Proces

Orson Welles rozumí Kafkovi a především do dokáže podat působivě. Mě Proces neuchvacuje na tolik známými jmény ani předlohou, jako neuvěřitelnou práci Welles se světlem apředevším architekturou (ať interiérou či exteriérů). Hra světel je u černobílých filmů zásadní, ale tady se posouvá ještě dále, využívá úžasné nápady (chybějící zrcadlo v okně, za kterým je postavou hledaná dívka nebo malé-velké dveře). Vizuální stránka je tak na svou dobu naprosto fascinující. Nadčasovost látky jako takové je už jen třešnička na dortu. (19.04.2014)

Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete... (16.04.2013)

Predlohu som nečítal, a tak mi asi unikla podstata. Chlapík je obvinený z čohosi a ani do konca filmu nie je vysvetlené, z akého dôvodu a nie je tiež vysvetlené, prečo sa on a aj ostatné postavy chovajú, ako by boli z inej reality. Dvakrát počas filmu ma chytali driemoty, raz ma z nich vytrhla rozkošná Romy Schneiderová, druhýkrát už bohužiaľ nič. Bizardná záležitosť plná absurdných scén, ktorá stojí na mieste a nikam sa nepohýňa. (04.01.2017)

Proces je film, ktorý sa môže oháňať tým, že keď ho nepochopíte, tak si prečítajte knihu. Ja s tým zásadne nesúhlasím, film je film a mal by fungovať sám o sebe. Proces funguje, ale je extrémne náročný a treba ho vidieť asi viackrát. Každá druhá scéna je ako samostatný obraz, ktorý by som si dal zarámovať do zlatého rámu a mohol by som v kontexte s ďalšími obrazmi z filmu rozmýšlať nad jeho symbolmi. Orson Welles vníma kinematografiu ako Einstein vesmír. Čiže v nej vidí možnosti a súvislosti, ktoré iní nevidia a nechápu. Spoločne s Bergmanom a zopár ojedinelými režisérmi. Sfilmované výčitky podvedomia. (09.10.2012)

Možná spoilery a načnu to poznámkou k vrstevníkovi: Lacku, můžeš se na to podívat :-) /mno a k filmu. - Divné. Kafkův Proces mám rozečtený a zatím je to naprosto vynikající. I přes nesmírně dlouhé odstavce má koncetrace je skalnatá a každý prvek působí mimořádně zajímavě. Necelé dvě hodiny samotného filmu nejsou zdlouhavé, spíš... na mne film působil strašně unáhleně a v některých momentech zcela prázdně. Ba co víc - některá prapodivná návaznost scén mi přišla úplně mimo a nepřirozená, prostě se strašně moc spěchalo. Naštěstí je zde mnoho výborných momentů. Střih je skvěle zvládnutý mno a kamerové nápady mnohdy kulervoucí. Skvělá hra se světlem. A mimochodem prvotřídní hudba, mám pro Jazz slabost. Atmosféra působí celkem tísnivě, což zřejmě byl účel a vypovídá už z počátku o bezvýchodnosti K. A kolikrát mi přišlo, že stojim čelem své noční můře. Mívám sny o nekonečném bludišti, ze kterého není úniku a zde ty mantinely byly tak klaustrofobické, nepříjemně, až depresivně, kór když jsem viděl zástupy těch lidí a papírů a knih na sobě, bo útěk před děckama.. má to i takovej hororovej a mysteriozní podkres. Dialogy v první půlce filmu absolutně prvotřídní, spousta skvělých hlášek - humoru není tolik, ale ten se povedl. Anthony Perkins je herecké eso, užíval jsem si jeho koktání, nechápavost a působí strašně elegantně, nesmírně sympaticky. A je inteligentní, neumim si představit nikoho kdo by se na Josefa tak trefně hodil. Romy Schneider opravdu půvabná, jen mne nějak zbytek hereckého osazenstva moc nezaujal. Mno a samotný závěr je snad jasný všem - ačkoliv mi to s tim dynamitem přišlo až moc nad rámec, tak chápu proč k tomu takhle došlo. Proces je velmi zajímavej a má spoustu výborných prvků, jen kniha je kniha a ta mne pohltila víc, je chirurgicky přesná. Těžko se mi to hodnotí, jen mi vrtá hlavou, jak by vypadal skutečný závěr, kdyby Kafka stihl dopsat román a jak moc by to ovlivnilo film. 70% Poznámka na závěr: na remake se nechystám, přijde mi zbytečný. (21.02.2016)