Vlčí jáma

Ďalší z rady filmov, nemilosrdne tepajúcich malomeštiactvo, pokrytectvo a dávajúci nádej nastupujúcej generácii, opustiť svet morálneho úpadku. Svet domácnosti starostu a jeho dominujúcej a predsa tak slabej, o láske sa uisťujúcej a predsa v duši lásku muža nepociťujúcej, a preto ukričanej ženy a hororovo vyzerajúcich zatrpknutých slúžiek a príbuzných je vykreslený až karikovane odpudivo. Takéto filmy ukazujú väčšinovej spoločnosti - aha, akí ste Vy dokonalí, pozrite, aké morálne ohavy žijú navôkol Vás. Hoci v skutočnosti žijú predovšetkým vo fantázii tvorcov. Všetko sa to sústredí na atmosféru zmaru, dej je dosť slabučký, ale celkove vďaka skvelým hereckým výkonom ide o jemne nadpriemernú záležitosť. Z filmu sa nedozvieme, čo bolo za manželstvom tetičky a otčíma, ale dobre ukazuje, že partnerov by mali do značnej miery spájať spoločné zdieľanie sveta a podobné koníčky, pretože založenie manželstva len na základe sexuálnej zhody, či majetkového prospechu zväčša končia podobným odcudzením. (28.06.2021)

"Womans liberation / Came creeping all across the nation - Osvobození žen / prosáklo celým národem", zpívá Frank Zappa ve své pop písni o "Bobby Brownovi", karikovaném hrdinovi, v mnohém podobnému (a v mnohém nepodobném) Robertu Rýdlovi (také takovému Bobíkovi). Osvobození žen (tedy feminismus) je zde také základním stratem. Jana (Brejchová) se sama z vlčí díry nedostane, Robert se z ní jakž takž vyštrachá fyzicky, ale na pomoc Janě už mu nezbývají síly (hlavně psychické). Janu v ní poutá starost o naprosto nesamostatnou Kláru, a tak promrhá i svoji poslední šanci (odejet ze Sobotky do Brna). A tak odjíždí teprve po její smrti, a Roberta tak nechává ve vlčí jámě samotného. Pozn.: V případě Kláry mi přišlo na mysl slavné přeřeknutí (Sigmund Freud: 3 přednášky o chybných úkonech (Fehlleistungen)): "Vžyť přece může jíst a pít všechno, co chci" (citováno z koule). Přepsání ( viz hned první slovo) k tomu patří rovněž. (27.10.2019)

Skvělý film a skvělá atmosféra. Jednu hvězdičku musím srazit, protože se můj názor diametrálně liší s hlavní představitelkou. Chápu, že v té době byl jakýkoliv vztah nemyslitelný. I mamka mi říkala, že v té době ten film ani jinak ukončen být nemohl, ale teď už žijem v jiné době, ale jako dokument dobové morálky je to dokonalé. (09.04.2006)

Parádní komorní drama působící na diváka velice úzkostlivým a depresivním dojmem. Celé je to ponuré a, dá se říct, v dusné atmosféře strachu. Filmu jednoznačně dominovala Jiřina Šejbalová v hl. roli tety Kláry, panovačné, zlé a egoistické maloměšťačky, neschopné opravdové lásky, nemocné, zklamané a opuštěné ženy, která má až úzkostlivý strach ze stáří a z následné smrti. Ve druhé hl. roli se nám předvedla mladičká Jana Brejchová jako naivní schovanka Jana (která se zavčas dokáže vzbouřit), ukázala, že má skutečně pro herectví potřebné vlohy a talent. Sám režisér Weiss byl, dá s říct, i jejím objevitelem. Třetí hl. roli odehrál Miroslav Doležal, byla to opět jedna z jeho "nej" rolí a zároveň i z těch větších, divák ho zná především z Husitské trilogie, ale zde se do podvědomí diváka vryje daleko víc. Ke konci komentáře bych snad ještě ocenil výkon věčné přihrávačky Loly Skrbkové v roli služebné Pertonily. Její, jestli se to tak dá říct, pomstychtivost, škodolibostv, smích, mluva byly také velmi povedené herecké kreace...No a nakonec to byla i Srnkova povedená hudba, která byla opravdu pečlivě zvolena a hodila se...Významný film s výrazným mezinárodním úspěchem od významného režiséra vymykající se běžné filmové koncepci 50 let.. (19.05.2006)

Tento film jsem viděl 3x. Šejbalová si tam s gustem zahrála pěknou hysterickou svini. Všimnul jsem si velmi dobových detailů. Ve filmu se mluví česky, šlonzácky a německy. Opravdu reálné zobrazení Slezska té doby. Exteriéry jsou vybrány nesmírně pečlivě a působí kompozičně. Jana Brejchová na svůj věk podala skvělý výkon. Toto není jen film, je to umělecké dílo. Miroslav Doležal, málo obsazovaný to zvládl na jedničku. Jak toto mohlo vzniknout v r. 1957 je mi záhadou!!! (15.02.2021)