Macbeth

Chvíľami človek nevie, čo si má myslieť. Podobá sa to na Olivierovho Hamleta a je to asi logické, keďže vznikli v rovnakom období. Welles je ale expresionistický až na pôdu štúdia, v ktorom sa jeho film natáčal. Štúdiové lesy a štúdiové skaly majú svoje čaro, menej už desaťtisícová armáda, hraná zopár desiatkami komparzistov. Ja by som si kľudne pozrel nejaký súčasný cgi výplach, kde by to Scott rozprúdil s takouto armádou a predtým by sa nás snažil presvedčiť o hĺbke svojho diela. Macbethovi straší vo veži ešte viac, ako Othellovi, Hamletovi, alebo Romeovi, je to depka a zvolený vizuálny štýl sa k tomu hodí. Je však otázka, či má vôbec zmysel niečo od Shakespeara adaptovať a dokazovať si, že to funguje aj na plátne. Ale budiž. (26.03.2015)

Mám čerstvě přečtenou předlohu (kdysi jsem Macbetha viděla také v divadle) a nakoukané ukázky z mnoha jiných adaptací. Úplně nejvíce mě zaujala britská televizní verze s Ianem McKellenem a Judi Dench, ten přístup byl přesně takový, jaký bych si u Macbetha, což je podle mě především komorní psychologické drama, představovala. Proto to i takový Welles bude u mě mít těžké. U Wellese jsem postavám nevěřila a snímek mě nedokázal strhnout a ponořit do své temnoty. Vizuálně hezké, kulisy mi nevadí, ale prostě to není ono. A aby to bylo kompletní, nutno říci, že jsem viděla delší verzi. (26.11.2012)

Moja prvá skúsenosť s Macbethom. Prekvapila ma vysokoatmosferickým spracovaním, ktoré by som u filmu z roku 48 nečakal. Taktiež sú zaujímavé štúdiové kulisy, no a charizmatický Welles je v roli despotického vládcu skvelý. U tohoto kráľa by si psychiatri zgustli a z fleku by vysypali niekoľko diagnóz. Na sledovanie je film náročný, hlavne čo sa týka sledovania monológov a dialógov, ako by ich písal sám Hviezdoslav. Silná atmosféra ale strháva pozornosť k sebe. (13.03.2016)

Já a Shakespeare opravdu nebudeme kamarádi. Ať jsem klidně za kulturního barbara, ale tenhle způsob vyprávění je otřesný. Shakespear vzal skutečnou historickou postavu, domyslel si k ní jednoduchý příběh - MacBeth poháněn věštbou a mocichtivou manželkou zabije krále a stává se tyranem a celé to zahustil nekonečnými proslovy a monology. A Welles tomu bohužel nijak nepomohl. Ani jako režisér, protože v jeho podání je Macbeth opravdu laciná kulisovka, kde se z nepochopitelných důvodů odehrává všechno potmě a jeskyně! mají představovat hrady či zámky. A nepomohl tomu ani jako herec, protože ty nekonečné monology obdařil naprosto šíleným teatrálním přehráváním. Dá se říct, že obě prastaré adaptace Shakespeare co jsem zatím viděl spojují vše co ve filmech nesnáším - divadelnost, kulisovost, přehrávání, nekonečné proslovy natahující řídký děj... no jsem zvědavý na oskarového Hamleta. (28.02.2018)

Jo, jo - keby som nebolo Wellesa, tak doteraz neviem kto k sakru ten Sejxpir vlastne bol. Jo, je to 400 rokov stare, /april 1564 - april 1616/ a viem aj o tom, ze tohto MekBeta premenil reziser Orson Welles /Obcan Kane, Lady from Shanghai/ na stredoveku nocnu moru. No ale kulisy su len priemerne, a hoci Wellesa povazujem ze legendu svetovej kinematografie, tu podal len priemerny vykon. Nezachranili to potom ani herci ako Roddy McDowall /Kleopatra 1963, Planet of the Apes 1968/, Jeanette Nolan /Muz, ktery zastrelil Liberty Valance/ a veru ani O´Herlihy /Bondarcukovo Waterloo 1970/. Z ucty k Wellesovi 59 % (30.01.2016)