Vražda po našem

Krimi komedie? No nevim, zas tak jsem se nesmála, jelikož nebylo čemu. Vražda sice byla několikrát, ale na konci se ukáže, že vlastně ne tak úplně...Tři alternativní konce zřejmě později okoukal Tom Tykwer pro Lolu. Nejlepší byl samozřejmě Rudolf Hrušínský, kvůli němuž jsem toto zapomenuté dílko dokoukala do konce. A pak taky dobové reálie, zejména pohled na tehdejší "provoz" v ulicích Prahy, který mi způsobuje nekontrolovatelné záchvaty nostalgie. (02.01.2011)

(2x) ,,Ani zabít neumím! Tak aspoň důstojně umřu, když jsem nedokázal důstojně žít..." Kdo by řekl, že tenhle napůl experimentální snímek pochází z úplně stejné autorské dvojky (režie Weiss - knižní předloha a scénář Otčenášek) jako válečné drama "Romeo, Julie a tma"? Jako originální nápad je film o psychologickém rozjímání na téma vraždy s několika varianty rozhodně zajímavý, ale povinný rozjezd vztahů byl dost zdlouhavý, bohužel pak na úkor zbytečně rychle provedených variant řešení. Musím říct, že jde o jeden z nemnoha filmů, ve kterých mě Rudolf Hrušínský vyloženě nebavil či spíše působil na mne otravně. Na menším prostoru alespoň mé pocity vylepšili Květa Fialová a můj milovaný Václav Voska. ,,Až přijedu k vám na pobočku, tak zajedeme k mýmu bráchovi na tu slivovici...!" Jinak prvků komedie tam bylo pomálu, stejně tak experimentální a kriminální linie filmu začínají se naplno rozvíjet až v poslední třetině filmu. Několik výtečných scén jako sexuální vražda za doprovodu folklorní lidovky nebo Hrušínského sen o vlastním pohřbu s komentářem o všech zúčastněných docela přibližovalo mé hodnocení ke čtyřem hvězdičkám, ale bohužel to zazdil překombinovaný závěr v posledních dvou minutách. Ten náhlý přechod do barevného filmu se sci-fi odletem auta do vesmíru, to opravdu nepobírám... 65% (12.02.2017)

Jen tato databáze si může dovoliti napsat Květu Fialovou před Rudlu. Jeho one man show je skvostná. Takto ho mám obzvláště rád, když promlouvá sám k sobě, či o sobě. Trhlina v každodenním stereotypu, která je přímo gigantických rozměrů, odstartuje zároveň i přerod jednoho ňoumy z pobočky v sebevědomého šéfa nad věcí. Vládne nad životem svým, i nad životy ostatních. František stěžující, doufající, zamilovaný, podváděný, a hlavně František jednající. Jiří Weiss nabízí film napříč několika žánry. Je si plně vědom Liškovi geniality a nechává mu hodně prostoru. Němé, romantické scény s naprosto nehodící se a přitom tak neuvěřitelně sedící hudbou, jsou bezchybné. Liškotóny jedou hlavně ze začátku, ke konci si užijeme krásné žánrové promíchávání snové reality s přítomností vrcholící perfektním závěrem. I když je přítomnost šedivá, může se vždy rozjasnit do krásným barev. Černý humor i drama v podání Rudolfa Hrušínského, bylo vlastně potřeba psát to před tím? (10.10.2014)

České filmy z 60. let jsou velmi originální a snaží zkoušet nové a nové věci. Tlouštík Hrušínský nemá nic, jen práci. Ani si nepovzdechne a najednou má nádhernou manželku. Jak se to stalo ? Proč si vybrala jeho ? Ani s ním nespí, protože mají platonický vztah. Jeho to ale mrzí a zjistí, že on je jen zástěrka pro jiného milence. Plánuje si tedy jak se zachová, ale nikdy to nedopadne podle jeho představ a nechá přetočit film zpět a rozhoduje se od toho bodu znovu. Až nakonec najde svoje gule a stane se šéfem situace. Hrušínský perlí , ale nejlepší je v obrovském plášti v kombinaci s rádiovkou. Vypadá jako naprostý debil :-) Tohle je svým způsobem Butterfly Effect o několik desítek let dříve. (21.09.2010)

Tak černá komedie to byla. A taky trošku moralita o tom, že když nám něco nevyjde, často chceme vrátit čas. O tomhle snímku platí vlastně skoro totéž, jako o Weissově předchozím filmu, závěrečné hrátky s časem působí jako příprava na Vraždu po našem. A moc by mě zajímalo, jakým vkladem do scénáře přispěl spisovatel Jan Otčenášek, pro jeho tvorbu je tohle téma dost netradiční. (24.03.2020)