V rytmu srdce

Eeeeh, příliš povyku pro nic-moc. Když si odmyslíme skvělou neslyšící trojici (hlavně Kotsur) a jejich (ne)začlenění v rybářské komunitě, je příběh naprosto banální, život jednoduchý, protože nepřináší žádné komplikace a až moc se snaží být srdceryvný, i když to kvůli zmíněným neduhům nefunguje. A Oscar za nejlepší film? Dříve vyhrávaly filmy typu LOTR, Schindler´s List nebo Forrest Gump. A teď? Jen další důkaz, že Oscar už nemá pár let absolutně žádnou hodnotu. (19.04.2022)

Americký nezávislý remake úspěšného francouzského filmu - a přesto jsem byl dojat. Osobně nechápu tu úpornou potřebu Američanů remakeovat úspěšné neanglicky mluvené snímky (jaky by nestačilo originální film kvalitně nadabovat), když kvalit originálu bývá málokdy dosaženo - tady jsem ale narazil na světlou výjimku - americký remake je subjektivně povedenější než jeho francouzský předobraz Rodinka Belierových. Důvody shledávám dva - jednak že jde o remake v intencích poetiky americké nezávislé kinematografie, který mi jakožto ,,žánr" sedí a mám ho rád, přesně tyhle typické Feel-Good Movies, a jednak taky proto, že narozdíl od frankofonní hudební oblasti mi je ta anglosaská anglicky zpívaná hudba mnohem bližší - a když na americké střední škole děti ve sboru zpívají písně od Davida Bowieho, je to i kus mého hudebního vkusu a mé hudební historie...narozdíl od francouzského rocku a popu... A když už se bavíme o hudebním filmu, nebo filmu inspirovaném hudbou, nelze se ubránit srovnání s šest let starým snímkem Whiplash, který se mi subjektivně moc nelíbil a dodnes jsem nepochopil ten hype kolem něj, navíc jsem ho vnímal spíše jako snímek skoro sportovní, ten souboj mezi učitelem hudby a jeho studentem, hudební výkony založené na drillu a tvrdém tréninku, bez emoce a prožitku, pak V rytmu srdce je jeho pravý opak - krásný a čirý snímek o HUDBĚ, ale i o jinakosti, obtížném období dospívání, emancipace dětí od své rodiny...a také o lidských handicapech a tělesných i sociálních omezeních...a v neposlední řadě film velmi humorný, kdy se o komediální rozměr stará především rybářská neslyšící rodinka v čele se svérázným otcem... (17.09.2021)

Feel good movie. Really. Milá sonda o plnení snov v prostredí rodiny, ktorá je odkázaná na jediného počujúceho člena, ktorý sa musí rozhodnúť či sa vzdá svojho sna, aby jeho rodina takpovediac prežila. Hlavne je to film plný ľudskosti s veľmi príjemným obsadením. Chváliť Emiliu Jones ani nemusím, už svojím účinkovaním v seriáli Zámok a Kľúč ma presvedčila že má pred sebou sľubnú budúcnosť. Taktiež musím vyzdvihnúť oscara pre herca stvárňujúceho otca rodiny, bol vážne skvelý. Dosť mi to celé pripomínalo nedávnu oscarovku Zelená Kniha a presne takýto typ filmov, ktoré človeka svojou jednoduchosťou a úprimnosťou dokážu dojať si cením každým rokom viac a viac. (29.03.2022)

Ano, to se mi líbilo, především zkoušení u Mr. Bernarda Villalobos. Problémy hluchoněmých rybářů, které tvoří rámcový příběh,  byly pojednány možná až v příliš romantickém a naivním spektru (viz správně Matty). Ostatně ke štěstí stačí málo, když někdo řekne že Both sides now je excelentní píseň, už mě má v kapse. Minulý týden byly volby; padesát let nevolím, ale kdyby to prohlásil lídr nebo lídryně nějaké strany, tak ji poběžím volit. - Problémy filmových remaků  mě netrápí. Pro myšlenky a ideje neplatí žádné licence (podobně jako pro rozmnožování). Dej se do práce, a ukaž co umíš! - Chcete-li se podívat na skutečně pozitivní film, v němž se zdaří vše, na co sáhne(te), vida zde je. (02.10.2022)

Sympatická dráma, o nevšednej rodine hluchonemých divákov , s úžasnými hercami (Troy Kotsura som doslova žral, a to som ešte nevedel, že ten pán herec je naozaj hluchonemý). Dej bol sympatický, s jemnými chvíľkami, slzy sa tlačia do očí, keď Ruby v noci spievala na korbe starého auta hluchému otcovi súťažnú pieseň, rovnako keď spievala na pribíjačkách na vysokú školu a spojila to so znakovou rečou pre rodičov, ktorí ju tajne sledovali ). Skrátka, milovníkom dramatických filmov (naviac s dobrým koncom) len odporúčam. (04.01.2022)