Byl by to hřích

Strašně vyprázdněné postavy, které jsou jen prostými nositeli určitých znaků a osobnostních rysů. Až na Ritchieho neprojdou žádným vývojem a je velmi těžké aby diváka dokázaly něčím oslovit. Například chudák Colin má jen umřít, aby ukázal, že k nákaze HIV není třeba být promiskuitní extrovertní osobnost. Nejhorší to mají postavy ženské, které jsou v tak silně gay seriálu zastoupeny minimálně a jejich role se dají rozdělit na pečovatelky a hysterky. Jinak jsou ty téměř čtyři hodiny samozřejmě úplně přepálené a děj seriálu by se dokázal vtěsnat do průměrně dlouhého filmu. Spousta prvků a témat je jen načrtlých, jen aby kolem nich seriál rychle projel v jasně daných kolejích a radši se v nich moc nešťoural. V tomhle u mě zatím na plné čáře vyhrává procedurální 120 BPM, na který jsem s radostí vzpomínal i díky skladbě Smalltown Boy na konci prvního dílu. Na konec jsem ale rád, že vznikl seriál, který se tématu AIDS věnuje. Jen škoda, že se Daviesovi nedaří na diváka uvrhnout ani desetinu té nepředstavitelné bezmocnosti, kterou museli v té době lidé prožívat. Pořád je to moc učesané a uspěchané, takové dnešní... Celkovým vyzněním se to podobá třeba staršímu švédskému seriálu Torka aldrig tårar utan handskar. (04.02.2021)

Na produkci HBO je pokaždé znát, že to nešidí. Technické věci jako kamera nebo střih jsou na úrovni celovečerního filmu. Hodně vysoko je i soundtrack, který dokresluje jak dobu, tak homosexuální prostředí. Pokud je to vskutku autobiografické, musel si autor ty roky užít plnými doušky, doslova. Parta homosexuálů a jejich kamarádka, kteří spolu bydlí, spolu střídavě chodí a nechodí a mezitím souloží s náhodnými lidmi, které různě potkávají. A do toho nastupující AIDS, o kterém se ví zpočátku jen to, že se přenáší sexem mezi muži, což ovšem většina komunity nebere nijak zvlášť v potaz. I když to má většinu času veselý styl, celkem otevřeně tu popisuje některé ne moc pěkné jevy, jako je obrovská promiskuita, nechávání se vydržovat, nebo pokračování v nechráněném sexu i po pozitivním testu na AIDS. Mám tam v podstatě problém se třemi věcmi - že není úplně jasné, jaká je role Jill, že od 3. dílu se to dost opakuje (nějaká postava má kašel-léze-pohřeb) a potom se závěrečnou moralitou, že viníkem toho, že hlavní hrdina nakazil vědomě stovky dalších lidí, je vlastně jeho matka (jako symbol netolerantní společnosti?), protože se jí nemohl přiznat. (04.02.2021)

Russell T. Davies se skoro třicet let odhodlával napsat silně autobiografický příběh o nástupu jedné z nejstrašnějších nemocí v moderních dějinách a především o děsivě pomalé odezvě ze strany britské Thatcherovské vlády, protože přece šlo "jen o gaye". Naštěstí to nedělá nějakým káravým způsobem. Naopak. "Byl by to hřích" je oslavou bujarého mládí, objevování sebe sama, vzletných vyhlídek i tvrdých pádů, které korespondují s nástupem zákeřného viru. Sledujeme osudy tří hlavních postav a jejich přátel mezi lety 1981 - 1991, kteří tuto hrozbu berou nejprve na lehkou váhu (jako drtivá většina země), aby pak s úděsem sledovali, jak jim AIDS mění život v noční můru. Davies opět dokazuje, že umí psát postavy, které vám přirostou k srdci v řádu minut. Jsou to obyčejní lidé, kteří mají k dokonalosti daleko. A to platí i o vedlejších postavách včetně hvězdných "cameí" v podobě Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Pokud nejste militantní homofob, připravte se, že vás tato skvělá minisérie dožene k slzám. A ne jednou. Ovšem ani o veselé chvíle v rytmu největších popových hitovek 80. let není nouze. Televizní rok 2021 se tímto majstrštykem rozjel ve velkém tempu. (24.01.2021)

Od crazy komedie nezodpovědných buzíků až po silné osobní a společenské drama. 1) Spoiler. Klasicky český název distributora relativizuje a zmírňuje ostrý originální název - mění Je to hřích na Byl by to hřích. Stejně tak se posouvá zpočátku zdánlivě nevinná komedie do tragických poloh s narůstajícím počtem obětí AIDS a šířícím se strachem ze smrti. K podobným posunům dochází i u některých postav._____ Zpočátku docela milý roztlemený herecký adept Ritchie touží po svobodném coming outu. Postupně se vyjevují jeho méně sympatické vlastnosti (sebestřednost, nezodpovědnost, lehkomyslnost), i když ke konci se opět chytí a snaží se si reputaci napravit._____ Vykroucenka nejhoršího zrna Nigérijec Roscoe si projde šlapkoidním obdobím, aby nakonec našel sebe sama v pomoci druhým._____ 2) Spoiler. Jediný zcela sympatický gay, Colin z obchodu s oděvy, svému osudu neuteče a seriál tak přijde o jedinou plnokrevně kladnou postavu._____ Rovněž vysoký dlouhovlasý Ind Ash Mukherjee je sympoš. I kamarádka této buzní party Jill si očividně zaslouží lepší osud, než k němuž se uvázala._____ 3) Seriál je jakousi přehlídkou anglických (a nejen jich) homosexuálních herců. Všechny gayovské role totiž hrají skuteční homosexuálové. Je tu 48letý Neil Patrick Harris (Henry, kolega příručí z obchodu, první oběť AIDSu) či 64letý Stephen Fry (Roscoeův bohatý mecenáš). Dále pak gay aktivista 30letý Olly Alexander (Ritchie) a debutanti 21letý Callum Scott Howells (Colin), herec a zpěvák úspěšné popové skupiny Years and Year, 26letý Omari Douglas (Roscoe) či poloviční Ind 196 cm vysoký Nathaniel Curtis nezjištěného věku (vysoký tmavovlasý Ash). Jo a producent Phil Collinson je taky gay._____ 4) Showrunner a scenárista 57letý Russel T. Davis (mimochodem autor skvělého desetidílného seriálu Queer as Folk čerpal z osobních zkušeností z gayovského života v Oxfordu 80. let._____ 5) Postava 27leté Lydie Westové (buzní kamarádka Jill) je založena na Davisově přítelkyni Jill Naderové. V seriálu hraje Jillinu matku._____ 6) Připomeňme si, že začátkem 80. let byla zletilost (a tedy beztrestnost) pro homosexuální styk ve Velké Británii 21 let. Až v roce 1994 se snížila na 18 let a v roce 1999 na konečných 16. Ritchiemu je 18 (navzdory hercově věku), když přichází do Londýna, stejně jako jeho duchovnímu tvůrci bylo 18, když nastoupil na studia v Oxfordu._____ 7) Jazykové okénko. Pozdrav la byl podle Davise vtip mezi jeho přáteli, když vyrůstal ve Swansea._____ 8) Věk protagonistů se vztahuje k roku 2020. (15.04.2021)

Rozhodně se vyplatí dát si všech pět částí najednou a ty čtyři hodiny tomu obětovat. Jenom tak si lze naplno užít tuhle geniální jízdu do tchatcherovské Británie. Russell T Davies má za sebou skvost jménem Queer As Folk, který se stal manifestací LGBTQ komunity konce 90. let. It's a Sin, jak už bylo řečeno, se vrací ještě o dekádu dál a svůj název si půjčuje od slavné písničky skupiny Pet Shop Boys. Osmdesátá léta nebyla pro nehetrosexuální lidi nijak jednoduchá, protože kromě jiného se s nimi začala spojovat smrtelná nemoc, tehdy neléčitelná. It's a Sin je nádherným dramatem o mladých lidech toužících po obyčejném štěstí a sdílení o to více, že lidé infikováni virem HIV tehdy umírali v krutých bolestech a navíc o samotě bez jakékoli pomoci. Olly Alexander, nádherný mladý herec s nezapomenutelným úsměvem, tu předvádí životní výkon. Předčí ho snad Lydia West v roli nejlepší kamarádky našich hrdinů. Je to silný a emotivní zážitek, u kterého jsem se v pár okamžicích neubránil silnému dojetí. Dokonale vybroušené dílo od začátku do konce, které si zaslouží maximální pozornost. Už jenom za ten boží dobový soundtrack. (24.01.2021)