Vlčí jáma

Jeden z mála filmů, kde mě zaujaly jen ženské herečky. 1) Téma, žánr i době vzniku knižní předlohy (1938) poplatné zpracování mi neumožňují dát plné ocenění, ale vskutku božský výkon 52leté Jiřiny Šejbalové mi naopak nedovolí dát méně, než dávám._____ 2) Neživotný Bobeček, unylá schovanka Jana a absence výraznějšího děje spolu se zlobou, prýštící na diváka z postavy maloměšťačky Kláry a její služebné Petronily, by hodily za jiných okolností tak dvě hvězdičky._____ 3) Ovšem božský (vzhledem k roli spíše pekelně podmanivý) herecký výkon 52leté Jiřiny Šejbalové, která prakticky neslezla z obrazovky (naštěstí), vše mění. Její sebestředná, neempatická, hysterická a především naprosto nesnesitelná maloměšťačka ad extremum film vytváří, je jeho nositelkou i hlavním obsahem. Co záleží na ději či nedostatečném vykreslení dalších postav. Šejbalová si krade film jenom pro sebe, je to one woman show a já jsem šťastný a vděčný této umělkyni za silný prožitek. Pojď, můj tajtrdlíčku._____ 4) Zážitek z filmu pěkně dotváří 55letá Lola Skrbková (služebná Petronila, mluví v nářečí), která se svými kreacemi vedle dominující Šejbalové ani v nejmenším neztratí. Dobré ráno, paničko._____ 5) Na návrzích kostýmů a umělecké spolupráci se podílel Ota Janeček. (19.02.2020)

Velmi zajímavá a krásná psychologická studie jednoho vztahového propletence, který byl tak hustý, že by se dal i krájet. Jiřina Šejbalová byla vynikající a nezapomenutelná. Její rozkazovačný hlas budu mít v hlavě opravdu dlouho a možná mě bude děsit jako noční můra. Nedivím se, že její mladý manžel mizel pryč a že se zamiloval do Jany, ta byla naprostý opak své tetičky. Byla křehká, citlivá a vnímavá dívka. Krásně jsou zde vykresleny ty dva ženské protiklady + slabošský manžel. (09.06.2014)

V dětství mě vždycky děsně štvala odpověď na mé otázky: "To pochopíš až budeš starší..." Tento film, ale člověk opravdu docení, až se octne ve věku hlavních hrdinů. Šarmantní, romantický, dobře postavený muž středního věku, se stárnoucí, protivně hysterickou manželkou a na druhé straně 17- letá překrásně čistá schovanka Jana (Brejchová). Zapomenout na všechno a začít znovu, ale nejde, a to ani v té době, a většinou ani dnes... (13.04.2013)

Jeden za skvostů našeho filmu, mistrovsky vystižená a zahraná role stárnoucí ženy, která chce mít vše pod kontrolou a vládne domu železnou vůlí. A do tohoto prostředí přichází sirotek Jana, čistá a nevinná a snad i proto podléhá kouzlu otčíma, který u ní hledá něhu a porozumění. To ovšem není dlouho možné, protože morálka maloměsta je neúprosná a teror "tetičky" se stupňuje a její manžel zbaběle prchá a nechává Janu samotnou. Vše na konec dospěje k smrti a citovému ochladnutí Jany, která dům opouští. Škoda, že se nedá dát více hvězdiček, protože paní Šejbalová si jich za svůj výkon zaslouží také pět. (20.01.2014)

Miluju filmy Jiřího Weisse. Spolu s Romeem, Julií a tmou je Vlčí jáma tím nejlepším, co ve své tvorbě tento talentovaný režisér zanechal. Vypráví komorní příběh starší paní (Jiřina Šejbalová), jejího mladšího manžela (Miroslav Doležal) a mladé dívenky, kterou si vezmou jako svoji schovanku (Jana Brejchová). Dohromady vytvoří milostný trojúhelník, který ve svém dusném, depresivním a temném prostředí začne rozehrávat solidní psychologické drama. Film vznikl podle knihy Jarmily Glazarové, jež je zasazena do prostředí maloměsta krátce po první světové válce. Zlou a panovačnou tetu Kláru ztvárnila takovým pekelným způsobem Šejbalka, že málem za svou roli získala v Benátkách hlavní cenu, ale tu jí o jeden hlas vyfoukla Sophia Loren! Jana Brejchová je ve své roli až hypnotická, ty její oči dokážou mluvit. Ostatní obsazení je bezchybné a určitě bych ještě vypíchl roli Loly Skrbkové, hrající skřehotající služku Petronilu a vypadající jako nefalšovaná smrtka. K celkové genialitě snímku připočtěme nadstandardní kameru Václava Hanuše a hudební katarzi Jiřího Srnky. Bezesporu mistrovské dílo!!! (12.02.2019)