Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesKamera:
Edmond RichardHrají:
Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac (více)Obsahy(2)
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (106)
No co k tomuto Procesu říci. Snad jen že jsem toho názoru, že z velmi podivné knížky je velmi těžké neudělat velmi podivný film. Orsonu Wellesovi se to moc nepovedlo. A ačkoli zde uznávám jakous takous generační propas, která zde určitě mezi mnou a snímkem z roku 1962 nastala. Franz Kafka určitě byl jedinečným autorem a tak jsem rád, že mi Welles dokázal zprostředkovat děj románu trošku nenásilnější cestou nežli by bylo čtení Kafkova díla. Pro zajímavost určitě dobré, ale skvost to pro mě rozhodně není. ()
Možná spoilery a načnu to poznámkou k vrstevníkovi: Lacku, můžeš se na to podívat :-) /mno a k filmu. - Divné. Kafkův Proces mám rozečtený a zatím je to naprosto vynikající. I přes nesmírně dlouhé odstavce má koncetrace je skalnatá a každý prvek působí mimořádně zajímavě. Necelé dvě hodiny samotného filmu nejsou zdlouhavé, spíš... na mne film působil strašně unáhleně a v některých momentech zcela prázdně. Ba co víc - některá prapodivná návaznost scén mi přišla úplně mimo a nepřirozená, prostě se strašně moc spěchalo. Naštěstí je zde mnoho výborných momentů. Střih je skvěle zvládnutý mno a kamerové nápady mnohdy kulervoucí. Skvělá hra se světlem. A mimochodem prvotřídní hudba, mám pro Jazz slabost. Atmosféra působí celkem tísnivě, což zřejmě byl účel a vypovídá už z počátku o bezvýchodnosti K. A kolikrát mi přišlo, že stojim čelem své noční můře. Mívám sny o nekonečném bludišti, ze kterého není úniku a zde ty mantinely byly tak klaustrofobické, nepříjemně, až depresivně, kór když jsem viděl zástupy těch lidí a papírů a knih na sobě, bo útěk před děckama.. má to i takovej hororovej a mysteriozní podkres. Dialogy v první půlce filmu absolutně prvotřídní, spousta skvělých hlášek - humoru není tolik, ale ten se povedl. Anthony Perkins je herecké eso, užíval jsem si jeho koktání, nechápavost a působí strašně elegantně, nesmírně sympaticky. A je inteligentní, neumim si představit nikoho kdo by se na Josefa tak trefně hodil. Romy Schneider opravdu půvabná, jen mne nějak zbytek hereckého osazenstva moc nezaujal. Mno a samotný závěr je snad jasný všem - ačkoliv mi to s tim dynamitem přišlo až moc nad rámec, tak chápu proč k tomu takhle došlo. Proces je velmi zajímavej a má spoustu výborných prvků, jen kniha je kniha a ta mne pohltila víc, je chirurgicky přesná. Těžko se mi to hodnotí, jen mi vrtá hlavou, jak by vypadal skutečný závěr, kdyby Kafka stihl dopsat román a jak moc by to ovlivnilo film. 70% Poznámka na závěr: na remake se nechystám, přijde mi zbytečný. ()
Wellsova adaptace Procesu vás uchvátí krásou nekončící noční můry, z které je vysvobozením pouze smrt. Vizuální stránka je jednoduše strhující, tenhle film si vyloženě říká o velké plátno (Projekt 100?). Modernizace a úpravy mě nijak nepohoršily, naopak atmosféra odpovídá mým vzpomínkám na knížku. Jestli máte neklidné spaní, Procesu se zdaleka vyhněte! ()
Nedovedu si představit, co by mohl tenhle film říct člověku, který nečetl předlohu. Já ji ovšem četla, tak můžu říct, že mi dal docela dost. Hlavně po vizuální stránce se Wellesovi opravdu povedl. Na druhé straně strašně ošidil spoustu působivých věcí, hlavně scéna v chrámu se tam skoro nevyskytuje a nejhorší je jeho pojetí závěru - proč ho měnil? ()
Sigmund Freud má pěknou diskusi o nevraživosti způsobené "malými rozdíly". Nemluví však o opaku, tedy zda se (lidé) velkých rozdílů přitahují. V případě Wellese a Kafky to nejspíš platí - tedy v tomto směru, z Kafkovy strany ovšem sotva.... Tomu, co jsem napsal před rokem už moc nerozumím. Nicméně: Kafkovy příběhy jsou z Doupěte a z doby Před zákonem (možno chápat časově i místně). Z Kafkovy minoritní literatury (Deleuze) tady moc nezbývá. Chybí i "pražská" atmosféra, bez níž je rovněž nemyslitelná. Všechno je jakési nabubřelé, divoké, nadměrné, hlavní hrdina mluví různými dikcemi atd. Nejlepší by asi bylo hned od začátku filmu na Kafku zcela zapomenout. ()
Galerie (53)
Photo © StudioCanal
Zajímavosti (13)
- Interiéry filmu se natáčely v ateliérech v Boloni a Záhřebu. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
- Scény v K-ových kancelářích se točily v pařížské železniční stanici Gare d'Orsay poté, co tato stanice byla zavřena. Později se tyto prostory proměnily v muzeum umění. (Vampireman)
- Adaptace románu Proces (Der Proceß, 1914, poprvé vydaného posmrtně 1925) Franze Kafky. České překlady vychází od roku 1958. (NinadeL)
Reklama