Šógun

Naprosto unikátní a jedinečný seriál který vás ztrhne ať už zatraceně silným příběhem či absolutně dechberoucím vizuálem nebo excelentně složenou hudbou, skvělými herci, výpravou, nádhernými kostými a masky a mnohé dalšího a to vše dohromady spojené dělá ze seriálu SHÕGUN jeden z nejlepších a nejepičtějších seriálů jaký kdy vznikl. Shlédnutí je téměř povinností každého jedince. 10/10 (24.04.2024)

Shōgun od počátku zaujal skvělým vizuálem, tématem střetu kultur, výborně představeným a propracovaným světem a příslibem něčeho mohutného, co ale nakonec vůbec nepřišlo.  Seriál v prvních 4 epizodách nádherně představil svět a načrtl několik možných směrů, kterými se mohl vydat a všechny vypadali hrozně lákavě, aby pak nakonec zůstal přešlapovat na místě a nevydal se vlastně nikam.  Po 4. epizodě se ze seriálu absolutně vytratilo veškeré tempo, děj, zajímavost. Pořád se jen mluvilo a mluvilo a nic se nedělo, a když už tak akorát nějaká maličkost v jedné scéně. Až to dopadlo tak, že se ze seriálu, na který jsem se týden co týden velice těšil, stal seriál, na který jsem si pomalu ani nevzpomněl. Dějově se cosi začalo dít až v předposledním díle, aby to nakonec celé skončilo tak nějak nijak.  Nemůžu říct, že by se mi ukončení seriálu úplně nelíbilo. Byl to konec jako z nějaké tragické poezie a svým způsobem to k tomu i sedělo. Na druhou stranu to zajímavé z něj bylo velmi nevěrohodné, plné nesmyslů a pomyslných berliček. Celkově bych řekl, že seriál nejlépe vystihuje název jedné ze Shakespearových her: "Mnoho povyku pro nic." 2* 50% (23.04.2024)

Přečkali mor, spoustu bouří, obstáli v boji s hladem a léta páně 1600 připlouvají v zuboženém vraku k břehům Japonska. Vřelé uvítání je ale rozhodně nečeká, protože na pevnině se tahá za nitky a bojuje o moc. Navíc drzost anglického lodivoda Blackthornea ničemu napomáhá, nerozumí ani slovo, chrlí nadávky a věří v následující rána. Skvělá výprava, zvuk a kostýmy, charismatičtí herci a permanentní mlžný závoj japonských břehů. To si pamatuju z prvních dílů. Stejně jako obtížnější orientaci mezi postavami, rozjímající tempo a dialogy, které nestrhnou. Ústřední postavou zůstává nemastný Blackthorne, Japonci přezdívaný Andžin, protože jeho jméno neuměli vyslovit, mnohem zajímavější jsou ovšem tlumočnice Mariko (půvabná Anna Sawai) a mistr a mocný válečník Toranaga (ostřílený Hiroyuki Sanada). Andžin postupně opouští pošetilost západního „civilizovaného světa“, který si nárokuje daleká území a nutí jim křesťanskou víru, vlastní řád a kulturu, záhy ale zase upozorňuje na místní „podivnosti“. Ostatně co si budeme: opakovaně tu někdo prosí o vlastní smrt, klíčová je oddanost a čest, pak je zase třeba myslet na vlastní odkaz či být otrokem svých rituálů. Postupně přibydou i souboje a bitevní pasáže, které zvládnou ohromit. Přesto to není pro každého. Ať už loudavými scénami, množstvím postav či nijak zvlášť atraktivními mocenskými partiemi. Určitě respektuju, že knižní předloha má přes tisíc stran, ale tak nějak jsem si přál, abychom už nikam moc neutíkali a drželi se „ústředních“ linií. A rozhodně jsem tak nepatřil mezi ty, jenž nemohli dýchat a hltali každou druhou scénu. Celkově fajn atmosféra, emoce za mě dost průměrné. (07.05.2024)

Trosicku nadnesene pathviezdie. Vynikajuci historicky dobrodruzak z Japonska nadherne vykreslujuci nielen dobu, ale i pomery, kulturu a jej stret s vtedajsim prichodom krestanstva. Charizmaticky Sanada, jemna Anna Sawai a i "barbar" Cosmo Jarvis spolu so zvysnym hereckym obsadenim podali ozaj skvele vykony. Divacky zazitok ako ma byt. Odporucam. 85% (23.04.2024)

Nová verze pro mě již kultovního seroše Šogun z roku 1980. Je to modernější ovšem mému srdci bližší je ten původní s působivější japonskou výslovností a mimikou, která je v tutok nové verzi dost upozaděná a přizpůsobená zápaďáckému světu. A Richard Chamberlain v hlavní roli se mi tedy líbil podstatně více než Cosmo Jarvis, nemůžu si prostě pomoct. Pro nové a neznalé diváky to, ale určitě bude úchvatná záležitost. Za mě nově  objevených 85% (04.05.2024)