Občan Kane

Francois Truffaut kdysi řekl, že „vše, co je v kinematografii po roce 1940 cenné, vděčí za svou existenci Občanu Kaneovi“. S čímž z 90% a především v rámci kinematografie americké souhlasím. (Zároveň jde o nejoblíbenější americký film Woodyho Allena, což je rovněž velké plus.) Jde-li o zapojení diváka (pro kterého je pátrající novinář, jemuž pořádně nevidíme do tváře, ideálním avatarem), nabízí Kane jedno z nepromyšlenějších detektivních pátrání, které je přitom z hlediska detektivního žánru dost neuspokojivé (nebo vám stačí odpověď na to, co je ksakru "Rosebud"?). Pátrá se totiž po příčinách toho, čím se stal Charles Foster Kane, představený v úvodním týdeníkovém portrétu jako komunista, fašista i Američan. Celé pátrání provází otázka, lze-li osobní i pracovní život libovolného člověka shrnout do podoby uspokojivého uměleckého (nebo obecně audiovizuálního) díla. 100% Zajímavé komentáře: Marius, Radek99 , numi, Brygmi (05.11.2005)

Tvorba Orsona Wellese je pro mě jako zakletá a veškeré pokusy o sblížení končily konstatováním, že se důsledně míjíme. Vlastně jsem se Kaneovi dlouhá léta vyhýbal, protože jsem tušil, že nadšení vytříbených znalců filmového plátna a filmových kritiků ani v tomhle případě nebudu sdílet. Snad je to tím, že Orsona Wellese řadím do stejné skupiny tvůrců, jako je Federico Felini nebo Lars von Trier, tedy k těm, jejichž přebujelé ego až příliš okatě vstupuje do jejich tvorby. Jinými slovy jde o sebestředné manipulativní parchanty, kteří mě odrazují po emocionální stránce. Pak je těžké ocenit novátorské prvky, komplikovanou strukturu snímku a útržkovité vyprávění. Můžu samozřejmě konstatovat, že spoustu toho, s čím pracoval, je opravdu revoluční, ale lidsky si mě Orson nezískal. Na Kanea se dívám jako na školní úlohu, kdy pedagog žádá po studentech rozbor uměleckého díla. Oceňuju techniku, ale jako divák jsem k Wellesovi lhostejný. Celkový dojem: 65 % s tím, že to je zcela určitě maximum, co ode mě kdy legendární režisér mohl dostat. (06.04.2019)

Občan Kane jistě patří k přelomovým snímkům světové kinomatografie, avšak na můj vkus je celý film dost nudný, nevyvolal ve mě jediný pocit, ničím mě nezaujal, nechytitl... bohužel. Nebudu hodnotit vysoko jen kvůli zbožňovaní Občana Kane. Z filmu už vyčuchlo vše průlomové... Kane se bude asi donekonečna analyzovat, rozebírat, ale pro mě už nemá své kouzlo. Taková Casablanca, Křižník Potěmkin, 12 rozzlobených mužů, Jezinky a Bezinky, Někdo to rád horké apod. To je klasika, která stále baví a má své kouzlo. Občan Kane bohužel ne. (05.12.2007)

Evoluční až revoluční film v ohledech jak technických, tak vyprávěcích. Za prvé je to způsob užití kamery - blízké záběry detailů, hladké přechody obrazu, vyjímečně i pár symbolických záběrů z nepřímých úhlů. Dále se na své přijdou i minimalistické speciální efekty (ani je nepostřehneme) a propracované masky. Co se týče děje, pak se jedná o zprvu až dokumentární přístup, nechronologické vyprávění, flashbacky a propracovaná osobnostní stránka hlavní postavy, která ale zůstává nedoslovná, tzn. divák se musí nad postavou Charlese Fostera Kane zamýšlet. Nadčasová je na filmu pointa a vyplývající pravdy o přehnaném bohatství a skaženém charakteru, ale to bohužel nemění nic na tom, že Občan Kane je na dnešní poměry celkem nudný a nezáživný, tedy alespoň pro mě. Chápu jeho přínos, který je neoddiskutovatelný, ale mé protěšení z filmu bylo minimální... 5/10 (12.02.2009)

Velká škoda, že ve své době byl film nepochopen a neuspěl (dost také díky předobrazu Kanea tiskovému magnátu Hearstovi). Přelomový film natolik předběhl dobu, že mnozí diváci vycházeli z kin zcela zmatení. Nová práce s kamerou, různé fimařské techniky a především nelineárně vyprávěný příběh jedné postavy podávaný různými osobami. Dnes běžné, tehdy novátorské. Jak někde Welles později řekl: "moje kariéra měla zvláštní dráhu - začínal jsem na vrcholu a pak už jen jsem padal dolů." O filmu vypráví zajímavý snímek RKO 281. (28.07.2003)