Šógun

Japonskou kulturu jsem měl vždy rád a tak jsem se samozřejmě na Šóguna ihned vrhnul. Začátek byl velice slibný a vlastně nemůžu říct, že by kvalita nějak ani v průběhu klesla. Užíval jsem si sledovat intriky, dialogy a hlavně celkově nasávat prostředí, které bylo zpracováno fenomenálně. Stejně tak hlavní herecké trio předvedlo svou roli bezchybně. Ale stejně jako řada ostatních jsem čekal, že se i něco stane. Bylo pár náznaků, ale jinak zůstaly tužby nevyslyšené. Kdyby se jednalo o sérii první a ne jedinou, tak bych mohl dát plné hodnocení, ale tento závěr mi nestačil. 85% (24.04.2024)

Nejepičtější seriál letoška přiletěl hned takhle z kraje a všechny VOD i klasické televize budou muset tahat z nejbohatšího rukávu, aby tohle dokázaly překonat. Mnou vyhledávané a stále neokoukané prostředí, vždycky stoprocentni Hirojuki Sanada a nekompromisnost spletitého novověku, co intrikami a občasnou surovostí připomíná rané časy Hry o trůny, ale třeba i Vikingů. A takové shows já zbožňuju. [viděno na Disney+] (30.04.2024)

Shogun láká na poměrně odlišný typ seriálu, ale přesto své Holywoodské kořeny nezapře. Asijská, zejména Japonská kultura mě osobně přijde fascinující, a tak mě místy až trošičku mrzelo, že seriál na ni pohlíží velmi silně naší euroamerickou optikou, kterou nám divákům zprostředkovává právě hlavní postava. Spousta scén a momentů je vyhrocených a působivých právě díky tomu pomyslnému střetu dvou kultur - tedy toho, co my, Evropští diváci, přirozeně očekáváme a toho, co se na obrazovce. Musím říct, že jsou místa, kdy to působí uměle. Jinými slovy ne všechny události dávají perfektní smysl, řada z nich spíše udržuje hlavní postavu, jakožto jediného evropana, v popředí. Nechci být ale přehnaně kritický, jsou to detaily, které jen Shoguna tak trochu "vrací na zem". Je to kvalitní, zajímavé dílo, ale není jedinečné... 8/10 (08.06.2024)

Co to tu máme? Remake Zajatce japonských ostrovů z roku 1980… ten seriál jsem měl moc rád. Tenhle už zase tak moc ne. Důvody jsou dva. 1) tragický casting “zajatce”. Prakticky non-stop má výraz obličeje jako po obrně a do toho modré kontaktní čočky. 2) Děj sice občas kopíruje situace co známe (nostalgie funguje), ale hrozně se vleče. Ze začátku to ještě jde, ale druhá polovina série je k uzoufání nudná. Více u jednotlivých epizod. (06.06.2024)

Vynikající! Lepší, než jsem čekal a lepší, než jsem po prvním díle myslel! Tvůrci měli nastudovanou nejen verzi z roku 1980, ale také clavellovu knihu a skutečný příběh Williama Adamse a šli absolutně vlastní cestou. První epizody jsem značně srovnával s verzí z roku 1980 a musel si zvykat - ve staré verzi se mi líbily mnohé postavy mnohem víc - Rodriguez, jezuité, Jabu, atd. Jenže postupně jsem si začal zvykat. Cosmo Jarvis byl totálně jiný Blackthorne, než Richard Chamberlain a Anna Sawai byla totálně jiná Mariko, než Yoko Shimada, pokud mám ale něco jejich vztahu vyčítat, pak, že netrval déle (což mě doopravdy zamrzelo - přál bych si ho stejně dlouhý, jako v seriálu nebo v knize). Na druhou stranu, mnohé věci byly přesnější v této verzi - například záchrana Rodrigueze, únik lodí z Ósaky, žádost o založení čajovny v Edu nebo takové detaily, jako plavání či napití z prázdného šálku. Od okamžiku, kdy se Blackthorne začal zabydlovat ve vesnici, mě seriál začal bavit víc, než stará verze - do značné míry i zásluhou postavy Fuji, kterou ztvárnila Moeka Hoshi. Sledoval jsem její charakter společně s Mariko a velmi se mi líbilo jejich jemné herectví - drobná gesta, výrazy tváře, hra očima (chvíle, kdy si vyžádá od Blackthorna pistole). Tehdy jsem si sedl a doplnil tady na ČSFD několik historických zajímavostí. Specifické bylo, že jsme seriál koukali doma všichni, včetně našich patnáctiletých Prťat. Prťata na rozdíl ode mě hned věděla, co je nattō - já musel googlit (viz zajímavosti). Epizodu 8, kterou by běžný divák ohodnotil jako díl, ve kterém nenastala žádná zajímavá akce, ocenila jako jednu nejlepších (nejvíc je pobavila scéna, ve které jezuité obhlížejí místo na kostel a zjišťují, že jejich sousedy budou gejši). Ale abych se vrátil k mému pohledu - od okamžiku střelby z kanónů jsem pochopil, že tvůrci adaptují příběh značně po svém a začal si říkat, že nevím, co bude. Velmi však oceňuji, že se příběh nakonec vrátil k originálu. Představuji si, že scénáristé prošli knihu, historii a verzi 1980 a řekli si: "Dobře, jak to asi mohlo realisticky vypadat doopravdy?" Mnohé důležité momenty z knihy zakomponovali, ale jinak, než kniha - nejvíc se mi líbilo, když v samotném závěru Toranaga vypráví Jabuovi, co se stane - toto bylo v knize také, ale jinak a současná verze to podle mě znázornila lépe. ■ Napsal jsem ještě dvě zajímavosti. ■ Velmi jsem si užíval Hiroyukiho Sanadu, kterého mám rád od doby, co jsem 15x viděl Soumračného samuraje. ■ Dodatečně googlím a zjišťuji, že Išido v seriálu vypadal téměř přesně stejně jako skutečný Mitsunari Ishida. ■ Pokud bych měl kritizovat, tak, že v knize Blackthorne komunikuje s Mariko portugalsky a latinsky (Mariko je podle knihy jedním z mála Japonců té doby ovládajících latinu). Angličtina mi překážela už ve verzi 1980. Nicméně jsem realista. Nedá se chtít vše. (23.04.2024)