Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (93)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Rezisersku tvorbu Jiriho Weissa /Touha po nasem/ az tak nepoznam, ale dobre je zvolena tematika vo filme - stret ceskych a nemeckych zaujmov v krusnom to roku 1938 /Mnichovsky Diktat, este stale platny appeasement - jo, jo svetovy vyvoj zacali urcovat ZSSR a USA az po roku 1945, az vtedy Europa definitivne ustupila/. No ale nemecke citenie bolo hodne sfanatizovane vdaka jednemu - izmu /ale kazdy vie, ktory nemecky izmus myslim/. No nic, spat k filmu, rezia je nadpriemerna, akurat herecke vykony jaxi ustupili a do popredia sa dostali vojnove sceny. A najviac ma dostala opat skvela Marie Nademlejnska /Kladivo na Carodejnice 1969/. Rezisersky je to na urovni a tematicky viac nez zaujimave : 74 % ()

Garson 

všechny recenze uživatele

Nastal rok 1938 a tím začala potupa ČESKÉHO národa v přímém přenosu.Film ukazuje dramatický osud osamocených Čechů kteří zůstali mezi bandou zfanatizovaných poločechů.Skupina Henleinovců táhne vesnicí a kosí každého kdo nemá zrádcovské myšlení připojit se k nové německé říši.Poločech Honza,který radši slyší na německé jméno Hans je schopen svým jednáním klidně obětovat matku,otce i sestru jen aby ukázal že jako loajální Sudeťák je hoden stát se právoplatným Němcem i když má české kořeny.Odvolání českých vojáků z vesnice na konci filmu je politováníhodné,protože bojovali a chtěli bojovat dál za svou vlast.Když byla v roce 1938 vyhlášena mobilizace mohli jsme se bránit a bojovat,protože naše armáda svým vojskem,vybavením,opevněním i odhodláním převyšovala bojeschopnost německé armády,ale mobilizace byla následně potupně zrušena a vše vydáno Němcům.Nikdy jsme jako národ nebyli slaboši,ale vždycky stačí pár jedinců kteří působí jako mentos vhozený do Coca Coly a když zradí i západní spojenci kteří to vždy měli v popisu práce tak je národní katastrofa na světě.Po válce musela samozřejmě přijít vůči sudetským Němcům odplata a Benešovy dekrety na odsun měly smysl,protože pomstychtivost byla hnacím motorem všech těch kteří ve válce přišli rukou Němců o někoho blízkého.Ano občas byli z příhraničí odsunuti i ti kteří se cítili být víc Češi než Němci,ale takový je úděl NEspravedlnosti,nerozlišovalo se,ale konalo,vždyť ty hrůzy války byly stále v myslích přeživších.Film ULOUPENÁ HRANICE ukazuje jak tenký je led mezi vlastenectvím a zradou. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Z dětství mi utkvěla pouze epizoda s koťaty, kdy kamarád Němec zabije druhého jen proto, že je to Čech. Weissovo válečné drama je postavené právě na konfliktu mezi Čechy a Němci, bohužel tento hlavní motiv přebije všechno ostatní. Myslím si, že při troše uvolnění by toto hlavní poselství spíše vyniklo a mělo lepší dopad. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Odezva na vynikající Weissův film je pochopitelná a jen zrcadlí lesk a zejména bídu polistopadové výuky dějepisu. Reportážní styl filmu byl pro tehdejší válečnou tvorbu nejen českou příznačný, a mnoho scén, dnes působících nepochopitelným nebo přepjatým dojmem, je naprosto hodnověrných. Přes čtvrtstoletou propast toto dílo souzní s poselstvím Vávrových DNŮ ZRADY. V náznacích - ale opravdu v náznacích - se tu projevuje mj. cenzurní působení Kopeckého ministerstva kultury a informací. Přesto Weiss dokázal zachytit i přesahové momenty vyhrocené situace a právě reportážními postupy zachytit takřka dokumentárně vzrušenou a stále více bouřlivou situaci našich a německých demokratických hraničářů (nikoliv Sudeťanů nebo sudeťáků). Film je vlastně jakýmsi zrcadlovým odrazem zdůvodnění končícího transferu německočeského obyvatelstva z pohraničních území. Vzdor, který zaznívá z jeho závěru, skutečně existoval; byl pružinou, která měla dát, dávala - a dala - naší domácí i zahraniční akci potřebný potenciál i elán. Bez ní - a bez prezidenta Beneše - by naše byť oktrojované osvobození zůstalo v říši snů. A naše státnost s ním. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Uloupená hranice byla mezi námi kluky kultovní už v době, kdy jsem chodil na základní školu. Na svou dobu dobře civilně natočeno, i po technické stránce je to s ohledem na dobu vzniku zdařilý film (akční scény např. jsou natočeny podstatně lépe, než v posledním dílu Četnických humoresek). P.S. Co prospívá nebo neprospívá česko německým vztahům neřeším, nemám pocit, že my jsme ti, kteří by měli vycházet někomu vstříc. A aplikovat morálku 21. století od "teplého krbu a plného talíře" na dobu vzniku dva roky po válce, na lidi, kteří to opravdu zažili a prožili, také nemám zapotřebí. Naopak bych rád řekl Němcům, kterým zase narůstá hřebínek a drzost, a jejich českým novým kolaborantům táhněte do říše. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Herci byli šokováni, když jim při natáčení filmu byla rozdána ostrá munice, protože režisér chtěl, aby zvuk střelby působil autenticky. Při natáčení jedné noční scény ale Rudolf Deyl uklouzl a prostřelil kameramanu Rothovi rozepnutý hubertus. Teprve potom nechal režisér hercům rozdat slepé náboje. (raininface)
  • V roli závodčího Jardy, ve filmu debutoval Karel Effa. (Karlos80)
  • Natáčelo se v obci Kalek (M.B)

Související novinky

Reklama

Reklama