Mušoku tensei: Isekai ittara honki dasu - Season 2

Druhá sezóna Mušoku Tensei přináší hromadu character buildingu, spoustu world buildingu, pár zásadních rodinných dramat a opět slušnou dávku kontroverze. A já tentokrát přemýšlím, jak moc si to pro sebe dokážu všechno obhájit a jestli tu tentokrát nebylo něco, co mě třeba i štve… Viděl jsem dlouhou cestu od psychicky zlomeného mladého muže, který má problém, který nepřeji žádnému chlapovi, až k nejnovějšímu přírůstku do klubu „Two-time“ šampionů (to je ten klub, jehož čestným předsedou je Dr DisRespect od dob, kdy měl jisté malé oznámení…). Taky jsem si říkal, jestli byl dobrý nápad pustit do vysílání díl „Parents“ zrovna na americký Den otců. A po pravdě i pomalu začínám souhlasit s Norn, když se rozčiluje, co ten její brácha na těch malých holkách vidí. A když si to spojím s kontroverzemi z první řady, tak mi z toho sice může vyjít, že Rudy má prostě jen rád drobné a malé holky, což je od určitého věku OK, ale zároveň se dá i odvozovat, že sám autor si při psaní na svých stránkách rád „zahrává“ s jistým tělesným typem (kdy v první sezóně máme i reálně děti) a jako netvrdím otevřeně, že má autor problém (jako tvrdí jiní) a nevytahuji žádné hanlivé nálepky, ale - kdybych si měl dát vedle sebe lidi, které přitahuje tenhle typ ženského těla a ty, kteří mají rádi děti nezdravým / trestným způsobem, tak by určitě jistá část byla v obou skupinách a byla by pravděpodobně větší, než kdybych ty první nahradil fanoušky velkých poprsí a širokých boků… Na druhou stranu je ale fascinující, jak dokáže všechny ty kontroverze autor podat, působí to všechno vlastně uvěřitelně, pochopitelně, skoro si říkáte, že byste byli schopní to celé přejít, protože to v rámci narativu vlastně i dává smysl. Jakože i když nesnáším lidi, co podvádí svého partnera, beru to jako zradu – bodnutí do zad – stejně tak dokážu pochopit, že někdy máte v srdci dost místa pro víc než jednoho člověka, zkrátka že polyamorie evidentně existuje a když s tím všichni nakonec souhlasí… Navíc je to pořád isekai, tady nemůžu plně aplikovat naše pravidla a asi ani tlačit svoje morální hodnoty. Zkrátka z čím více pohledů se na to dívám, tím víc si uvědomuju, že mi to asi zase až tak nevadí, i když to zanechává jistou mírnou pachuť kdesi vzadu na patře… Přeci jen vývoj událostí trochu zamrzí i ve chvíli, když si vzpomenu, jak jsem byl naměkko z konce první poloviny, jaká to byla sladká romantika. Jenže ona i ta druhá část v tomhle ohledu nějak logicky funguje, Rudy byl v rámci duševního zdraví opravdu zachráněný hned dvakrát (a v rámci toho fyzického jednou) a věřím i té emocionální rovině (jakože se prostě mají rádi). Zkrátka s těmi zdejšími kontroverzemi je to těžký, ale evidentně jsem je dostal podané tak, že mi to hodně otupilo hrany… Když pominu tohle téma, o kterém kecám už asi příliš dlouho, tak kvalitativně jsem nedostal o moc horší dílo, než byla první řada. Možná tu bylo méně soubojů, méně objevování toho zdejšího úžasného magického fantasy světa, ale animačně i hudebně to bylo vynikající, po stránce dramatické to taky byla občas síla (spousta intenzivních emocí a okamžiků, které mě dokázali přikovat do křesla) a když mě docela bavila i ta část, kdy byl hrdina studentem v magické akademii, což je normálně spojení, při kterém v anime dostávám často nepříjemnou kopřivku, tak musím stále silněji zvažovat nejvyšší známku. Ten svět a to, jak se s ním pracuje a i postavy (a zase jak se s nimi pracuje), jsou v téhle sérii něco jedinečného, k čemu se málokteré jiné anime dokáže přiblížit. A jelikož i většinu těch kontroverzí chápu a dokážu si je částečně omluvit, tak asi dám i tentokrát plný počet, i když proti první sezóně stejně trochu strhnu, přeci jen ta část s magickou akdemií zase až takový odvaz nebyla... Takže 8,5/10 a třetí manželka --- tedy pardon sezóna --- je již oznámená, tak uvidíme, co zase Rudy předvede… (30.06.2024) (méně) (více)

Mushoku Tensei sezóna dva prekvapivo rieši dospelejšie témy, ako sme boli zvyknutý, spomaľuje, mení prostredie po pár dieloch na školské a vlastne máme šťastie, že školské prostredie neodoberá kvalitu. Prvé diely druhej série sú (jemne) nudnejšie, zoznamujeme sa s postavami, ktoré neskôr nebudú mať skoro žiadnu dôležitosť, ale tieto diely majú tiež svoj dôvod. Potom ďalej v prvej polovici riešime psychologický, sexuálny problém Rudeusa, kedy je príbeh značne pomalý, Tento značne spomalený príbeh, ale je dostatočne kvalitný a prináša nám nové vzťahy, nové charaktery a tak isto romantickú linku, ktorej jej venované dostatočné množstvo dielov. Sylphiette je modelový príklad ženy, ktorú chce mať doma asi dosť veľa mužov a áno mne by takáto žena zrejme stačila do konca života (môjho, lebo ona by žila asi dlhšie hh). Rudeus pôsobí ako hrdina vynikajúco, uveriteľne a čo je naozaj podstatné má obrovské množstvo nedostatkov vo svojej sile, tak nepôsobí ani v tejto druhej sérii nejako príliš silne. Samozrejme nehovoriac o charakterových nedostatkoch, ale o tom si povieme ďalej viac. S novými charaktermi na škole sa pracuje výborne, aby sa s nimi ešte viac príbeh previazal, máme tu zopár krát nejaké problémy, s ktorými sa im snaží Rudeus pomôcť, zaujme samozrejme Nanahoshi a s ňou je aj potenciál na veľké žiarlenie a problémy do budúcnosti, je totiž jediná, s ktorou má Rudeus spoločné viac ako sa na prvý pohľad zdá. Part dva je vynikajúci, v druhej polovici sa začnú diať neuveriteľne kvalitné veci pre budovanie príbehu a psychológia postáv začína byť naozaj dôležitá, Rudeusa dobehne jeho minulosť, s ktorou sa nevie tak dobre vyrovnať, napriek tomu, že už je v absolútne inej situácii. Na scénu nastupujú dve sestry hlavného hrdinu, každá úplne iná, každá má trocha niečo po svojej matke. Norn príbehová časť prináša do tohto zo začiatku jednoduchšieho jemnejšie perverzného isekai niečo nové, nový element, vynikajúci element toho, že, aby človek mohol niekomu pomôcť či ho učiť, musí byť najprv vyrovnaný so svojou minulosťou a tak isto musí dokázať poraziť svojich démonov vo svojej hlave, ukazuje sa, že Rudeus ani zďaleka nevyhral, stačilo mu teraz len niečo spraviť, ale bolo to naozaj vynikajúce a emotívne na vysokej úrovni a keď som dostal túto emotívnu časť, nechýbali mi nejaké súboje ani graficky preplácané veci, aj keď by to asi divák isekai moc nečakal. Ono som si myslel, že toto bude úplne stačiť, ale Mushoku Tensei druhá séria druhý part priniesol nakoniec ešte emotívnejšiu jazdu ako som si myslel, dokonca sa mu podarilo obhájiť do istej miery počínanie Roxy a to je silná káva (pre niekoho aj dosť horká, že ju nevie prehltnúť). Celé to smerovalo k takzvanému kolobehu života, napriek tomu, že my vieme, že kto je Rudeus, Paul bol jeho otec a niektoré veci sa proste zrejme biologicky preniesli na syna (Norn, alebo Norm ako normálny divák asi bude mať problémy). Mne sa to, ale páčilo, teória je jasná, niekedy treba viac generácii, aby sa poučili z chýb predošlých a postupne vyvíjali do toho, aby nejaká najnovšia generácia bola bezchybná (áno stačí mi a bude vždy stačiť jedna žena). Druhá séria je teda o niečom absolútne inom, ak niekoho zaujímalo len, že to začína vyzerať ako hárem, alebo, že tu bolo menej akcie, tak proste nepochopil o čom toto celé malo byť, nevidel tú hŕbu emócii a budovania príbehu za tým, že to celé spomalilo naschvál a že to celé malo nejaký svoj dôvod v budovaní charakterov, ktoré teraz môžu dozrieť k niečomu fantastickému a to sa málokedy podarí za takú krátku sériu dosiahnuť veľkolepé budovanie aspoň jedného charakteru, tu sa to darí naozaj precízne. (06.08.2024) (méně) (více)