Občan Kane

Starý filmy (asi tak do roku 1950) vůbec nesleduju, nevyhledávám je, nezajímám se o ně, prostě je nemam rád. Jenže Občan Kane je hrozně slavnej, všem se to líbí, všude na to čtu samou chválu, takže jsem se nakonec rozhodnul, že se na to taky podívám. A moje dojmy? Dvouhodinová nuda. Nebudu psát, že mě Občan Kane zklamal, protože já jsem tušil, že tohle asi nebude tak úplně film podle mýho gusta. Přesto jsem čekal, že ve filmu bude "něco", co má zásluhu na tom, že se Občan Kane řadí mezi nejslavnější filmy všech dob. To "něco" jsem neobjevil. Začátek neni špatnej. Filmový týdeník představí ve zkratce hlavní postavu a mně hned začalo vrtat v hlavě, co nebo kdo je to rosebud. Jenže to je opravdu asi všechno, co stojí za řeč. Postupně jsem se začal nehorázně nudit. Asi tak po hodině už mi byl celej Kane i s rosebudem naprosto ukradenej, takže jsem to vypnul. Druhej den jsem se odhodlal, že se podívám na zbytek a nuda pokračovala i nadále. Po chvíli si musim dát přestávku, pak ještě jednu a nakonec teda se sebezapřenim dokoukám těch posledních pár minut. Když se konečně objevil nápis "the end", pocítil jsem úlevu, asi jako když doběhnete v poslední chvíli na hajzl. Zvládnout tohle na jeden zátah by pro mě byl nadlidskej výkon. Ať se na mě nikdo nezlobí (nebo zlobí, mně je to jedno), ale já vážně nemam nejmenší tušení, co na tom je tak geniálního, kultovního, skvostnýho, úžasnýho, atd... Občan Kane mě jen utvrdil v tom, abych starý filmy ignoroval i nadále. (29.10.2008)

O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic. [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak i proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. (15.03.2007)

Občana Kanea som si dal ako moje 1000-e hodnotenie. Ide o dielo, ktoré síce v súčasnosti môže niekomu pripadať bežné a nezáživné, v čase svojho vzniku však muselo ísť o veľmi novátorský film, ktorý predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas. Otázka čo je Rosebud, zodpovedaná v posledných sekundách filmu tak, aby divák pochopil, že Rosebud je vlastne taký ,ako celý život pána Kanea, teda drahý,opulentný a hlavne prázdny, je len prostriedkom k pátraniu po tom, kto a aký vlastne Charles Foster Kane bol. Orson Welles je v hlavnej úlohe absolútne démonický. 10/10 (25.11.2005)

Film o osudech člověka, který, ač pohádkově bohatý, byl vlastně docela chudý. Nádherně nasvícené scény, ani na vteřinu nenudící děj, dokonalé herecké výkony, v čele se samotným mistrem Orsonem Wellesem. V závěru jsem dokonce uronila slzu - částečně kvůli dojemnosti děje, ovšem hlavně kvůli pocitu, že TOHLE JE ONO - jsou to dějiny, je to dokonalost lidského umění,..........nejlepší film všech dob? Já říkám - proč ne? (16.05.2006)

Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. (16.06.2017)