Pavučina

Veľmi príjemné prekvapenia, až ľutujem že film nepadol na veľkom plátne, kam chodím čoraz menej nakoľko liberálno-mainstreamovú agitku nebudem finančne podporovať, aj keď mi je jasné že jej to nijako neublíži, ale aspoň ja mám zo seba dobrý pocit. Spolu s Evil Dead a Mackom Pu zatiaľ najlepšie kúsky tohto žánru natočené v tomto roku, podobne ako Čierny telefón prekvapivo dobré vďaka atmosfére, dobrému záveru a stále dobrej Lizzy Caplan. Potvrdzuje sa pravidlo že tie najlepšie horory sa na čsfd pohybujú v rozmedzí 60-69%, jednoducho dokonalé béčko svojho žánru s nulovou diverzitou, teda respektíve jedinou - v podstate jediná kladná postava okrem Petra je pani učiteľka, ktorá je, úplne nečakane v celom filme takmer jedinou postavou inej farby pleti, všetky záporné postavy sú, pochopiteľne, belosi...k tomu už asi niet čo dodať. (18.08.2023)

A heleme se! Předpokládal jsem, že se tvůrcům podaří zklamat mě na celé čáře, jak už to tak povětšinou s horory mám, ale ono se vcelku zadařilo, a já jsem se tak zcela nečekaně bavil. Pravda, klidně bych snesl nějaké ty šťavnaté nechutnosti prováděné s těmi částmi lidské anatomie, které jsou k vidění leda tak u leteckých neštěstí a jinak zůstávají citlivým lidským pohledům decentně skryty, ale chápu, že se tvůrci chtěli vydat spíše cestou atmosférické záležitosti, takže se tady spíše naznačovalo a inhumovalo se pouze mimo záběr. Dokážu s tím žít i proto, že se z mého úhlu pohledu atmosféra celkem vydařila, hlavní dětský hrdina ve mně nevyvolával touhu po tom, abych Sáře v její snaze pomohl, velmi rád jsem zas jednou viděl Lizzy Caplan a Antony Starr je prostě případ :-) Úhlavní zlounka sice nezapřela dálněvýchodní inspiraci, ale jak už jsem zmínil výše, po delší době jsem se zase jednou bavil u hororu a čtvrtou pěticípou jsem přidal s chutí. / Poučení: Na bourací práce si najímej oplácané černošky s krbovými pohrabáči. (20.08.2024)

Pozor, přimontováno drobné přítlačné křídlo! Někdy mi připadá, že soudruzi ze Spojených sráčů staví v barácích ty nesmyslně obří izolační a technické přepážky jen proto, aby v nich někdo mohl bubat. Takže tu máme asi po milionté prvé pomalu už kýčovité obytné mezistění s bafacím nájemníkem, jakož i katalogově divnou mámu s katalogově divným tátou se zálibou v přepěstovávání tyqí, kteří to dávají sežrat katalogově divnému fuckanovi. Musím uznat, že tentokrát je to poměrně atmosférické a hezky natočené, ač nijak zvlášť děsivé, a ani z obludária se dvakrát neposerete. Nasraně druhé by už si mohl nějaký ten hororový scénárista konečně jednou vytáhnout hlavu z prdele a neprasit exekučně solidní kousek takovou kauzální lobotomií. Ryze kokotskou základní premisu, že bubuentita, která s ocasem v ruce rve porážkové lidi na půlky, přičemž není schopna kdekoliv ve stěně vyrazit pár ztrouchnivělých dvoucentimetrových prken a penetrovat interiéry domu, kdykoliv se jí zachce, tudíž ji musí držet v mezistění vachrlaté tajuplné dveře z těch samých prken jen proto, aby ji někdo mohl ke konci jakože malolepě „vypustit“, může s mlaskáním sežrat a blahoslaveně strávit snad jen zdejší prüdce sofistikovaná klika hororových exprdů. (13.08.2023)

Absolutně jsem neměl tušení, do čeho jdu, protože jsem si dopředu nezjišťoval vůbec žádné informace o tomto filmu. Příběh měl zpočátku zajímavý leč ne zrovna originální náboj (myšlenku), která dokázala dostatečně upoutat mou pozornost. A to i přesto, že filmy v nichž hraje hlavní roli malé děcko, zrovna dvakrát nemusím. Šikanovaný chlapec to neměl moc lehké ani doma a na jeho rodičích bylo něco divného, již od samého počátku. Tvůrci dokáží diváka dost dlouho udržet v nejistotě, zda je hlas za stěnou skutečný, nebo jde vážně jen o fantasii malého kluka.    Dozvíme se něco o minulosti místa, kde se děj odehrává i o samotných rodičích. Pořád jsem si tak nějak říkal, co se z toho nakonec vyklube, ale finální odhalení na mě moc velký dojem neudělalo. Podobná zápletka tu už byla několikrát a mnohem lépe zpracována. Navíc si dost dlouho musíme počkat, než drama vystřídá i pár hororových prvků. Atmosféra houstla, rodinná večeře byla startovacím motorem k „lepším zítřkům“, dojde i na nezvané hosty ve zvířecích maskách – jejichž osud nikoho moc mrzet nebude.   No a zároveň přišlo i velké odhalení cože (nebo kdo) se skrývá za zdmi domu. To už tak velká sláva nebyla. Nevím, jestli byl menší rozpočet, nebo byl záměr tvůrců jen několikrát ukázat znetvořenou tvář monstra (dlouhé vlasy a pařáty), ale když už k tomu došlo, musel jsem se jen mrzutě ušklíbnout. Tohle mělo být co? Sestra Gluma z Pána prstenů a ještě řádně nevydařená? Protože v každém záběru vypadala úplně jinak…Ne tohle se vůbec nepovedlo a zároveň mi to zhnusilo i celkový pohled na do té doby jakžtakž slušný film. Navíc si nešlo nevšimnout, že tu celá řada věcí/situací nedávala moc smysl. Bohužel jde jen o obyčejný průměr, který znovu vidět nepotřebuji. (14.04.2024)

Tak takhle vydatný a hutný mix žánrů tady dlouho nebyl a udělat jej někdo byť jen trochu jinak, nebál bych se udělit filmu “odpad” s nevěřícným kroutěním hlavou nad tím, jak někoho může napadnout mixovat zrovna tyhle žánry. On je ale tvůrčí tým za Cobwebem dostatečně zručný a doručil totální šílenost, která je v první polovině depresivní psycho o podivínské rodině a její zvláštní a tvrdé výchově syna, jež se v další polovině zvrnte do krvavého bodycount násilného hororu s perfektními prvky fantasy. Kamera je precizní, úhly a záběry oslní, práce s napětím a hudebním podkresem dělá obrovskou práci a drží diváka v neustálé tenzi a strachu a když se film v půlce žánrově přehoupne, působí to vlastně celkem přirozeně a sakra působivě. Až do posledních 10 minut jsem byl přesvědčen o plné pětipalbě a návštěvě opětovné kinoprojekce po dnešní domácí premiéře, ale ten závěr působí strašně neuspokojivě a dost kazí veškeré budování před ním, které tak výrazně vyšumělo do ztracena… (16.08.2023)