Režie:
Siân HederScénář:
Siân HederKamera:
Paula HuidobroHudba:
Marius De VriesHrají:
Emilia Jones, Eugenio Derbez, Troy Kotsur, Ferdia Walsh-Peelo, Daniel Durant, Marlee Matlin, Amy Forsyth, Kevin Chapman, John Fiore, Owen Burke (více)Obsahy(1)
Ruby je potomkem neslyšících rodičů a je v rodině jediná, kdo slyší. Když zjistí, jak moc ji baví zpěv, bude se muset rozhodnout mezi svými sny a rodinnými povinnostmi. (Apple TV+)
Recenze (201)
Originál jsem neviděl. Samo o sobě feel-good snímek, který vše bere s mírným nadhledem. ()
Rodina Bellierových byla lepší, autentičtější. Ale tento film taky není špatný.(50%) ()
Originál jsem neviděl, tudíž tohle pohladilo na srdéčku měrou vrchovatou. Milé, upřímné a neafektované. Přesně, jak to mám rád a miluju, nehledě na finální slzopudnost. ()
Takhle si oscarový film nepředstavuju. Ano, řešilo se složité téma, ano, Oscar pro herce ve vedlejší roli byl zasloužený. Ano, plynulo to hezky. Jenže je tu jedno veliké ALE. Francouzský originál je lepší. Americké publikum prostě potřebuje vsechno naservírované polopatě, takže rozhovory často působí kýčovitě a nerealisticky. Písně se mi taky líbily víc ve francouzštině a hlavní hrdinka v originálu měla mnohem zajímavější barvu hlasu. Za mě zbytečný remake. ()
Remake lepší ako originál? Nech sa páči. ()
Za to srdíčko si to těch 5 zaslouží. Rodinka Bélierových se mi líbila, pouštěl jsem si jí nějaký čas právě před Codou, abych mohl trochu srovnat, a i když tu jsou námět a klíčové scény logicky stejné, Coda si jde svou cestou, svými nápady. A daří se jí to parádně. Emilii Jones jsem si prakticky hned zamiloval, stejně jako civilního Eugenia Derbeze. A když to jde na spokojený 4*, přijde scéna na koncertě bez zvuku a doma jsme ani nedutali. Oscaři zasloužené, Ruby by si nomaci zasloužila a možná víc než tatínek Troy Kotsur, si sošku zasloužil bratr, trochu přehlížený, ale neméně důležitý, který má také "svou" scénu, kde všechno zbourá. A přitom to je jen rodinná dramedie... A přitom tak parádní. ()
Krásný, milý film pro citlivé duše. Člověku se až nechce věřit, jakou nálož hluší rodiče na dceru navalili. Vstávat ve tři ráno, lovit ryby a pak jít do školy? Neumím si představit. V každém případě, stejně jako Ruby, miluju zpívat, takže film pro mě. A ta láska, ta byla tak mile uvěřitelná... Moc pěkné. ()
I z hudebního filmu pro teenagery se dá udělat skvělej biják, když je dobrej scénář a sejde se taková parta filmařů a herců. Otcův znakovej humor byl excelentní. Na rozdíl od francouzké předlohy tu rodinné příslušníky ztvárnili skuteční neslyšící herci. ()
Vtipný, dojemný a hlavně DOKONALE zahraný. ()
Niekedy sa to proste stane. Na papieri obyčajná, ľahko nadpriemerná feel-good oddychovka, ktorá nepôsobí nijako inovatívne a originálne. Ani to však nepotrebuje. Famózne napísané, minimalistické, s presnou a sústredenou réžiou, správne zábavné i dojemné. V jednoduchosti je krása a tento malý-veľký film je toho ďalším dôkazom. 8/10 ()
Velké překvapení. Na první pohled se CODA zdá jako vcelku zaměnitelná dramedy s už několikrát viděnou zápletkou, avšak oproti jiným dokáže překvapit svou naprostou přirozeností a zároveň skrze ni tvůrci umí skvěle podat téma určité osvěty o tom, jaké životy vedou hluší lidé. I proto potěšil fakt, že tři postavy tu hrají skutečně hluší herci, kteří navíc k tomu předvádí (po boku rovněž skvělé Emilie Jones) působivý koncert a veškeré emotivní scény díky nim úspěšně sklízí ovoce. Pokud by vám ale nestačilo tohle téma, tak není problém, jelikož stejně tak dobře CODA funguje jako film o dospívání a hledání sebe sama. Navíc, jak jsem psal na začátku, jde o naprosto uvěřitelně a jemně podaný příběh, skrze nějž lze i vcelku jednoduše najít potřebný vztah k postavám. Zkrátka a dobře si myslím, že pokud se V rytmu srdce alespoň trochu otevřete, tak vám zaručeně vykouzlí pořádný úsměv na tváři a to je u těchto feel-good filmů to hlavní. 80% ()
Už veľmi dlho som nemal taký vynikajúci pocit po videní filmu. Áno, má typické atribúty pre zisk Oscara a dokonca mi nevadí ani úplne posledná klišé scéna. Jednoducho, fungovalo, všetko ako malo. Nevidel som pôvodný film (napravím to), lebo pri tak Intouchtables bol francúzsky originál skvelý a americkú kópiu som vidieť ani nechcel. Tu som šiel na to nevedomky naopak a keď už remake bol famózny, teším sa aj na origoš. Oplatí sa vidieť, zvlášť v tejto neistej pandemicko-vojenskej dobe, ako to povedali aj tvorcovia filmu po zisku Oscara. Úplne skvelí boli Emilia Jones a aj v skutočnosti nepočujúci herec Troy Kotsur. Nepočujúca je aj herečka, ktorá hrala mamu Ruby Marlee Matlin. Práve ona bola prvým nepočujúcim hercom, ktorý získal Oscara. Celkovo víťazstvo v kategórii najlepší film zrejme prekvapilo, ale mňa zas viac prekvapila výhra v kategórii najlepší adaptovaný scenár. Treba vidieť. ()
Oscarová komise evidentně svá politicko-korektní zadání plní dobře, didakticko-inkluzivní poslání filmu asi splněno bylo také, ale v mém filmovém rytmu srdce tento snímek určitě nebije. Jak už tady kdosi výstižně zmínil... kromě inkluzivního poslání nepřináší toto dílko vůbec nic nového. ()
Ano, motivy, které film zpracovává (a rozpracovává) nejsou ani v americké ani ve světové kinematografii originální a nesetkáváme se s nimi poprvé. Ale je to především emotivní výkon všech hlavních protagonistů a několik vypjatých scén, které mají za následek, že necelé dvě hodiny uplynou jako voda a film vtáhne diváka do děje. Neviděl jsem všechny nominované filmy na Oscara 2021 za nejlepší film, ale akademici rozhodně nevybrali špatně (tentokrát hlasovali "v rytmu srdce") ()
Čekalo mi to na vrcholu seznamu dávno před Oskary, až po nich jsem se na to ale podíval, do té doby jsem stále hledal něco jiného. Je třeba říct, že Oskara měla dostat Duna. Ten film není špatný, ale na Oskara? Myslím si, že Oskary by neměly dostat remaky (jakkoliv jsem ten francouzský originál zatím neviděl), což Duna není, to je nová adaptace. Zpět k filmu, je v podstatě krásný, takové pěkné poselství do života jsem neměl po konci nějakého filmu už hodně dlouho. Zároveň ale nepřináší nic nového, podobné téma, většinou tedy daleko hůře zpracované, jsme tu měli v různých variacích mockrát. Tady umí krásně budovat ten feel good pocit. Ta holka je ale talent, asi bude nezbytné zpětně nakoukat ty lepší filmy s ní a neztratit ji ani do budoucna z dohledu. ()
Zase jsem našla další srdcovku. Tento nenápadný film mě dlouho míjel, ale nakonec jsme se přece potkali. Námětem vzdáleně připomíná Billyho Elliota. Je o odvaze rozvinout jedinečný talent a o síle rodiny. O tomhle jsou příběhy šťastných, kteří se v životě uplatnili s podporou rodinného zázemí. Uvěřitelné, dojemné, mile vtipné. ()
Krásný a hřejivý film, který nikterak netlačí na pilu a tak je z celého snímku nenuceně cítit opravdovost a "normálnost" hlavních postav. Emočně něžné, příběhově "útulné". Emilia Jones naprosto excelentní. [Oscar 2022 - Nejlepší film] ()
Kdyby CODu vysílali před dvaceti lety v rámci amerického nezávislého léta na ČT2, tak bych si tenkrát nejspíš řekl, že je to solidní teenage komedie/drama/romantika (i když ta romantická linka kulhá, protože hlavní hrdinka se chová poněkud manipulativně a její idol zase jako tuctový ťunťa) s poměrně originálním ústředním motivem, který obklopuje moře klišé. Že ovšem takhle po všech stránkách obyčejný film vyhraje v roce 2022 Oscara by mě nenapadlo ani ve snu. Ještě jsem se úplně nerozhodl, jestli to je dobrý nebo zlý sen, ale dávat nejprestižnější ocenění v branži snímku, po kterém za pár let ani hluchoněmý pes neštěkne, mi přijde jako dost zvláštní strategie... 70 % ()
Rozkošná, vtieravá jednohubka. 81 je ale strašne prehnaných. ()
Co mi to jen připomíná? Rodinka Belierových (2014) Každopádně to není tak špatný remake. Pro mě to nedosahuje kvalit francouzského originálu, ale rozhodně je to pěkně natočené, zrežírované a velmi dobře vybraná hudba. ()