemná Terezie Brzková), Srbkova vitální dcera Jana (zajímavá Jana Koulová), zákeřně aktivní německý dřevorubec Eribach (Hynek Němec), manipulativní německá autorita Sturmführer Tidden (dobrý Karel Peyr), vůdčí osobnost nepřátelských mladých henleinovců Kurt Reichman (Robert Vrchota), Zeislerova přímá manželka Greta (šarmantní Elvíra Lammerová), či tragicky zodpovědný německý lesník Mahler (Vlastimil Brodský). Tvůrci se možná pokusili o širší a nezatížený náhled na národní trauma, ale díky času je objektivita nabourána. Vznikl nacionalistický epos, působivý ve svém důrazném zpracování. ()

movieband 

všechny recenze uživatele

Dost dobře realisticky zpracované drama o dění v českém pohraničí v době mnichovské dohody. Má to hutnou atmosféru, která se s dějem jen prohlubuje. Děj je temný a vystihuje náladu té doby, kdy proběhla dohoda o nás bez nás. Dění člověka nenechá v klidu a stopáž uteče lusknutím prstu. Rozhodně film, který je jedním ze zlatých kousků československé kinematografie. 80% ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Veľmi dobre zachytené stupňujúce sa napätie v česko- nemeckom pohraničí. Vtedy to iba začínalo iskriť, pretože dovtedy nikomu nevadilo s kým sedí pri pive a odrazu som ja Nemec a ty Čech...Poteší absencia propagandy, je fajn, že komunisti vzhľad na rok výroby ešte nemali vplyv. Poteší atmosféra i akčné scény a režisér si zaslúži pochvalu , že dal priestor práve vzniku tohto napätia v pohraničí. 80%. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Krásne poukázanie na fanatizmus pohraničných Nemcov, film, ktorý varí z ešte čerstvého, je natočený v čase, keď si všetci ešte veľmi dobre pamätali, ako to celé bolo. Lebo po vojne sa 99% Nemcov vyhováralo, že oni s tým nič nemali, oni neboli Hitlerovci, oni sa len prizerali a pod. Pritom všade kde mohli dvíhali pravice a u nás tak Henleinovi v Sudetoch robila drvivá väčšina. Aj vzhľadom na to bola denacifikácia samotného Nemecka veľmi ťažká a u našich pohraničných oblastí to bolo ešte ťažšie. Našťastie to vyriešili Benešove dekréty, jedna z mála vecí, ktoré tento prezident urobil naozaj dobre. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ukradnutá hranica na mňa pôsobila rozpolteným dojmom. Má dve polovice, jednu konverzačnú a nudnejšiu, druhú čisto akčnú a veľmi svižne nakrútenú. Ďalej sa tu pravidelne striedajú autentické, uveriteľné scény s tými patetickými so šróbovanými dialógmi. No a máme tu aj rodinu, kde je otec Nemec, mama Češka a syn sa rozhodol...že bude Nemec. Týmto filmom sa rozhodne českí tvorcovia solídne vyrovnávali s nedávnou traumou, hodnotiť pozitívne sa ale Ukradnutá hranica dá najmä vzhľadom na dobu svojho vzniku. Chvalabohu tu ešte nemáme spor: nacisti vs komunisti, ale iba nacisti vs Česi, resp. rozumne mysliaci civilisti a tak film aspoň nepôsobí ako prvoplánová agitka režimu. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Herci byli šokováni, když jim při natáčení filmu byla rozdána ostrá munice, protože režisér chtěl, aby zvuk střelby působil autenticky. Při natáčení jedné noční scény ale Rudolf Deyl uklouzl a prostřelil kameramanu Rothovi rozepnutý hubertus. Teprve potom nechal režisér hercům rozdat slepé náboje. (raininface)
  • V roli závodčího Jardy, ve filmu debutoval Karel Effa. (Karlos80)
  • Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)

Související novinky

Reklama

Reklama