Šógun

Po první polovině bych napsal něco ve stylu, že se jedná o těžce nařáchlý seriál. Šógunu se totiž povedlo si mě až nevídaně zaháčkovat, aniž by na to měl vlastně nejmenší právo. Nejsem totiž znalý předlohy a vlastně ani japonské kultury, nastudované mám snad jenom japonsko-čínské války a druhou světovou, tudíž jsou mé znalosti dost omezené. Jediné co znám je Hirojuki Sanada. Takřka okamžitě jsem se tedy ztotožnil s postavou Andžina, který na každý wtf moment vyplozený kulturním rozdílem reagoval stejně zděšeně a nevěřícně jako já. Pátá epizoda pak končí asi nejlépe a nejvíc reálně zfilmovanou scénou zemětřesení jakou jsem kdy viděl. Bohužel, BOHUŽEL v druhé půlce Šogun extrémně zpomalí už tak pomalejší tempo, Andžin sleze z obrazovky a co člověk divák? Začne se nudit. Dokonce až tak moc, že když si některé díly (6. a 8.) pustí k večeru tak u nich i dočista usne. Trošku se to ve mně teď po dokoukání poslední epizody láme. Na jednu stranu tady tak kvalitně, profesionálně a poctivě udělané seriály chybí jako sůl, na stranu druhou se cítím trochu okraden. Po deseti hodinách investování a snažení se pochopit celý ten politický systém mi vyústění sice přijde tak krásně melancholické jak to mám rád, ale zároveň jsem doufal že to bude konec trochu víc ambiciózní a že mi usekne hlavu z krku jak sekundant seppukářovi. Po prvních pěti dílech tedy 10/10, v druhé půlce i přes pár kvalitních plot twistů 7/10 (nedokážu tomu odpustit že jsem reálně vytuhnul, to by seriál dělat neměl). btw. krom Andžina je nejlepší postava určitě Jabušige, je to doslova jediný japonec v celém příběhu, který se nechová jako suchar a NPC, je až komické jak mezi všemi vyčnívá. (24.04.2024)

Kvalitní, zajímavý a skvěle natočený a napsaný seriál. Seriál mi byl prezentovaný jako realistická japonská verze Hry o trůny, která se odehrává v 16. století. A tento popis seriál víceméně vystihuje ve všem dobrém, tak i všem špatném. Knižní adaptaci neznám a původní seriál jsem neviděl, takže jsem byl jako divák nepolíbený a bylo jen na tvůrcích, aby si mě zaháčkovali. A to se jim povedlo na výbornou. Během pár minut jsem byl okouzlený, a na konci první epizody nadšený a stoprocentně zaháčkovaný. Tvůrci odvedli fantastickou práci. Je vidět, že poctivě nastudovali japonskou historii, kulturu, samotnou knihu, věnovali dlouhé roky přípravám a vše si hezky připravili. Po řemeslné a technické stránce je to pastva pro oči a uší - zvuk a hudba jsou luxusní. Je moc krásné sledovat tu skvělou výpravu, na které se nešetřilo, ty úžasné kostýmy, a další různé maličkosti a detaily, díky kterým dané scény jsou naprosto uvěřitelné a realistické. Každý dolar je na seriálu opravdu vidět a je radost sledovat skoro každou scénu. A u řemeslné stránky nezůstalo. Velkou parádou je zde scénář a perfektně napsané postavy. Skoro každá postava má hezky napsaný a vystavěný charakter, který dává naprosto smysl a díky tomu jsou postavy uvěřitelné. Cosmo Jarvis odvedl velmi dobrou práci a jeho herecký výkon se mi dost líbil, a Jarvis se se svou rolí popral velmi dobře. Hirojuki Sanada dostal svou životní roli a je v ní naprosto fantastický, a svými dialogy a mimikou si krade každou scénu pro sebe. Sanada zde předvádí herecký koncert. Anna Sawai je zde úžasná a zaslouží si každé slovo chvály.  Sawai předvedla výborný herecký výkon, a její dialogové výměny jsou bezchybné a jsou v nich všechny emoce. Tadanobu Asano má velmi vděčnou roli a zahrál jí s přehledem, a i on si umí ukradnou několik scén pro sebe. Se samotným seriálem mám dva menší problémy. Jeden je s tempem, kdy mi přišlo, že je to místy až moc pomalejší, a "jakoby se tam nic nedělo" - vím, že to byl účel, ale trochu mi to nesedlo. A druhá věc je ta, že jsem se místy ztrácel mezi postavy, jejich jmény atd. A nepřijde mi, že bych seriálu nevěnoval pozornost. Těch postav je tam opravdu moc, a ne každá dostane tolik prostoru, aby vyniklo jak moc je důležitá/nedůležitá pro děj. Šógun je velmi povedený a luxusně natočený seriál, který mi dost sedl a mohu ho jen a jen doporučit. (02.05.2024)

Shōgun od počátku zaujal skvělým vizuálem, tématem střetu kultur, výborně představeným a propracovaným světem a příslibem něčeho mohutného, co ale nakonec vůbec nepřišlo.  Seriál v prvních 4 epizodách nádherně představil svět a načrtl několik možných směrů, kterými se mohl vydat a všechny vypadali hrozně lákavě, aby pak nakonec zůstal přešlapovat na místě a nevydal se vlastně nikam.  Po 4. epizodě se ze seriálu absolutně vytratilo veškeré tempo, děj, zajímavost. Pořád se jen mluvilo a mluvilo a nic se nedělo, a když už tak akorát nějaká maličkost v jedné scéně. Až to dopadlo tak, že se ze seriálu, na který jsem se týden co týden velice těšil, stal seriál, na který jsem si pomalu ani nevzpomněl. Dějově se cosi začalo dít až v předposledním díle, aby to nakonec celé skončilo tak nějak nijak.  Nemůžu říct, že by se mi ukončení seriálu úplně nelíbilo. Byl to konec jako z nějaké tragické poezie a svým způsobem to k tomu i sedělo. Na druhou stranu to zajímavé z něj bylo velmi nevěrohodné, plné nesmyslů a pomyslných berliček. Celkově bych řekl, že seriál nejlépe vystihuje název jedné ze Shakespearových her: "Mnoho povyku pro nic." 2* 50% (23.04.2024)

"Nakoniec nie sú vaše ciele o nič vznešenejšie než tie naše..." Nečakal som, že po pecke 1883 príde ďalšia historická dráma, ktorá ma úplne dostane. Dúfam, že to ostane ako miniséria, myslím, že ďalšiu sériu nepotrebuje, všetko je jasné, uzavreté a divák i kritici nadmieru spokojní. Neviem si predstaviť nikoho lepšieho v roli Toranagy ako herca H. Sanadu, ktorý ma už dávno očaril filmom Soumrak. Zoznámime sa s množstvom postáv, jedna lepšia než druhá. Sympatické, sympaticky nesympatické, všetky výborne zahrané. Výprava i atmosféra je dychberúca, nemusel by sa hanbiť ani hollywoodsky veľkofilm za stovky miliónov... Názov možno mylne navodí dojem veľkých davových a bojových scén, no opak je pravdou. Dostaneme veľmi chytrý príbeh plného intríg, kvalitných dialógov, príjemného tempa, a špičkových hereckých výkonov. Hudba mi v intímnejších scénach trochu pripomenula Vangelisa. Spisovateľ James Clavell by určite napriek nejakým zmenám nešetril chválou. Ani ja nemám čo vytknúť, možno by som viac pritlačil na emócie v poslednej časti, no napriek tomu plný počet a max. spokojnosť. 100%. (24.04.2024)

Co to tu máme? Remake Zajatce japonských ostrovů z roku 1980… ten seriál jsem měl moc rád. Tenhle už zase tak moc ne. Důvody jsou dva. 1) tragický casting “zajatce”. Prakticky non-stop má výraz obličeje jako po obrně a do toho modré kontaktní čočky. 2) Děj sice občas kopíruje situace co známe (nostalgie funguje), ale hrozně se vleče. Ze začátku to ještě jde, ale druhá polovina série je k uzoufání nudná. Více u jednotlivých epizod. (06.06.2024)