Byl by to hřích

Excelentní pohled do menšinové komunity, svobody, radosti z této svobody, hrozbě a i následcích za zmíněný svobodný styl života. Russell T. Davies buď tuto éru přímo či zprostředkovaně zažil, nebo je tak skvělý tvůrce, že si to myslím. Každopádně Byl by to hřích je excelentně vyprávěnou, obsazenou a natočenou minisérií, která si zaslouží vaši pozornost, ať vám homosexualita vadí či nikoli. Je to prostě filmové řemeslo dovedené k dokonalosti. Jasný plný počet! 85% (28.04.2022)

Před několika lety rezonovaly v televizi a kinech Stejná srdce, Pride a Nikdy neotírej slzy bez rukavic, které se podobně jako Byl by to hřích zabývaly stále aktuální tematikou HIV/AIDS v jejích počátcích. Daviesova minisérie nepřináší v tomto směru tedy nic extra nového, co bychom již předtím někde neviděli. Přesto se Daviesovi podařilo naservírovat uvěřitelný a poutavý příběh několika mladých lidí, jimž se do cesty postavila tehdy naprosto neznámá a nemilosrdná nemoc. První dvě epizody na mě působily maličko rozpačitým dojmem, nicméně poté už jel děj na plné obrátky na vlně emocí a více či méně silných scén, jež byly sem tam okořeněné špetkou humoru. S postavou Ritchieho jsem měl místy velký problém sympatizovat, ale aspoň nepůsobil tak ploše. Nejvíce mě však oslovila Lydia West v roli Jill, jež byla pro mě osobně hereckým tahounem v celé sérii. Nesmím též opomenout zmínit menší, ale i tak působivé role Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Oceňuji, jakým způsobem Davies zobrazil počátky a první roky šíření viru HIV, a zároveň jak vykreslil různorodé pohledy jednotlivých postav, ale i institucí na tuto problematiku. I přes viditelný úsměvný nádech zanechala po sobě takřka každá epizoda v závěru hořkosladký dojem, jenž směřoval až k opravdu silnému (byť na city hrajícímu - ale co už!) finále. (13.02.2021)

Russell T. Davies se skoro třicet let odhodlával napsat silně autobiografický příběh o nástupu jedné z nejstrašnějších nemocí v moderních dějinách a především o děsivě pomalé odezvě ze strany britské Thatcherovské vlády, protože přece šlo "jen o gaye". Naštěstí to nedělá nějakým káravým způsobem. Naopak. "Byl by to hřích" je oslavou bujarého mládí, objevování sebe sama, vzletných vyhlídek i tvrdých pádů, které korespondují s nástupem zákeřného viru. Sledujeme osudy tří hlavních postav a jejich přátel mezi lety 1981 - 1991, kteří tuto hrozbu berou nejprve na lehkou váhu (jako drtivá většina země), aby pak s úděsem sledovali, jak jim AIDS mění život v noční můru. Davies opět dokazuje, že umí psát postavy, které vám přirostou k srdci v řádu minut. Jsou to obyčejní lidé, kteří mají k dokonalosti daleko. A to platí i o vedlejších postavách včetně hvězdných "cameí" v podobě Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Pokud nejste militantní homofob, připravte se, že vás tato skvělá minisérie dožene k slzám. A ne jednou. Ovšem ani o veselé chvíle v rytmu největších popových hitovek 80. let není nouze. Televizní rok 2021 se tímto majstrštykem rozjel ve velkém tempu. (24.01.2021)

Strašně vyprázdněné postavy, které jsou jen prostými nositeli určitých znaků a osobnostních rysů. Až na Ritchieho neprojdou žádným vývojem a je velmi těžké aby diváka dokázaly něčím oslovit. Například chudák Colin má jen umřít, aby ukázal, že k nákaze HIV není třeba být promiskuitní extrovertní osobnost. Nejhorší to mají postavy ženské, které jsou v tak silně gay seriálu zastoupeny minimálně a jejich role se dají rozdělit na pečovatelky a hysterky. Jinak jsou ty téměř čtyři hodiny samozřejmě úplně přepálené a děj seriálu by se dokázal vtěsnat do průměrně dlouhého filmu. Spousta prvků a témat je jen načrtlých, jen aby kolem nich seriál rychle projel v jasně daných kolejích a radši se v nich moc nešťoural. V tomhle u mě zatím na plné čáře vyhrává procedurální 120 BPM, na který jsem s radostí vzpomínal i díky skladbě Smalltown Boy na konci prvního dílu. Na konec jsem ale rád, že vznikl seriál, který se tématu AIDS věnuje. Jen škoda, že se Daviesovi nedaří na diváka uvrhnout ani desetinu té nepředstavitelné bezmocnosti, kterou museli v té době lidé prožívat. Pořád je to moc učesané a uspěchané, takové dnešní... Celkovým vyzněním se to podobá třeba staršímu švédskému seriálu Torka aldrig tårar utan handskar. (04.02.2021)

Cekal jsem dalsi tuctovku o souziti mladych, ale autori dovedou velmi dobre vypravet. Rozpocet na vykresleni vizualniho doboveho retra nestacil, je to ale vykresleno zdarilou vztahovou koncerzaci. Presto je retro stylove vcetne dobove discohudby. Postupne jak se novy virus siri se komedie zacne premenovat na melodrama s tezovitymi dialogy. Vubec tu neni receno, ze za virus AIDS si muze komunita gayu sama.Jak rika vinikaci rodinny psycholog Jeronym Klimes zeny nas muze brzdi v sexualnim silenstvi. Gayove maji penis doslova utrhly ze retezu a mnozi maji za zivot tisic sexualnich partneru,coz bylo pekne ukazano v prvnim dile na gay party. Je to zdarila vypoved o AIDS, tak podibna soucasne pandemii covidu-19. Emocne bohate s velkym casovym rozpetim a prehrsle postav.Dej odsypa velmi rychle,takze se postavy nestaci prokreslit psychologicky s vyjimkou Ritchiho, kde je vudet jeho temna oovaha. (24.02.2021)