Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Seriál Šógun produkční společnosti FX je originální adaptací románu Jamese Clavella a odehrává se v Japonsku v roce 1600 na prahu občanské války, která rozhoduje o osudu celého století. Lord Joši Toranaga bojuje o život, protože se proti němu spojili jeho nepřátelé v Radě regentů. Když je v nedaleké rybářské vesnici nalezena záhadná opuštěná evropská loď, připlouvá její anglický lodivod John Blackthorne s tajemstvím, které by mohlo Toranagovi pomoct vychýlit misky mocenských vah a zničit obrovský vliv Blackthornových vlastních nepřátel – jezuitských kněží a portugalských obchodníků. Toranagovy a Blackthornovy osudy jsou neoddělitelně spjaty s jejich překladatelkou Todou Mariko, tajemnou křesťankou a poslední šlechtičnou ze zneuctěného rodu. Zatímco Mariko slouží svému pánovi v této napjaté politické situaci, musí skloubit své nové přátelství s Blackthornem, oddanost víře, která ji zachránila, a povinnost vůči zesnulému otci. (Disney+)
(více)Videa (2)
Recenze (192)
Neprve jsem v dětství viděl v kině Zajatec japonských ostrovů, což byl vlastně hodně sestříhaný seriál Šógun. Pak jsem četl rozsáhlou knihu, na kterou jsem po dočtení myslel ještě 2 roky. Knize se prostě žádné filmové zpracovaní nevyrovná, přesto nový seriál je svojí výpravou velkolepý, na příběhu se mě nejvíc líbí střet rozdílných kultur což je nejlépe vystiženo v knize. ()
Nová verze pro mě již kultovního seroše Šogun z roku 1980. Je to modernější ovšem mému srdci bližší je ten původní s působivější japonskou výslovností a mimikou, která je v tutok nové verzi dost upozaděná a přizpůsobená zápaďáckému světu. A Richard Chamberlain v hlavní roli se mi tedy líbil podstatně více než Cosmo Jarvis, nemůžu si prostě pomoct. Pro nové a neznalé diváky to, ale určitě bude úchvatná záležitost. Za mě nově objevených 85% ()
Dokonalost, výprava, casting, scénář. Propracované do nejmenšího detailu s vlivy kolonizátorů na religiózní vývoj ve východní oblasti. Pro mě nejzajímavější bylo nahlédnutí do japonské kultury, tradic, regulí se směsí krutosti na straně jedné a něžnosti vyjádřené v poezii, zahradní architektuře. Zajímavé. ()
Jak praví klasik: "Je to hezký ale k hovnu". Žebříček, ani to hodnocení si to nezaslouží. Prvních pár dílů tě zaháčkuje (protože ty úvodní cca 4 díly jsou vyloženě vydařený) a ty to následně chceš dokoukat do konce, jenomže ani né v půlce se to zlomí a najednou se nám příběh posouvá malými krůčky, kdy se vždycky snaží naznačit důležitost každého dalšího dílu, který ovšem opět a znovu padá do průměru. Ale! Japonsko je nám sympatické, stejně jako celá tématika kolem Šoguna a samurajských hodnot. Navíc se na to hezky kouká, protože se vizuál povedl a herci to táhnou ale ve finále, o čem to vlastně bylo? A skutečně si to zaslouží takový hype? I Dont think so. ()
Má to potenciál a své momenty, ale jako celek je to prostě jen další kýčovitě romantizující omalovánka o ušlechtilém orientu od zápaďáků pro zápaďáky. Dlouho jsem čekal co z toho vyleze, jestli ten seriál najde nějaký vlastní face, nějakou osobitou strukturu či nádech syrovosti (a párkrát to už vypadalo slibně), ale celé to vyústilo akorát v nesnesitelně břečkoidní poslední díl po kterém už nějakou další sérii určitě vidět nepotřebuju. ()
Galerie (157)
Zajímavosti (9)
- Režisér Emmanuel Osei-Kuffour v oficiálnom podcaste rozpráva o tom, ako monológ Lorda Toranagi (Hiroyuki Sanada), ktorý ukončil epizódu, nebol v scenári, a záver epizódy mal byť len jednoduchý tichý moment. Avšak Hiroyuki Sanada prišiel s návrhom monológu, ktorý môžeme vidieť vo finálnej verzii epizódy. (drake31)
- Předobraz Johna Blackthorna (Cosmo Jarvis), William Adams (1564–1620), se do Evropy nevrátil, přestože zhruba po jedenácti letech života v Japonsku tuto možnost měl (část jeho posádky ji využila). Založil nepříliš úspěšnou anglickou obchodní stanici (Anglie nedodala zboží, o které by Japonci stáli), úspěšnější byli Nizozemci, kteří postupně vytlačili Portugalce. William Adams následně podnikl obchodní cesty na Siam a jihovýchodní Asie. Po jeho smrti v roce 1620 převedl šógun Hidetada Tokugawa obchodní práva na syna, kterého William Adams zplodil v Japonsku. (Jirka_Šč)
- Hatamoto byla důstojnická hodnost, přeložitelná jako „strážce vlajky“ nebo „muži shromáždění kolem vlajky“. Člověk s touto hodností měl právo osobní audience u šóguna. (Jirka_Šč)
Reklama