Srdce je osamělý lovec

Krásný, smutný film z doby kdy v jižních části USA doznívala rasová otázka. Alespoň mi tedy přišlo, že film natočený v roce 1968 je aktuální reflexí situace v zemi. Alan Arkin jako kouzelný muž, jehož grimasy, gesta a úsměv jsou zárukou jistoty, čestnosti a ryzího charakteru. Z dále vykreslených postav zaujme černošský doktor, dabovaný Soběslavem Sejkem, a mladičká Sondra Locke, jejíž první milostná dobrodružství sledujeme docela zblízka. Nejlepší přítel pana Singera se jmenoval Spiros Antonapoulos. (20.07.2023)

Tenhle snímek je zcela jistě o vhodném načasování a patřičné náladě a já měl to štěstí , že se mi do ní podařilo naprosto trefit. Také jsem si dával hodně načas. Jako obrovský životabudič na mě tento snímek zafungoval. Pokud prožíváte hektické období ( kdo vlastně ne v této době :o), tenhle snímek vás ( alespoň po dobu 123min ) v tom shonu (po)zastaví a vaše myšlenky začnou jentak volně klouzat a plynout. Kdybych měl popsat o čem, že samotný snímek je ( mimochodem, ten samotný název je více než výstižný ), vypůjčil bych si slova mladičké ženské představitelky Sandry Locke ( mimochodem dotyčná zde předvádí naprosto přirozený, nenucený herecký výkon ) popisující hluchoněmému Alanu Arkinovi ( o jehož hereckém výkonu myslím netřeba komentáře, tady jsou jakákoliv slova naprosto zbytečná ) coby J. Singerovi Mozartovu symfonii (mimochodem jedná se o jeden z vrcholů celého snímku ). Je pomalý a vlažný jako staré paní, když jdou do kostela, ale zní jako slunce za horkého dne. Je jako voda tekoucí z kopce nebo jako listy, těsně než začne pršet, když fouká vítr. Především je to ale snímek o přátelství ( o tom, jak těžké je žít bez nich ), lidských předsudcích, cti, hrdosti a v neposlední řadě o tom, jak důležité (cenné) a "těžké" je naslouchat ( a tím rozhodně nemyslím sobě samému ) a nikoliv pouze žvanit. Samotný konec ( ikdyž rozhodně né povzbudivý ) mi tak nějak k celému snímku sedne a vychází jako " jediné možné ukončení ". ( ikdyž s ním člověk třeba nesouhlasí). NÁDHERNÝ zážitek, tady slova nestačí, to se musí vidět , " zažívat, cítit ". (09.11.2010)

Film jsem včera viděl už potřetí, nepamatuji si, že bych některý film viděl vícekrát. Přesto to není můj nejoblíbenější film, ani ho nepovažuji za zvláště cenný. Je to spíš něco jako testovací film: film, který se musí líbit všem: tátovi, mámě, děckám, od svého vzniku až po dnešek. Komu se nelíbí, měl by nad sebou zapřemýšlet. Kdyby se dne natočil remake, pak by nejspíš bychom v němi viděl místo řeckého nedospělce dospělého teenagera, chudé dívky neuspokojenou lesbu, hluchoněmého hrdiny dychtivého transvestitu atd. Možná by to působilo stejně, ale nejspíš jak pro koho. Mr. Singer jako hendikepovaný anděl, jako jsou hendikepovaní všichni andělé, dává lidi dohromady, jejich problémy ho trápí tak, že zapomíná na svoje - dokud si neuvědomí, že je to on sám, kdo nemá nohu a má rakovinu plic. Nicméně Oskarova**** kritika je zcela na místě. Všichi víme, že je to tak, ale mlčenlivě to přecházíme. (17.08.2023)

Mám pocit, že ten film tady má tak úžasné hodnocení především proto, že ho tenkrát nadabovala česká dabérská špička a ten film díky tomu dabingu dostal naprosto jiný rozměr. Nejenom, že ze všech postav vyzařuje obrovská laskavost a dobrosrdečnost, ale ten příběh k tomu ještě naprosto perfektně sedí. Přesně vyjadřuje pocity obyčejných lidí v USA kolem roku 1968 a myslím si, že jednou by tenhle film mohl být vzorovým příkladem toho, jak lidé v té době přemýšleli. V dnešní době by divák plno názorů z tohoto filmu nepochopil (například debata o studiu na školách), což by ho mohlo odradit, ale postava hluchoněmého Johna Singera dokáže pořádně pohladit na duši (22.02.2016)

Budu se opakovat, ale opravdu krásný, dojemný, lidský a taky smutný film. Herecký koncert Alana Arkina, kde Sondra Locke vůbec nezaostává. Však ty nominace na Oscara nebyly pro nic za nic. Jenom škoda, že je tento snímek tak opomíjený a to nejen u nás, ale podle počtu hodnocení na IMDb také ve světě. (04.03.2009)